Only Hope In The Fire ( Louis Tomlinson Cz)

10.

„ Všechno, co se nám v životě děje, má svůj důvod "

Anna

Proč jsem mu nabídla ho vzít ke mě domů a ošetřit ho?
Protože si mu ublížila.
Zasloužil si to.
A si hasička!  A ta pomáhá lidem!
Jo vlastně, ale byla to chyba.

Jakmile se zeptal na tetování, které mi připomíná mou největší životní chybu. Slzy se tlačí do očí a já to zkouším udržet a neplakat, ale to prostě nejde. Když začnou pomalu stékat po tváři, Louis se vyděšeně na mě podívá.
„  To jsem nechtěl." řekne a utírá mi slzy. Všechno si to ty zavinil ! Ale už je pozdě.

Opět vzpomínám na mou chybu. Pomalu se odsunuju od něho, nemůžu mu být nablízku.
„ Řekni mi o tom něco" položí jeho velké teplné dlaně na ty moje, které jsou oproti jeho studenější a menší.
Nemůžu mu nic říct, prostě to nejde.
„ Ne!" jednoduše řeknu a své ruce vytáhnu z pod těch jeho.
Povzdechne si a projede rukou svou patku.

„ Neznám tvé jméno, nic o tobě nevím. Dovol mi tě poznat" 
Zakroutím hlavou v zápor a neodpovím a jenom smývám zbytky krve na jeho hrudi. Celkem hodně krvácel.
Kouknu se na ten nos, který je celý fialový . Kousek kapesníku mu strčím do nosní dírky, aby už žádná krev netekla. Poslední zbytky krve smyji a do ruky vezmu lékárničku.
Z ní vytáhnu mast .Ten nos má nateklý. Co když budu mít nějaké problémy? Blbost, to on mě sledoval.
Nos mu natírám aby mu splaskl. On zatne zuby a trochu zasyčí bolestí.
Kouknu se na to břicho. Tam se rýsuje celkem velká modřina. Jak jsem to dokázala?
Do rukou vezmu speciální mastičku a pomalu roztírám.
On sleduje každý můj pohyb. Zase mu naskočila husina, copak tu je zima?
Ruky si otřu do kapesníka a zvednu se. Zajdu pro kapky, které by měli zklidnit jeho oči, protože je má červené a vidím jak si je pořád tře.
„ Zahni hlavu" řeknu a opatrně mu chytnu oko a zmáčknu lahvičku. Spadne pár kapek a on zamrká. To samé opakuji na druhém oku.
Pak nabídnu jen prášek od bolesti a sklenku vody.
S děkem přijme a na ex to vypije.
„ Máš hlad? " zeptám se ho, protože mu zakručí v břichu.
„ No vlastně jo" usměje se. Fajn. Dám mu ještě najíst a pak už ho nechci vidět. Pokývám hlavou na souhlas a odeberu se do kuchyně. Přemýšlím co udělat. Musí to být rychlé, nechci ho tu mít zbytečně dlouho.
No nakonec se rozhodnu udělat čínu.

Jsem v polovině vaření, když se ke mě doplazí osoba se slovy.
„ Mmm to voní co to bude? " řekne a strčí prst do omáčky. Já ho plácnu po ruce.
„ Jedeš. Čína. " jednoduše řeknu. On pokývá hlavou a pomaličku si sedne na barovou židli. Z ledu je už jen vodaa tak se sehnu do mrazáku pro nový. Jeho oči mě sledují.
„ Na tady máš nový a ještě jeden na ten nos" hodím po něm sáček s ledem ,jako minule. Jen tak tak to chytl.
„ Děkuji " řekne a položí si led mezi nohy. A druhý přiloží na nos. Odvrátím pohled a věnuji se zase vaření.

„ Bylo to výborné " mlaskne .
„Děkuji. " sklidím nádobí do dřezu. Podívám se do jeho rozbité tváře a on do mojí.
„ Nechceš jít někdy se mnou na večeři? " zeptá se.
„ Ne. " řeknu a jdu mu pro jeho špinavé věci. Žádné klučičí oblečení tu nemám, takže mu nezbývá než jít domů v těch od krve. Když tady chodil s nahou hrudí plnou tetování, bylo těžké to ignorovat. Neměl ji sice někam extra vypracovanou, ale něco se tam rýsovalo.
Hodím po něm tričko nasáklé krví. On jej znechuceně přijme.

„ Děkuji ti za ošetření a za jídlo " poděkuje mi ve dveřích.
„ Nemáš zač, přeci za to můžu já, takže to bylo mou povinností " řeknu aby si nedělal nějaké naděje. Třeba jakože ho mám ráda a proto jsem mu poskytla pomoc. Pchff to vůbec já ho nenávidím.
„ Ty půjdeš domů pěšky? " zeptám se .
„ No já mám auto u té hospody jak jste seděly s tou kámoškou. Sledoval jsem vás celý den" řekne a poškrábe se na hlavě. Dělá si prdel? On nás sledoval celý den?!
Zabouchnu mu před nosem. Je mi jedno že jsem se s ním nerozloučila. Jak se opovažoval nás sledovat. To je nějaký stalker? Ten mě naštval,ostatně jako vždycky!

Ahoj :)  Konečně se to rozjíždí. Chytla jsem teď náladu na psaní. A děkuju za 200 přečtení :) Užijte si zbytek víkendu! :)