Only Hope In The Fire ( Louis Tomlinson Cz)

9.

„ V životě nikdy nepotkáme silnou osobnost s lehkou minulostí "

Louis

„ Tak jo ,kdo dneska má nakupovat?" ptá se Liam.

„ Já nakupoval minule!  Teď je na řadě Louis" odpoví mu Niall. Sakra

„ Kluci, nakoupíme zítra " vymlouvám se, protože nechci jet do města.

„Žádné takové! Prostě pojedeš, znáš pravidla!"

„ No jo, aby ses neposral" odfrknu.

Vezmu peněženku a mobil. Sednu si do mého auta a vyjíždím směr centro Londýna.
Bože za co mě trestáš? Chytám samé červené. Další, ja se na to vyseru.
Koukat na ty lidi jak jdou po chodníku a tlačí se, není nic extra. Ale počkat! Tu blondýnku znám. To je ona. S někým telefonuje a směje se , z plna hrdla. Páni je nádherná když se směje. Teď se usmála, ona má dolíčky! Zatím jsem neviděl holku s nima.
Byl jsem na tolik zaměstnán sledováním jí, že když blikla zelená, já to ignoroval. Probralo mě zatroubení.
Rozjel jsem se a doufal že ji ještě potkám.

V supermarketu bylo několik fanynek co chtělo fotku a podpis. Rád jsem jim to splnil. Ale taky jsem se pořád rozhlížel jsetli ji neuvidím. Zpáteční cesta nebyla výjimkou.
Ani teď nemám štěstí a schytávám samé červené. Když zase sleduju lidi a hledám mezi nimi ji nedávám pozor a málem jsem naboural cizí auto. Notak Loui prober se! 
Kurva další červená!  Teď už znuděně sleduji okolí a pak ji zahlédnu. Její výrazně blonďaté vlasy nepřehlédnu.
Jde ještě s jednou brunetou, to bude asi ta kamarádka ze Zoo co se málem počůrala smíchy.
Obě dvě se smějí a vesele zajdou do obchodu s oblečením. Šlápnu na plyn ať jsem doma co nejdřív .

Rozrazím dveře, tašky s jídlem hodím na ostrůvek.
„ Loui děje se něco? " zeptá se Zayn
„ Ne všechno je v pohodě, jen jdu ven. Nečekejte na mě. Pa bro" houknu na něho a rychle utíkám k autu. Doufám že v tom obchodě ještě jsou. Musí, vždyť holkám trvá dlouho nakoupit.

Dojedu před budovu a zaparkuju. Nandám si sluneční brýle a zajdu dovnitř. Ovane mě teplý vzduch a vůně obchodu. Zeslabené písničky se lynou z repráků. Jdu hlouběji do obchodu a "nenápadně" se dívám. Ano teď si myslíte že jsem nějaký stalker. No co.
Mám ji. Zkouší si černý kabát. Páni sluší jí. Když se ztratím mezi panskými košilemi, ony jdou k pokladně zaplatit svůj nákup. Jakmile se dveře zavřou, vyjdu taky ven.

Po zbytek dne jsem jim byl v patách. Někdy mě zastavily fanynky. Teď sedím v koutě jedné hospody a čekám až ony půjdou domů. Já vím ,vůbec ji neznám, ale ona mě zaujala. Chci zjistit proč utekla a co jsem ji provedl. Když zaslechnu že budou platit, tak vyjdu z hospody a zajdu za roh. Chvíli čekám, ale pak vyjdou ven. Rozloučí se a každá jde jiným směrem. Jdu pomalu za ní. Nikdo tu není, což je velmi divný. Asi postřehla že nejde sama. Zrychlila, tím pádem já taky. Proč zahýbá za roh do slepé uličky? Vejdu tam taky . Ucítím jen silnou bolest nosu, pak břicha a nakonec mezi nohama.
„Kurva! " zařvu. Bože právě jsem přišel o děti.
Moje oči! To štípe! To je snad zlý sen. Ležím na zemi a nevím co si chytit dřív. Buď pulzující a krvácející nos, břicho, mého kamaráda, který si tak den nesedne a nebo palící oči. Dneska je fakt den blbec.
Když se pokouším podívat kdo mi to udělal vidím jen velkou šmouhu.
„ Co se to doprdele stalo?! " zeptám se.
„ J-já, promiň. Nevěděla jsem že si to ty. " cože ? To ona mě zmlátila?
Krvácející nos mi zaplavil celý obličej i s tričkem a ostatními věcmi. A navíc pořád nevidím.
„ Mohla bys mi prosím pomoct vstát? Ja to totiž sám fakt nezvládnu " zaskuhral jsem.
„ J-jasně " řekne a natáhne přede mě ruku. Jenže díky tomu pepřáku nemůžu ji najít. Nakonec s velkou bolestí a nadávkami stojím na obou nohách.
„ Právě jsi mě připravila o děti, víš to? " řeknu jí.
„ Cože? " nechápe. Přemýšlej holka.
„ Nakoplas mi koule že nemůžu chodit, určitě jsem o ně přišel. " vysvětlím jí. Ta se začne smát. Ja s uslzenýma očima se nechápavě na ni podívám. Páni, právě jsem ji rozesmál. Zahřálo mě to u srdce.
„ Je mi to líto. Bydlím kousek, tak ti aspoň ten nos ošetřím. " řekne to spíš z nutnosti.
„Ok ,ale nejspíš tam nedojdu" sdělím ji celkem důležitou informaci. Odfrkne a řekne že jdeme. No tak jdeme no. Ale já ji to říkal.

Drží si ode mě odstup. To se mi nelíbí. Šnečím tempem se nakonec dostanem před panelák. Teď to nejhorší, 4 schůdky k domovním dveřím. Co schod to nadávka.
Když jsem se doplazil do jejího bytu. Svalil jsem se s bolestí na gauč. Doufám že mě zmláceného nikdo nevyfotil.
„ Tady máš led na ty koule" řekne a mrskne po mě sáček s ledem.
„ Dík " odpovím a položím si ho na ono místo. Úleva.
Přinese si kýbl s vodou a ručník. K tomu ještě lékárničku a sklenku vody.
Shodí ze sebe bundu a sedne si na proti mě.
„ Vysleč si to špinavé oblečení. " řekne.
Uposlechnu ji. Pozorně mě sleduje. Zašklebím se nad tím.
Když s nahou hrudí sedím před ní, ona fascinovaně sleduje všechna má tetování.
„ Ještě jsi mi neřekla své jméno. " musím vědět jak se jmenuje.
„ Není to podstatné" uhne pohledem.
„ Je. Potřebuji znát jméno dívky co mě zmlátila " zasměju se.
Ona se jen pousměje a uchopí ručník který následně namočí. Postupně začne smývat mou krev. Její doteky jsou příjemné. Ten soustředěný výraz je zajímavý.
„Ssss" zasyčím bolestí když se dotkne silně nosu. Nejspíš bude naražený, no možná i zlomený.
„ Promiň " hlesne a opatrně začne obličej umývat znovu. Pak se přesune na hruď. Přejede mi po těle husina z toho.
„ Je ti zima? " zeptá se a zastaví.
„ Ne ne je mi teplo"
Pokračuje. Všimnu si jejího tetování co má na zápěstí. Fascinuje mě, ještě jsem takové neviděl.
„ Můžu se zeptat, co to máš na zápěstí za tetování? Jaký má smysl?" sdělím jí otázku která mi teď láme hlavu.
Ona se podívá na zápěstí a mlčí. Po chvíli uvidím její oči plnit se slzami.
Co jsem zase udělal?
„ Vzpomínka " řekne a první slza sklouzne po její tváři.

Ahojky :) Mám pro vás další část, tentokrát trochu delší. Náš stalker Louis na to doplatil co? No sledovat se nemá :D Chci se zeptat jestli se vám příběh líbí a nenudí vás. Byla bych hrozně moc vděčná za komentář s názorem :)