Nakonec jsem sebral všechnu odvahu a zaklepal jsem. Kdo to zase je ? Vypla jsem karaoke, odložila jsem další krabici s věcmi na zem a šla jsem otevřít. ,,Ahoj Liame, děje se něco ?''
,,No, jen jsem tě chtěl pozdravit. Co děláš ? Můžu dál ?''
,,Proč ?''
,,Jen tak, pokecat.''
,,Tak pojď.''
,,Chceš něco k pití ?'' řekla jsem, a zvedla jsem obočí.
,,Ne díky, ty se někam stěhuješ ?'' zeptal se udiveně Liam.
,,Jo stěhuju. Potřebuju něco novýho. Chci začít úplně od znovu.''
,,Tak to jo, chápu, chceš s něčím pomoct ?''
,,Jo, můžeš potom ty krabice odnést do auta.''
,,No jasně, jinak jsem ti ještě chtěl říct, že jsem odešel od mafie, nebo jak tomu mam říkat.''
,,Vážně ?'' koukala jsem na něj s otevřenou pusou. ,,To jde odejít ?'',,Je to složitější, ale jo, jde to.'' Zase jsem lhal, každá lež mě tak mrzí, ale chráním tím ji i sebe. ,,Hele víš ty co ? Až pojedu odvést ty věci, nechtěl by jsi jet se mnou ? Mám tu hodně těžkých věcí a sama to neutáhnu.'' Odpověděl mi zakýváním hlavy a krásným širokým úsměvem. ,,A nechceš ty věci odvést ještě dneska ? Do večera bychom to stihli.'',,Můžeme, stejně nemám nic v plánu, tak odneseme ty krabice do auta, já se převlíknu a pak vyjedeme.'' Z krabice jsem vytáhla legíny s červenou tunikou, ještě jsem si na pusu napatlala červenou rtěnku a na řasy jsem si dala trochu řasenky. Nakonec jsem zamkla byt a šla do auta, kde čekal Liam.
*
,,Liame, pověz mi o sobě něco, nic o tobě nevím. Ty o mě víš určitě všechno.'',,Nevím co bych ti měl říct, tak třeba že moji rodiče žijí v Texasu, tam jsem se taky narodil.'',,Jo aha, tak teď se tedy budu ptát já, kolik ti je ? A jaký je tvoje příjmení ?'',,Je mi dvacet pět, a moje příjmení je Payne.'',,Teprve dvacet pět ? Já myslela že víc,'' zachechtala jsem se. ,,A kolik je tobě ?'' zeptal se na oplátku Liam. ,,Mně je dvacet.'',,Už jsme tady,'' řekla jsem a ukázala na dům.'',,To je úžasný,'' prohlásil a vystoupil z auta. Já jsem vypla motor a šla za ním. ,,Liame, ještě něco,''
,,Co ?''
,,Neublíží mi, že ne ?''
,,Ne Alex, už se nestrachuj a usměj se, to ti sluší víc.''
,,Jo,'' zamumlala jsem a šla jsem do auta pro krabice, Liam mi potom přišel pomoct.
*
,,Liame, pojedeme ?''
,,Abych pravdu řekl, nikam se mi nechce, nezůstaneme tu ? Strašně se mi tu líbí''
,,Není tu žádný jídlo, a co tady budeme dělat ?''
,,Můžeme si jít zaběhat pak se koukneme na film, a nějaký jídlo si objednáme, zaplatím to. Co ty na to?'',,Dobře, usmála jsem se a pak jsem vyrazila směrem k velkým skleněným dveřím, které vedly ven na pláž. Liam mě následoval, zastavila jsem se těsně před vodou a pozorovala jsem západ slunce. ,,Tohle mi chybělo,'',,Myslíš ten západ slunce ?'',,Jo. Víš, někdo mi zabil přítele. Pak mě někdo postřelil a kvůli někomu jsem promarnila rok života, to už nikdy nedoženu.'' než jsem tu větu dořekla, ukáplo mi pár slaných slz, které se mi kutálely dolů po tváři, pak jsem se vzpamatovala a... ,,Liame, máš babu !'' křikla jsem na něho a utíkala co nejdál od něj aby mi ji nedal zpět. ,,Počkej já tě chytím !'' zasmál se a běžel za mnou. ,,To pochybuju, jsem mistrině v běhu na 100 m.'' Provokatérsky jsem se zasmála a utíkala dál. Viděla jsem, že má problém mě dohnat, tak jsem zpomalila a čekala, až doběhne blíž, ale to jsem dělat neměla, v tu chvíli kdy jsem se na vteřinku zastavila, on zrychlil a skočil po mě. Oba jsme se se smíchem váleli na studeném písku. ,,Co že jsi říkala ? Že tě nechytím ?'' usmál se.
___
Juchů, v předchozím díle je 5 votes. :D O:) Mam radost děkuju :)), další díl buď ve středu nebo v pátek .:)
