3. kapitola - Tisíc otázek, jedna osoba

767 31 0
                                    

To mě opravdu  zaskočilo, vždyť mi řekli že ho zatkli ? Zavolala jsem si taxika, který mě odvezl až domů. Vylovila jsem klíče z tašky a odemkla dveře. ,,Nic se tu nezměnilo,''zašeptala jsem a usmála jsem se. Sundala jsem si bundou, pak jsem jí pověsila na věšák. Poté jsem čapla můj kufr, který jsem odvesla do ložnince, tam jsem si vybalila a protřídila zbytek věcí. Už byla tma, tak jsem si šla napustit horkou vanu, po vaně jsem si udělala večeři a pustila jsem si film, u kterýho jsem usnula. Prubudilo mě zavření dveří. Koukla jsem se na hodinky a bylo ráno, něco kolem třetí hodiny. Pamalu jsem vstala z a šla se podívat do předsíně. Dveře byly zavřené a tak jsem zkontrolovala, jestli jsou zamčené. Je odemčeno ? To snad není možný ! Rozsvítila jsem světlo a na zemi jsem uviděla obálku. Zvedla jsem ji a otevřela. Bylo v ní velkým písmem napsáno: ,,Uteč.'' 

,,Co to má znamenat ?! Co po mě chtějí !'' Ubrečená jsem si šla sednou na gauč, měla jsem strach, nevěděla jsem co mam dělat. Přemýšlela jsem, proč zrovna já ?

Ráno jsem se vzbudila celkem pozdě, bylo půl jedenáctý. Nasnídala jse se, pak jsem se šla převléknout. Na sebe jsem si vzala světlé džíny s tílkem, na kterém bylo napsané číslo 22, potom jsem si přes hlavu přetáhla mikinu, protože bylo chladno. Když jsem byla v koupelně, začal mi zvonit mobil. Neznámý číslo ? Mam to zvednout, nebo to mam nechat být ? Po dlouhém váhání jsem to zvedla. ,,Ano ?''

,,Ahoj Alex, tady David.''

,,Jaký David ?''

,,Přeci tvůj trenér David Johnas.''

,,Je promiň , nepoznala jsem tě, jinak jak se máš ?''

,,Já se mám fajn, co ty ? Nepotřebuješ něco ?''

,,Já se mam skvěle (jo mam se opravdu skvěle, achjo, tolik lží v jednom slově), nic nepotřebuju. Vlastně jo, něco bych potřebovala. Mohl by jsi přijít ve tři do tý naší oblíbený kavárny ?''

,,Jasně, přijdu tam, zatím Alex.''

Položila jsem mobil na umyvadlo a začla se věnovat mým extra dlouhým vlasům. Učesala jsem je, pak jsem si sepla ofinu nahoru a udělala si culík. A co teď ? Mohla bych se podívat na nějaký inzeráty, myslím, že bych se měla odstěhovat, tahle čtvrť není pro mě. Aniž bych něco našla, bylo za deset minut tři. Vypla jsem počítat a šla jsem si vzít boty a bundu. Ještě jsem si došla pro tašku a pak jsem zamkla a šla na slíbené místo. 

Vešla jsem do kavárny, David tam už byl, seděl na druhém konci kavárny. Zamávala jsem mu a šla si k němu sednou. Když jsem k němuu došla, věnovala jsem muu velký objetí a pusu na tvář. ,,Rád tě zase vidím, co si dáš ?''

,,I já tebe, dám si horkou čokoládu se šlehačkou a čokoládovej dort, díky.'' David zavolal servírku a řekl jí co chci. ,,Tak co si mi chtěla říct Alex ?''

,,Víš..Když jsem šla včera domů, viděla jsem ho.'' Tom se nechápavě koukala a pak se zeptal: ,,Koho si viděla ?''

,,No toho chlapa, který mě postřelil.''

,,Alex, vždyť víš, že to není možný. Už ho chytli.'' On mi nevěří ? Jen jsem zvedla obočí a s ironickym smíchem jsem zakývala hlavou. ,,A ještě něco jsem od tebě chtěla, nevíš o nějakým bytě, nebo domě k prodeji ?''

,,Právě teď o něčem vím, kamarád prodává dům, je odtuď cca 124 km. Jestli chceš, dám ti na něho číslo.''

,,Jo to by bylo fajn.'' Po téhle větě bylo ticho, jedla jsem svůj čokoládový dort a usrkávala jsem horkou čokoládu. David se na mě usměvavě koukal. Dojedla jsem a Tom zaplatil. ,,Alex, dneska tě domů nedoprovodím, musím jít něco zaříídit, tak se nezlob, mam ti zavolat taxika ?''

,,Ne to je v pořádku, ráda se projdu, děkuju že jsi přišel.'' Objala jsem ho a poté jsem vyrazila směrem domů. Vzala jsem to tou delší cestou, ještě jsem si zašla do obchodu s oblečením, kde jsem si koupila večerní šaty, který byly ve slevě. Už byla tma, na to že je půl pátý. Radši už půjdu domů. Šla jsem po Tower Bridge abych se podívala na London Eye a na Big Bena. Večer je to ještě hezčí něž za světla. Po dlouhém rozjímaní jsem uslyšela nějaké auto, které zastavilo vedle mě. Otočila jsem se, abych se podívala kdo sedí za volantem. Seděl tam nějakej neznámej klučina, byl celkem hezkej. ,,Ahoj, nechceš svést ?'' ,,Ne díky,'' odsekla jsem a pokračovala v chůzi. ,,Pojď, svezu tě, vždyť je zima,''řekl a natáhl ke mě ruku. V dálce jsem uviděla stejné tetování jako u předchozích kluků, neváhala jsem a rozběhla jsem se pryč.

___
Další díl přidám někdy během týdne :) .

I run for life (Liam Payne CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat