6. kapitola- Všechno a zároveň nic

583 28 2
                                    

Bylo krásné ráno, svítilo slunce a do toho mrzlo. Když jsem se tak koukala ven, napadlo mě, že bych mohla začít s atletikou, chybí mi to. Chybělo mi to tak, až jsem vyndala košík s fotkama, abych si trochu zavzpomínala. Měla bych si jít zaběhat .Oblékla jsem si mojí adidas soupravu, zaprášené botasky a vydala jsem se na cestu. Běžela jsem po cestě, která byla uprostřed Hyde parku. ,,Alex, co ty tady ?'' zeptal se Tom, který se zjevil vedlě mě. Zastavila jsem, abych nabrala dech na odpověď.,,Ahoj Tome, víš, tak jsem přemýšlela o tom, že bych mohla zase začít s běháním.''

,,Páni, to by bylo skvělí, jestli chceš, přijď v pátek na trénink, je od pěti, jako vždy.''

,,Dobře, přijdu.'' odpověděl, a mrkl pravým okem.

,,Ahoj Alex,'' ozvalo se po druhé. Liam ? ,,Co tady děláš ?'' 

,,Šel jsem si zaběhat, nevidíš ?'' 

,,No nic Alex, jdu domů, ,tak v pátek,''ozval se Tom, a já jsem mu zamávala. ,,Jdeš s ním v pátek na rande ?'' šťouchnul si Liam, zasmála jsem se a zastavila se. ,,No tak co je teda v pátek ?''

,,A co ti je do toho ?''

,,Úplně všechno.''

,,Jo jasně, všechno a zároveň nic. Liame prosím, už za mnou nechoď.'' Otočila jsem se, a vydala se na druhou stranu.

*

,,Liame kde jsi byl tak dlouho ?'' zeptal se zvědavě Zayn.

,,Ahoj Zayne, jel jsem pryč z města.''

,,Tak pryč z města říkáš jo ?''

,,Jo,''odpověděl jsem a naléval jsem si tonic do sklenky. Když jsem odkládal láhev, uslyšel jsem za mojí hlavou cvaknutí zbraně. Věděl jsem, že tahle situace není dobrá, kapky potu mi stákaly po obličeji a já jsem nervózně čekal, co se bude dít.

,,Liame, víš že si nemáme lhát,''

,,jo Johne,'' 

,,Liame, co kdybychom si zahráli hru. Víš jakou ?''

,,Ne Zayne.''

,,Říká ti něco Ruská ruleta ?'' V ten moment kdy to vyslovil,  jsem věděl že je po mě. ,,Jo, vím co to je.''

Zayn vyndal všechny kulky, až na jednu. Já jsem se otočil a napřáhl jsem k němu ruku, aby mi dal zbraň do ruky. Podal mi ji, a já si ji přiložil k hlavě. Zmáčkl jsem spoušť s nic se nestalo, výtězným pohledem jsem se koukl na Zayna. ,,Pro tentokrát si měl štěstí, ale příště už takový štěstí mít nebudeš. A co se týče té holky, zkoncuj to s ní.''

,,Cože ? To jí mam zabít ?''

,,To neříkám, i když by to taky byla jedna z možností. Prozatím...Nebo víš co ? Mam mnohem lepší nápad !'' ďábelsky se zasmál. ,,Ty jí budeš namotávat a pak se jí jednoduše zbavíš ! A zkus mi říct ne, jink si tu rovnou můžeš začít vykopávat hrob.'' Vzal jsem si budnu z křesla a naštvaně jsem odcházel z domu . Nenávidím tě Zayne ! Víte, kdybych chtěl z gangu odejít, stálo by mě to i tak život.

*

Stál jsem před jejími dveřmi, slyšel jsem jí. Slyšel jsem její smích, byl tak dokonalý. Byl jsem rád že je šťastná.Ale bál jsem se zaklepat. Co bych jí měl říct ? Měl bych jí snad říct, že jsem to byl já kdo jí tehdy postřelil ? To ne. 

__

Další díl můžete očekávat asi za týden, moc lidí to zatím nečte, až to bude číst víc lidí, tak budu přidávat 2 díly týdně. :)

I run for life (Liam Payne CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat