Only Hope In The Fire ( Louis Tomlinson Cz)

19.

Btw. Miluju tu písničku 😄💕👆 Takže povinně pustit. Úplně mi to připomíná že za chvíli začne sezóna 😍 Už mi to chybí, ten zvuk startující mašiny :'33

„ Věř, běž a dokážeš "

Anna

Nervózně bubnuji prsty o stůl a sleduji hodiny. Už je po půl 7 a on nikde.

Halenka je přehozená přes židli a jsem jenom v podprsence, nohy na konferenčním stolku, telka puštěná a jím hrozny. Je už skoro 8 a já přestala čekat, radši jsem si udělala pohodlí.
Chtěla jsem si dát další hrozen, ale v pohybu mě zastavil zvonek a chytla mě zlost. Neuvědomila jsem si že jsem jen v podprsence a nasupeně šla ke dveřím mu to pěkně vytmavit.

Otevřela jsem dveře a už jsem se nadechovala, ale za dveřmi stál někdo jiný.

„ Jeremy? Co tu děláš? " udiveně jsem se ho zeptala. Chystal se odpovědět, ale všiml si mého odhaleného hrudníku. Visel na něm pohledem, rychle jsem si ho zakryla.

„ Ehm, uhm, Ann, víš jen tak jsem šel kolem a jestli nemáš čas, že by jsme někam zašli " nervózně si odkašlal a snažil se zamaskovat rudnoucí tváře. Mně to zas tak strašné nepřišlo, byla jsem totiž zvyklá se převlékat před muži. 

„ Jo proč ne, můžeme. Bez tak bych se nudila, tak pojď zatím dál já se převleču" Odstoupila jsem ode dveří a utíkala se obléct. Rozhodně jsem nechtěla jít v té halence, chtěla jsem se nějak líp vyfiknout. Jak jsem utíkala do ložnice, jen jsem zařvala ať se chová jak doma. Otevřela jsem skříň a vyhazovala všechno možné ven a zkoušela mezitím vybrat něco vhodného. Překonala jsem se a vybrala si šaty a k nim černé lodičky. Byla jsem připravena.

„ Páni " Podívá se na mě a otevře pusu. Usměju se na něho. Taky se usměje tím jeho úsměvem. Obleču si sako a vyjdeme ven z bytu do večerního Londýna.

„ Horor, drama a nebo romantika? " zeptal se a zadumaně stál před nabídkou kina. Prst měl na puse a projížděl co teď dávají.

„ Dala bych i drama" Zamýšleně řeknu a položím si svou hlavu o jeho rameno abych taky viděla nabídku.

„ Dobře. " Usmál se a šel pro lístky

Když kino skončilo, šli jsme si ještě někam sednout. Při sklence vína jsme se o sobě dozvídali informace.

„ To jste neudělali! " Smála jsem se skoro přes celý podnik. Pokýval hlavou a tím bylo jasno, že to udělal. Nečekala jsem, že s Jeremym může být sranda. Se smíchem jsem se napila a dívala se přes výlohu ven. Máme stůl u okna, takže jsem skvěle viděla do ulice. Jenže jsem tam i viděla někoho, koho jsem rozhodně nechtěla vidět.
Byla jsem naštvaná, na něho i na sebe. Když jsem mu s velkým přemáháním dala tu šanci, tak on ji promrhal a já to brala tak, že mě i ponížil. Šel si po ulici s nějakou holkou.

„Ann, v pořádku?" Podíval se na mě Jeremy a já se na něj usmála. Pokrývala jsem hlavou že jo a pokračovali jsme v konverzaci.
Pořád mi vrtalo hlavou, proč o mě Louis tak stál?

„ Nejdeme už domů? " zeptám se prosebně.

„ Jo, můžem" usměje se. 

Šli jsme domů po chodníku za doprovodu světel z pouličních lamp. Zvedla jsem pohled ze země když jsem uslyšela skřípění brzd a pneumatik, zase nějaký blázen. A pak, před našima očima vrazil do sloupu. Naše pohledy se střetly a hned jsme se rozběhli k autu. No, ale v botech na podpadku se běhá špatně, okamžitě letěly někam pryč. Bosky doběhnu k autu, ze kterého vztoupá kouř. Jeremy se snaží toho člověka dostat ven a já už dávno volala hasiče a záchranku.
„ Ann! Pojď mi pomoct! " i hned přispěchám k autu a vidím jak se ze zmáčklého předku, snaží Jeremy dostat člověka. Když přijdu blíž uvidím že na zadním sedadle sedí malá holčička.