,,Postav se!"
Postavila jsem se.
,,Postoj!"
Poslechla jsem.
,,Do pozoru!"
Zpozorněla jsem.
,,Chytni!"
Chytila jsem hozenou hůl.
,,Odraž!"
Hordu jablek letících na mě jsem odrazila dřevěnou holí, mně před chvíli hozenou.
Zavázala mi oči abych nic neviděla a pouze se soustředila na instinkt. ,,Vyhni se!"
Začala po mně házet ostří, kterému se ladně poslepu vyhýbám. Poslední hvězdici na mě letící, přesněji na obličej jsem chytila do ruky a šátek si sundala. Vidím jak se na mě Alreasa usmívá a pokynula abych šátek zahodila.
Z pochvy jsem vytáhla meč ve stejnou dobu jako Alreasa. ,,Nechci vidět prkno ani kontrolu. Chci vidět tvé splynutí se zbraní. Vyjádřila jsem se jasně?"
Kývla jsem a ona na mě zaútočila, z boku, zezadu, zepředu i ze shora. Každý její pohyb s útokem jsem odrazila ,,Teď chci obranu a útok zároveň." řekla mi a znovu se do mě pustila.
Před jejími útoky jsem se ubránila, ve chvíli kdy jsem provedla útok zároveň jsem se jí zastavila mečem u hlavy. ,,Dobře. Teď chci jen samotný útok."
Vím že mi útoky nejdou a už vůbec ne na Alreasu která mě vážně hodně málo šetří, vlastně jsem ale za její výcvik ráda, Wolf by mě tím svým šetřením nic nenaučil a já bych chcípla dřív než bych vůbec začala, pravděpodobně. Můj útok s klidem odrazila několikrát po sobě.
,,Na tomhle ještě zapracujeme." meč si uložila zpět do pochvy a opasek odložila. Pokynula mi abych si ho téže sundala. ,,Teď chci vidět jak jsi se zlepšila v normálním boji beze zbraní."
,,Dostanu na budku." zavtipkovala jsem.
,,To dostane tak maximálně Wolf za tu jídelnu, kterou nebyl včera schopen vyleštit jak psí kulky." obě jsme se podívaly na Wolfa sedícího na stromě tak, aby byl vidět co nejméně.
,,Strom není moc dobrý úkryt. Nezapomeň že za chvíli mám zkoušku u Jorty, půjdeme na lov. Nechci si tě splést s veverkou." vycenila jsem své bílé zuby na vyklepaného Wolfa.
,,Nějaká přerostlá veverka Victorie." usmála se na celé kolo i Alreasa.
Po krátkém rozhovoru s přerostlou veverkou jsme se daly do boje, kde jsem jak jsem říkala. Dostala mírně na budku jelikož jsem málem Alrease zlomila nohu nechtěným pohybem. ,,Na tom také ještě zapracujeme." zasmála se All z pohledu na mou vyčerpanost. ,,Na zkoušce u Jorty budu také, chci se podívat jak ti to jde naplno."
Kývla jsem a vstala ze země, oprášila se a šla si pro věci odhozené u plotu. Přesněji pro kabát, venku přeci jen začíná být zima. Pásek jsem si utáhla a vyrazila společně s Alreasou za Jortou na zkoušku lukostřelby. Po stromech skáče jak Tarzan Wolf, nic si nenechá ujít, kdybych si ho vážně spletla s veverkou, mohl by se před celým Lesním vojskem zakopat hluboko pod zem.
,,Jorto!" zavolala jsem na svého oblíbeného učitele a upozornila na svůj příchod do hodiny.
Oplatil mi letmý úsměv ,,Vezmi si luk a šípy." poslechla jsem a zašla do sklepa v kůlně, kde schovává veškeré zbraně potřebné na lov a výcvik.
,,Ukážeš mi jak jsi se za tu dobu zlepšila ve střílení na nehýbající se cíl. Poté začneš střílet za běhu, skoku a pádu. Jakmile toto dokončíš začneš střílet na pohybující se předmět. Poté máš za úkol ulovit jelena, zajíce a veverku. Toť vše dnešní zkouška." řekl mi Jorta.
,,Já ti tu veverku psychicky připravím." zasmála se Alreasa a hledala v korunách stromů naší přerostlou veverku. ,,Jen jí najdu."
,,Vy jste kamarádky?" nechápavě se mě zeptal Jorta když All odešla hledat veverku.
,,Vypadá to tak?" usmála jsem se a vzala do rukou luk a šíp, namířila na střed terče. Šíp vystřelil a zabodl se do přímo do středu.
,,Vypadá." usmál se ,,Na terče se vykašli." postavil přede mne jablko, které jsem na první pokus trefila ještě přímo v jeho rukou. ,,Myslím že nehýbající se předmět je v pořádku."
Postavil panáky vycpané slámou, tři panáky na svá místa a kývl abych začala. První byl za běhu, trefa přímo do srdce. Druhý za skoku kde jsem se trefila do středu hlavy a třetímu za pádu, jsem se trefila do oblasti plic. Jorta se znovu usmál a Alreasa potichu zatleskala. Dala si na tom aby to bylo potichu záležet.
Teď bylo na řadě pohybující se věc, nejdříve letící jablko, poté talíř a nakonec oblékl do ochranných hadrů svého vnuka, který vypadal jako by na to byl zvyklý. ,,Jorto? Od čeho má tu jizvu na čele?" zeptala jsem se zvědavě svého učitele, který se na svého vnuka podíval.
,,Přes helmu ho trefil jeden můj žák do čela. Jednalo se spíše o škrábnutí." mrkl na svého vnuka který se nuceně pousmál. ,,Až bude Victoria připravená, rozeběhneš se."
Postavila jsem se před ně asi dvacet metrů daleko a natáhla. Fido se rozeběhl a já ho trefila do boku u žeber. Samo sebou ho ochránily ty hadry co na něj navlíkl dědek.
,,To by šlo." pochválil mě Jorta a zašel si pro zbraně potřebné na lov. ,,Pokud to zkazíš, nebude dnes celé vojsko mít večeři. " zasmála jsem se a podívala na Alreasu která jako na povel koukla na strom kde byl zašitý Wolf a vyčuhovala mu jen špička boty. ,,Z něj se nikdo nenají."
,,Říká kdo?" zareagovala All a já se prostě musela nahlas zasmát.
,,O čem se to tam dole bavíte?!" křikla na nás přerostlá veverka.
,,O ničem!" okřikla ho Alreasa ,,Dávej si pozor, Victoria jde na veverky!"
Všichni tři, teda čtyři jsme se vydali hluboko do lesa, kde Alreasa ulovila zajíce který jen tak šel kolem, Jorta našel divoké prase před kterým jsem s All utekla, k večeři bude zdá se i vepřové.
Jakmile mi utekl jelen když jsem na něj střílela šípem, rozhodla jsem se pro jinou taktiku. Vylezla jsem na strom a poskakovala potichu dokud jsem nebyla nad jelenem. Vytáhla jsem si nůž a z větve na jelena skočila. Bodla ho do zad a hned na to podřízla. ,,Hezký úlovek." pochválila mě Alreasa v ruce držící ušáka a podívala se dozadu za nás na Jortu, který za sebou táhl prase.
,,Ještě zbývá ta veverka." řekl a já se podívala na strom kde vyčuhovala bota a nakonec celá noha která mu uklouzla. Rychle jsem zareagovala a trefila mu jí šípem. Zaklel a spadl ze stromu.
,,Veverka ulovena." zasmála jsem se, Alreasa se mnou a Jorta vypadal jako v posledním tažení. Nakonec kývl a odešli jsme z lesa zpět do tábora kde čekal velice hladový dav vojáků.
V davu jsem zahlédla člověka mně známého, ten týpek z Kozla? Přiběhl ke mně jakmile si mě všiml a podíval se na mračící se Alreasu. ,,Co to je za kus? Seznámíš mě?" špitl a velice "nenápadně" se díval na All, která znechuceně ohrnovala nos.
Kývla jsem s úsměvem a ona mě mezitím spalovala pohledem.
,,Alreaso? Tohle je Marlon." představila jsem jí toho blba vedle mě.
Popošel k ní a políbil jí na ruku, kterou musel silou zvednout dle toho jak byla napnutá. ,,Rád bych s tebou povečeřel." ušklíbl se a dostal do nosu.
Alreasa odešla do své budovy a znovu seřvala celé služebnictvo, Marlon se na mě otočil ,,Ta je tak úžasná." básní.
Zasmála jsem se a představila ho Wolfovi. Ti dva si padli do noty, přerostlá veverka a chodící rybí kost.
Šla jsem ke dveřím Alreasina domu a zaklepala. Otevřela je a ze škvírky na mě koukla. Zasyčela ,,Bylo to nutné?!"
,,Chtěla jsem abys mu flákla." zamračila jsem se a zaryla zrak do sloupu.
,,Tak to jo." otevřela dveře a já v nich uviděla osobu, osobu stojící za ní.
,,Victorie?" jako spařená stojím na místě.
