Living with monster

u belong to me

*Sarang
Seděla jsem na zemi a slzy mi pomalu stékaly po tváři. Nadávala jsem si že jsem tak blbá a všechno jsem mu uvěřila. Byla to celá hra a já, naivní blbka, jsem mu na to skočila. To mi to nedošlo? Jako bych ho neznala. Je ti necitelná svině. Zkurvenej hajzl. Debilní posera. Šmejd....
Mohla jsem mu nadávat, jak jsem chtěla, ale nic nezměnilo fakt, že v jádru srdce, jsem si přála aby se vrátil. Aby mi utřel slzy a objal mě. Nepřála jsem si nic víc. A umírala jsem touhou to zažít.
*Namjoon
Seděl jsem ve tmě v pokoji. Nechápal jsem to. To jsem si přece přál? Aby mě Sarang milovala a já ji mohl ovládat. A teď když to mám....proč v sobě cítím prázdnotu. Proč mám chuť jít a dokončit co jsem začal?Proč když zavřu oči, vidím její krásné rty? Proč všechno co slyším, je její hlas říkající že mě miluje? Proč stále cítím její doteky? Proč ji mám stále v hlavě? Není možné.... nemůžu být pravda, abych se při své hře do ní zamiloval. Co je na ní tak zvláštního? Na ní? Navíc když vím že její matka zničila mojí rodinu. Kopl jsem do skříně. Musím se jít napít. Hned teď.
*Sarang
Seděla jsem na zemi a utírala si slzy. Najednou jsem slyšela nahoře ránu. Hrozně jsem se lekla. Pak byli slyšet kroky najednou stal na schodech naproti mě Namjoon. Třeba si to rozmyslel. Třeba není takový hajzl. Rychle jsem se postavila a usmála se na něj. On ale jen kolem mě prošel se slovy:,,Jdu pryč...nelez mi do postele." A odešel. Samozřejmě prásknul dveřmi. Jako kdybych něco provedla. Jako kdybych já byla ta špatná. Popadla mě zloba...ale zároveň smutek. Rychle jsem šla do kuchyně. Samozřejmě tam bylo připravené šampaňské. To asi potřebovat už nebudeme. Nikdy jsem nepila, ale pokud byla nějaká příležitost, tak tahle. Otevřela jsem flašku a nalila si plnou skleničku. Bylo to hnusný, ale nalila jsem si znovu. Po tom jsem odešla do ložnice a lehla si do postele. Se posral v kině že ho budu poslouchat na slovo. Nejsem pes. Jsem jen blbá, naivní a zamilovaná. Ale rozhodně né pes.
*Namjoon
Vešel jsem do prvního baru, na který jsem narazil. Objednal jsem si skleničky skotské a pořádně se napil.
,,Vypadá na špatnej den"?
Řekl někdo vedle mě.
,,Ani nevíš jak." Otočil jsem se na kluka asi ve stejném věku.
,,Jsem Jackson."
,,Já pitomce, ale přátelé mi říkají Namjoon."
,,Těší mě. Povídej co se to stalo."
,, Vážně si myslíš že ti to povím?"
,,Komu jinému se svěřit než klukovi, kterého jsi potkal v baru a už ho asi nikdy neuvidíš."
,,To má něco do sebe. Tak tedy... zamiloval jsem se do holky, kterou nesnáším."
,, Stává se...láska je svině. Ale proč ji nesnášíš?"
,,Je něco, jako rodinný nepřítel."
,,Co provedla?"
,,Ona nic. Její matka...je to trochu na delší vyprávění."
,,Ani jeden nikam nepospíchá, ne?" Usmál se Jackson přátelsky.
*Flashback-Namjoom
Stál jsem u matčiny smrtelné postele. Snažil jsem se držet slzy v sobě. Nechtěl jsem aby mě viděla brečet. Nemohl jsem to dovolit. Chtěl jsem aby jsme si její poslední dny užili, jako dřív. Musel jsem být silný. Musel jsem to v sobě držet.
,, Můj milovaný synu, nevíš kde je otec?"
,, Odletěl to New Yorku. Jak může být tak sobecký."
,,Nemluv takhle Namjoone. Tvůj otec se o tebe snaží pečovat. Ses jeho syn a on tě miluje."
,,Ale ty seš jeho manželka. To ty seš osoba o kterou by měl pečovat nejvíc na světě."
,,Tvůj otec se o mě vždy staral dobře, ty ti víš."
,,Ale teď by ti měl dokázat, jak moc tě miluje."
,, Víš, asi je čas abys to věděl. Já tvého otce milují už od střední školy. Šla jsem na stejnou univerzitu, jen abych mohla být s ním. Naštěstí mase rodiny měli dvě velké firmy, jejíž sloučení mělo za vznik jeden z největších korejských monopolu, a to je firma tvého otce. Bohužel, tvůj otec mě nikdy nemilovala. Od střední jsme byli parta čtyř lidí já, tvůj otec, Park Minho, a Kim Sarang. Dívka unikátní jako její jméno. Vždycky říkala že její dcera se tak bude jmenovat, a také ten slib dodržela. Kim Sarang byla krásná, chytrá a vtipná. Tvůj otec a Minho byli do ní zamilovaní, a ona je stále odmítala. Vždycky jsem se vedle ní cítila jako ošklivka, šedá myš a tak. Ale ona za to nemohla. Jednou jsem ji prozradila, že se mi otec líbí a ona mi na oplátku řekla že je už od školky zamilovaná do Minha. A tak jsme si slíbili, že si každá vezmeme toho našeho vyvoleného. Ona to stihla už během univerzity. Byli dokonalý pár a všichni je milovali. Všichni, až na tvého otce. Nikdy nepřekous že si Sarang vzala Minha. A i když pak přistoupil na sňatek semnou, věděla jsem, že jeho srdce mi nikdy patřit nebude. Nevadilo mi to. Milovala jsem ho víc než cokoliv na světě a nepotřebovala jsem nic víc, než možnost mít mu nablízku. A moje jediné přání je umřít v jeho náručí."
,, Přijede za dva dny."
,,Budu tak to musím vydržet. Ale ještě mi něco slib Namjoone."
,, Cokoliv matko."
,,Nikdy nemiluj slepě."
*Konec
,,A co se pak stalo?" Zeptal se Jackson.
,,Moje matka hodinu na to umřela. Pár lety později, dcera Sarang, Sarang opravdu začal chodit k nám do školy. Před pár tydnama jsme se z donucení zasnoubili a dnes jsme se vzali. A taky jsem si uvědomil že ji milují. Nejsem blázen?"
,, Vlastně jsem nepochopil, co ti udělala."
,, Její matka zničila moji matku!"
,,Ale Kamo, za to ta holka nemůže. Vlastně ani její matka. Ona jen dala šanci tvojí mámě být s tím, koho miluje. Měl bys ji. Byt vděčný."
,, Myslíš?"
,,Komu bys měl věřit víc než cizincovi v baru?"
,,Sem zmatenej."
,,Tak se napije... aspoň se uklidniš. Neříkal si něco o tom že tvůj otec má monopol?"
,,Jo."
,,, Takže platíš!"

Byl jsem totálně opilej... ani nevím jak jsem se dostal domů. Rozhodně jsem měl v hlavě zmatek pořád. Miloval jsem ji a chtěl jsem ji políbit...a ti co říkal Jackson byla taky pravda. A co...je to moje manželka.... patří mi...budu si dělat co chci...a kdy chci. Vyběhl jsem do schodů a prohledal všechny pokoje, kde by mohla být. Ale nikde nebyla. Zbývala jen ložnice. Neříkal jsem ty mrše ať tam nechodí. Otevřel jsem dveře. Spala jen ve spodním prádle, tažená přes celou postel. U ní ležela flaška. Takže se slečna bavila beze mě....tak teď se pobavim já.
*Sarang
Probudili mě polibky na krku. Otevřela jsem oči a viděla Namjoona jak mě líbá.
,, Takže paní je vzhůru." Usmál se na mě.
,,Slez ze mě." Řekla jsem naštvaně. Vždyť mě před chvílí odmit a teď bude dolejzat. Chtěla jsem se zvednout a odejít, ale on mě přidržel.
,,Teď se budu bavit já, zlato." Usmál se.
Sundal si tričko a pak kalhoty. Až teď jsem si všimla že jsem jen ve spodním prádle. Asi jsem to s tím vínem přehnala. Namjoon mě silou otočil na břicho a rozepnul mi podprsenku, pak mě otočil zpátky na záda a Rice mi přidržel za hlavou. Chtěla jsem se bránit, ale Namjoon měl větší sílu.
,,Tenhle pohled se mi líbí."
Usmál se a začal mě líbat na krku, pokračoval mezi prsy a až k pupíku. Zastavil se u lemu kalhotek.
,,Už mě to nebaví...hráli jsme si až moc." A trhnutím rotrhl kalhotky a já byla celá nahá. Uvolnil stisk ale byla jsem tak ztrnutá hrůzou, že jsem se nemohla pohnout. Namjoon si sundal slipy a já jen zavřela oči. Nechtěla jsem vědět co bude dál. Bohužel prudká bolest mě ujistila v tom že se jí to nezdá. Namjoon na míč nečekal a začal přirážet. Přitom se na mě naklonil a políbil mě. Z pusy mu táhnul alkohol. Je to jasný. Chtěla odvrátit hlavu ale on mě za ní chytnul.
,,Podívej se mi do obličeje. Jsem tvůj manžel přece. A ty jsi má. Jsi jen moje a patříš mě."

_±++++±+++++++++++++++
Yo guys.
Píšu rychle takže se omlouvám. Neměla jsem teď moc k dispozici kvalitní prostředky pro psaní ff ale hned jak jsem se k něčemu dostala, tak jsem tohle napsala. Což znamená dneska. Omlouvám se za chyby. Teď jsi spát a snad zítra vstanu. A nebojte, teď tu budu častěji.
#stillalive
Btw: snažila jsem se ukázat trochu lidštější stránku Namjoona ale na konec je z něj zase kokot. A co myslíte že teď udělá Sarang?
Love ya😍😍😍😍
(Všechny co to ještě čtou😂😂😂 takže asi nikdo)