DEJ MI POKOJ!!!

26 2 3
                                    

Teda....chtěla jsem se vrátit. Byla jsem zatím jen par kroku od te kavárny a od Bennyho. Musela jsem okamžitě pryč. A to hned. Nemohla jsem dýchat. Ucítila jsem,jak mi po tvářích stékají slzy.

Byla jsem už skoro u svého auta když me někdo chytil za ruku a otočil si me k sobě.
"Nech mě na pokoji!!" odsekla jsem a vysmekla se.
"Nech me to vysvětlit. Prosím...."
"Benny poslouchej,nemám náladu poslouchat ty tvoje vymluvy!! Jak jsi sakra mohl udělat něco takového?!!! Víš jaká to je pro mě rána?!!" vykřikla jsem na něj a při tom doslova hořela zlosti.
"Bez si to vysvětlovat te tvoji nové přítelkyní,která nosí na hrudi velké míče a pochcanou slamu na hlavě!! Určité to nechape !! Proč její pusinka byla s takovou špínou jako jsem já!!" Uz jsem neměla náladu na jeho projevy a tak jsem nasedala do auta.
"Nechtěl jsem ti ublížit. Počkej prosím..."
To já jsem už zavřela dveře a rychle se zamkla,protože chtěl za mnou otevřít. Ještě mi něco říkal ale to už jsem neslyšela a odjela pryč. Jela jsem zpět na pokoj. Když jsem přijela tak jsem se zavřela. Vzala jsem si do ruky polštář a hodila ho na zed. Potom ještě druhej ale ten pro moje neštěstí skončil na váze,která hned zkoncila na zemi.

Ta váza byla od mého dědečka, který mi ji dal těsně před smrti. Byla to jeho vlastni prace. To vše udělal sam pro mě.

Rozbyla se na tisíce kousíčků.
Začala jsem se proklínat a nadávat si a brecet nad svoji hloupostí. V tom někdo zaklepal.
"Jděte pryč,prosím...."
"Ale...ja mám byt vaše nová spolubydlící." odpověděl mi ten ženský hlas za dveřmi.

Pohotově jsem vyskočila a běžela odemknout dveře. Za nimi stala holka v mém věku. Mela zelené oči a hnědé po pas dlouhé a rovné vlasy. Táhla s sebou kufr.
"Jo promiňte,jen pojďte dal."
"Děkuji...." odpověděla. "Ou,tady je ale nepořádek. Em....proč je ta váza rozbitá?" dodala ještě.
"Em...no...to je dlouhý příběh.
Jsem Cara Maizi." představila jsem se ji a podala ruku.
"Já jsem Elizabeth Ross...ale....rikej mi jen Eli." řekla mi a mrkla na mě. "Jo a promin,nemůžu ti podat ruku,protože jsem neměla cestu sem co dělat a tak jsem si nalakovala nehty."
"Jo jasně, to nevadí." také jsem na ni mrkla. "Jo a můžeme si tykat?" zeptala jsem se ji,protože to neslo vydržet jak mi moje nova spolubydlící vyká.

(Promiňte ale nevím jak se píse to "tykat" a "vykat" takže jestli to mám špatně tak se omlouvam.😯😟😟)

"No jo jasně, dobře!!" odpověděla a položila kufr ke skříni. Potom šla k té moji už rozbité váže,ve které byly růže od Bennyho. Ach Benny...jak mi to mohl udělat.....?!!
"Chceš s tím pomoct?" zeptala se.
"Nene nechci,díky.....ty mas přece nově nalakovane nehty." řekla jsem ji a šla si pro smetáček a hadr. Pak jsem se vrátila a šla uklidit to moje neštěstí. Eli si vybalovala věci.

Když jsem to uklidila,tak Eli už mela vybaveno a me napadlo ze bych ji to tu ukázala místo toho divného kluka s mastnými vlasy.
"Hele Eli? Nechceš tu provést? Me tu totiž provedl nějaký kluk s mastnými vlasy a to bych ti opravdu nepřála." nabídla jsem ji a usmala se.
"No....OK!!! Tak jdem." odpověděla a také se na ne usmala.

mám kamarádku!! Joooo!!
Konečně!! Celou dobu jsem neměla nikoho. Jen Bennyho. Moc se mi po něm stýská.... Ale ho nechci videt!!
••••••••••••••••••••••∆••••••••••••••••••••••
Tak je tu nova kapča.
Za chyby,které jsou určité v skoro každé kapitole se omlouvam.😞😞
No a jak se líbí?☺😇😈☺

Totální smůlaKde žijí příběhy. Začni objevovat