„ Každý člověk nosí masku a co se pod ní ukrývá? To zjistíte až vám bude nejhůř a budete potřebovat pomoc."
Anna
„ C-co? Jak to jako myslíš? " překvapeně se podívá. Teď bojuji sama se sebou jestli mu to říct, ale tak proč ne.
„ Tak jak to říkám" řeknu a slzy držím na uzdě. Nedokážu o tom mluvit.
„ Nechápu tě, řekni mi něco o tom." naléhá na mě a já nevím jestli mu to říct. Svádím vnitřní boj a nevím kdo vyhrává.
Jeho oči, které připomínají hladinu oceánu mě zkoumají.
„ Chceš vědět pravdu? Chceš vědět co si způsobil, co VY jste způsobili?! Tak prosím! Pojď dál " řeknu rozzlobeně. Aspoň bude vědět co udělal.Posadil se na gauč a já mu přinesla Colu. Když se posadím na proti němu, naznačí ať začnu. Dobře, dobře, Anno to zvládneš, víš že se o tom nemluví lehko, ale to dáš.
„ A od kama mám začít? "
„ Úplně od začátku. "„ Dobře. Tak narodila jsem se v Česku ,můj táta je Angličan a za mámou se přistěhoval. Táta je vinař a já mu pomáhám s tím, no spíš pomáhala. Mám taky 2 bratry, jednoho staršího, druhého mladšího. Pak o 3 domy od nás bývala Katka, my jsme se spřátelily už ve školce a byly jsme jako sestry. Vše jsme dělaly spolu, například jsme hrály fotbal, pak jsme i chodily chvíli ke koním ,ale prostě hasiči to vyhráli. Byly jsme jako jedno tělo a jedna duše, dvojčata, ale přitom každá vypadala jinak, " bedlivě mě poslouchal „ základku jsme přežily spolu. Obě dvě jsme byly chytré a pálilo nám to, když jsme se rozhodovaly na školu, chtěly jsme jít spolu, ale já se rozhodla jít na školu pro hasiče. To byl prý pro Káťu podraz, protože ona na ni nechtěla jít. Chtěla být psycholožka a tak šla jinam na školu. Naše přátelství to nijak neovlivnilo, protože jsme se viděly každý den. Měly jsme své místečko mezi vinohradem, tam jsme vždy hrály na kytary a skládaly písně. Jednou jsme dostaly šílený nápad a to ten, udělat si tetování, které by vyjadřovalo naše přátelství. A bylo to toto, " ukážu mu křídlo na levé ruce „ značilo to že jsme jeden celek a patříme k sobě, společně se chráníme a proto křídla. Pak se něco stalo, to co to všechno pokazilo. Káťa objevila One Direction a změnila se, zamilovala se do tebe a byla tebou posedlá. Když jsem byla u ní, povídala jenom o vás a o tobě, vaše písničky hrály v pokoji furt. Věděla o vás snad všechno, třeba číslo bot, byla jak šílená. Psala si o vás fanfikce jak spolu máte sex a mnoho dětí,taky četla FF třeba do 2 do rána! Její dobré známky se začaly zhoršovat. Když jsem ji potkala, měla sluchátka v uších a debilně se usmívala a mě neviděla. Naše přátelství se začalo rozpadat a to jen kvůli vám! Pak jsem přišla k ní domů, do pokoje kde jsme měli tolik hezkých vzpomínek, ale když jsem do něho vstoupila, tak ten pokoj byl jiný, mně cizí. Místo zelených stěn byly vidět jen plakáty s váma, smály jste se na mě. Její povlečení s naší fotkou, vyměnila za vás, měla i závěsy, papuče, batoh, pouzdro všechno s vámi. Divila jsem se kde to všechno sehnala, jen pokrčila rameny. Střední skončila a já nastoupila na vysokou, Káťa taky. Obě naše školy byly ve městě a já jelikož jsem už měla řidičák, nás tam vozila. Když si jednou nastoupila do auta s obarvenou hlavou na hnědo, lekla jsem se jí. A víš co mi řekla? Že TOBĚ se líbí brunetky a né zrzky. Její nádherné zrzavé vlasy schovávala pod barvou hnědé. Pohádala jsem se s ní, kvůli tobě. Pak když ke mně přišla s pláčem, nevěděla jsem co se stalo a víš co mi řekla? Že ty máš rád holky co jí mrkve, ona byla na mrkev alergická. Takže prý se do ní nezamiluješ. Napadlo mě že by jsme mohly jet někam se podívat, třeba na nákupy, protože Vánoce se blížily. Řekla mi, že nebude zbytečně utrácet, prý šetří na váš lístek a na letenku.
Jednou mi odpadly hodiny a věděla jsem že končí brzo, tak jsem pro ni jela ať nejede busem. Když jsem však přijela za školu na parkoviště, tak jsem ji viděla, jak ji mlátí jedna skupinka. Šla jsem ji zachránit a těm ostatním dala do huby. Ptala jsem se jí, proč nic neřekla,že bych jí pomohla. Ona mi neodpovídala a zarytě stála. Když jsme nastoupily začly jste hrát v rádiu VY a ona začala bláznit a rozplývat se. A to byla ta chyba, nezapla si pás, protože jste hrály vy a ona musela zasněně poslouchát a dělat malé tanečky. Nevšimla jsem si toho že není zaplá, " už mi tečou slzy a on dá své ruky na moje „ a-a ona mi poté řekla že ji šikanují kvůli vám. To jsem nevydržela a začala křičet,všechno jsem jí řekla o tom jak se změnila, jak je blbá že se chová jako puberťačka. Ona mě prosila ať to neříkám, tekly jí slzy, ale já byla tak naštvaná že jste mi ji změnili, všechno jsem jí řekla, co mi vadí, co si o ní teď myslím, co si myslím o vás. Byla jsem tak rozčílená,ona vedle mě plakala a pak řekla to slovo které tak bolí Nenávidím tě, jakmile to vyslovila ,jedno auto chytlo smyk a napálilo do nás z boku, do místa kde seděla Káťa. Probrala jsem se v nemocnici s lehkým otřesem mozku a zlomeným žebrem. Pak mi řekli ž-že jsem přežila jen já, Káťa na místě umřela. Zhroutila jsem se, přišla jsem o sestru, o kamarádku o vše jsem přišla. Její mamka mě za to nenávidí, dává mi za vinu že jsem ji zabila. Její spolužáci si to taky myslí. A tak jsem se odstěhovala. " pláču a on mě obejme. Schoulím se v jeho náruči a pláču mu do trička. Bože právě jsem mu vše řekla.Tak tahle kapitola vše vysvětluje :D Čekali jste něco takového? Vůbec jsem nevěděla jak to udělat aby se potkali a ona mu to řekla :D Vím že tady toto bylo divné, ale snad to přežijete :) Já mám dnes ředitelské volno takže veget ;D Prosím o nějaký komentář s názorem :)
ČTEŠ
Only Hope In The Fire ( Louis Tomlinson Cz)
FanfictionPovolání hasiče je pro některé muže jedinou věcí, kterou chtějí v životě dělat, ale co když ji chce dělat i žena? Hašení požárů, záchrana lidských životů,majetku. Je to, ale taky povolání plné nebezpečí, smutku ,utrpení. Láska k bližnímu stvořila...