Only Hope In The Fire ( Louis Tomlinson Cz)

5.

„Vzpomínky jsou jako ptáci...
Nikdo je nevolá, ale přesto se stále vrací "

Anna

Ne ne ne!  To nemůže být pravda. Není to on ,Ale je'
„ Anno!  Počkej, neutíkej!  Já už nemůžu. " Molly se předkloní a vydýcháva ten běh, při kterém jsem se ani nezadýchala. Radši  zastavím.
„ Teď mě řekni co to mělo znamenat. Ty toho kluka znáš?  Já teda nevím kdo přesně to je, ale vím že jsem ho už někde viděla." když si vzpomenu opět na něho, vzpomínky se mi chtějí zase vkrást do hlavy, ale já na ně nechci myslet,proto zastřesu hlavou, jako kdyby to mělo pomoct.
„ Odpovíš mi? " zvýší hlas. „ Nemůžu. " a rozeběhnu se pryč. Potřebuji to zase nějak vyhnat z hlavy.

Louis

„Kámo co to bylo? " zeptá se mě Harry, ale já mu neodpovídám protože mi to v hlavě šrotuje a přemýšlím proč ta holka utekla když to zjistila. Fanynka to asi určitě nebyla. A ty její jasně modré oči.
„ Hej! Loui! " začne mi někdo před obličejem luskat prsty. Je to Zayn.
„ Co je?! " vyjedu na něho. Překvapeně se dívá. Super teď budu nepříjemný na Zayna.
„ Sorry bro " omluvím se mu. Ten jen mávne rukou ať to nechám být.

Tu Zoo jsme nakonec prošli, ale já pořád přemýšlel nad ní. Když jsme přijeli šel jsem do pokoje ze kterého jsem nevylezl. Ale když na mě Liam volal že je pizza, nemohl jsem odolat a nakonec jsem šel dolů.

„ Héj! Vy jste tu pizzu sežrali! " naštvaně se na ně dívám.
„ Pjomiň, ale tobě ťo tjvalo než ši šešel  dolů" mumlá s plnou pusou Niall. „No mohli jste mi nechat" odfrknu si. Protože mám hlad a vím že v té, Niallem vyprázdněné lednici nic není, objednám si pizzu. Sám pro sebe. Mezitím si sednu na gauč a přepínám programy. Nikde nic. Co jsem mohl čekat. Zvonek cinkne a já běžím ke dveřím. Dám peníze poslíčkovi a tu krásně teplou a voňavou pizzu si nesu do pokoje, protože by mi ji určitě snědli. Jsem v polovině schodů ,ale zjeví se naproti mně Niall. Sakra. Jen tak tak zavřu dveře. „Au! Bouchl si mě do nosu! " křičí Niall. Ještě zabrble něco irsky a odejde. Sednu na tu obří postel „Konečně sami " řeknu a otevřu krabici. S chutí se do toho pustím a ani né za 10 minut jsem ji spořádal celou. Krabici odhodím na zem. S plným břichem se odeberu do sprchy.
Po pár minutách vyjdu krásně voňavý a čistý. Nasadím si boxerky a ulehnu do postele. Vím že je možná brzo ,ale mně to neva.

Ahojte. Co říkáte na tajemnou Annu? Tato kapitola je sice nic moc a je krátká, ale zítra bych mohla možná přidat další část, protože hádejte kdo má zítra ředitelské volno? Ano já. A ještě malé info, v tomto příběhu bude Zayn ve skupině :)