Povolání hasiče je pro některé muže jedinou věcí, kterou chtějí v životě dělat, ale co když ji chce dělat i žena?
Hašení požárů, záchrana lidských životů,majetku.
Je to, ale taky povolání plné nebezpečí, smutku ,utrpení.
Láska k bližnímu stvořila...
„Příjmi to co je. Nech plavat to co bylo. A měj víru v to co bude."
Anna
Crrr. Ne! Loudavým krokem dojdu do koupelny se osprchovat. Jako vždy se leknu osoby co na mě kouká ze zrcadla. Po důkladné hygieně se rozhodnu obléct. Vypadá to ze venku bude hezky. Na sebe si vezmu tmavě zelené roztrhané ryfle, černé tilko s bílým nápisem, khaki sako a černé vysoké boty 👇
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Oblečení mám a jdu se namalovat, nic extra. Řasy projedu několikrát řasenkou,trochu korektoru na menší nedokonalosti, rty přetřu leskem a je hotovo.
No nic jdu s tím hladem něco udělat. Avšak lednička je prázdná. 'Och Anno, včera jsi přijela, to sis myslela ze na tebe bude čekat plná lednička?' No nemyslela. Tak v prvé řadě musím jít nakoupit. Vezmu si kabelku ,do které hodím peněženku a mobil. Tak a jde se do centra Londýna.
Samý hluk, troubení aut. Horší než v Praze. I když jsem tu byla několikrát, pořád jsem si na to nezvykla. No nic, ted jenom najít to Starbucks. Potřebovala jsem ranní kávu a to hned.
,, Dobrý den, jedno karamelové frappuccino a čokoládový mufin " ,,Hned to bude " mile se na mě usmál nějaký kluk. ,,Tady máte " ,,Děkuju " úsměv mu oplatím. Vezmu si kávu s mufinem, ale je tu ještě nějaký papírek. Je to telefonní číslo. No nazdar. Podívam se na toho kluka. Ten jenom mrkne a naznačí ať zavolám. To určite. Tak a teď musím koupit potřebné jídlo a věci na dovybavení bytu.
Dveře bouchnou a já s plnými taškami dojdu do kuchyně. Koupila jsem vše potřebné. Nejdřív se obleču do něčeho pohodlného, což je domácí vytahané tílko a teplákové kraťase. Jdu si tedy udělat oběd. Špagety s kuřecí omáčkou. Na tom se nedá nic zkazit. Mamka mě už od malička učila vařit, takže vaření je moje vášeň. Pustila jsem si nějakou hudbu aby tu nebylo také ticho. Jelikož jsem velký vlastenec Česka tak miluju jak české tak slovenské písničky. Ve svém playlistu si najdu Iné kafe -Ráno. Jak já tu písničku miluju. Za pomoci skvělé hudby dovařím. Po obědě jsem si pustila nějaký film u kterého jsem následně vytuhla.
Bylo něco kolem 4 když jsem se probrala ze svého spánku. Jsem zvědavá co budu dělat večer. Venku bylo příjemně. Proto jsem se rozhodla že si půjdu zaběhat. Od té doby co jsem muj bývalý tým opustila jsem neběhala. A kondičku si musím udržet. Rychle jsem se převlékla. Zvolila jsem 👇
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sluchátka do uší a připravená jsem vyběhla z bytu. Na mapách jsem našla nějaký park. Uvedla jsem si tempo ,které mi nejvíce vyhovovalo. Uběhla jsem už asi 2km a narazila jsem na ten park. Byl přímo úchvatný. Proběhla jsem kolem zamilovaného páru, poté kolem veselých dětí a nadále lidí venčící své psy. Myslím že už jsem byla v polovině parku. Hudba v uších mě dostala do jiného světa. Nic sem nevnímala jenom hudbu a vítr šimrající mě v nosu. Když jsem vyběhla z parku tak tu jsou rodinné domy kolem kterých bych běžela dál, ale najednou na mě z postranní ulička vypadlo něčí tělo. Ležela jsem na zemi s bolavým zadkem a viděla jenom záplavu tmavých vlasů které mám určitě i v puse. „Jéé moc se omlouvám! Promiň! To jsem nechtěla vážně ne" začne na mě mluvit příjemný hlas pohledné brunetky s nebezpečně modrýma očima. „Dobré, nevadí" pousměji se „Jsem Molly " zubí se jako malé dítě. „Anna" potřesu si s ní rukou.
Na té fotce si nějak takhle představuju Molly :) Cením si každé přečtení.
