Setkávali se každý den v brzkých hodinách ranních, kvůli taneční choreografii. Ale teď vše končí a oba se domnívají, že už se nikdy neuvidí a jejich noční můra už nebude pokračovat. No, ale je v tom háček. Dostanou nabídku, kterou nelze odmítnout...
„Riley budeme muset udělat něco, aby lidé uvěřili ve váš vztah. Mluvil jsme o tom s ostatníma manažerama a rozhodli jsme se pro řešení. Takže.."
„Ve dvě hodiny odpoledne vás oba chci vidět před svou kanceláří, tam vám řeknu co a jak. A oblečte se tak, aby se vás lidé nelekli, protože jsem vám domluvil vystupování v Ellen show!" hlas utichl a ozvalo se jen pípání. Ohromeně a zároveň zmateně jsem zírala před sebe. Mobil jsem stále držela u ucha. Paul byl naštvaný, to ano, ale nekřičel tak moc, jak jsem si myslela, že bude. „Riley..“ cukla jsem sebou, až mi mobil vyletěl z ruky a zakoukala se na člověka vedle mě. Spal. Blonďaté vlasy mu padaly do obličeje. Plné narůžovělé rty špulil a přímo mě vybízel, abych ho políbila. Klidně se nadechoval i vydechoval a roztomile se chumlal do měkkých peřin. Zřejmě jste uhádli kdo to byl, protože Hayese bych opravdu dobrovolně nepolíbila! „Princezno moje..“ zamumlal Matt tiše ze spánku. Musela jsem se na něj uculit, i když to neviděl. Možná mluvil o mně, řekl přeci mé jméno a pak, že jsem jeho princezna. Zatřepal nepatrně hlavou a odkopal ze sebe kus peřiny. Další prameny vlasů mu spadaly do obličeje a peřina odhalila jeho vrchní část těla. Vypracované břicho stejně jako Cameron sice neměl, ale i tak byl nehorázně krásný.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Neodpustila jsem si jednu věc. Lehla jsem si na bok. Rukou si podepřela hlavu a druhou mu zajela do vlasů. Spadané prameny jsem stáhla dozadu a vypletla prsty z jeho blonďatých kadeřů. „Co děláš, krásko?“ opět se ozval jeho tichý hlas, tentokrát však zněl chraplavěji. Uculila jsem se v domnění, že zase mluví ze spaní a sklouzla na jeho obličej. Něco se změnilo. Kaštanové duhovky se neskrývaly za víčky očí, ale zřetelně se na mě upíraly. Vyjekla jsem vyděšeně. „Co se děje?“ chytil mou ruku a starostlivě se na mě zadíval. „J-já že spíš..“ „Tak já zavřu oči a budu dělat, že spím. A ty můžeš pokračovat v tom co jsi dělala“ jako by na povel zase zavřel oči a napjatě očekával co se stane. Já se však nepohnula ani o milimetr. Ztuhla jsem. Cítila jsem se, jako by mé tělo paralyzovalo a pohyb jakoukoliv končetinou by byl nemožný. Chvíli se nic nedělo. Oba jsme leželi nehybně na posteli. On sebevíc silněji tisk víčka k sobě a já upřeně, s pocitem ztrapnění, hleděla na něj. „Děláš něco?“ „Ne můžeš je otevřít“ „Ne neotevřu ty oči, dokud nedoděláš to, co jsi začala!“ zaprotestoval jako malé dítě a zachumlal se zpět do peřin. Šla vidět jen jeho hlava a obličej s hraným naštváním. „Matte..“ zamumlala jsem k němu a stejně jako před chvílí jsem prohrábla jeho tmavé prameny. Jedno víčko pootevřel a malou škvírou na mě hleděl. „Ano Riley?“ „Udělej mi Mattsaura“ zaškemrala jsem. Ano bylo to úplně mimo téma, ale kdybych měla dokončit to, co jsem začala, oba by jsme skončili úplně nazí v této posteli. „Za co?“ zasmál se a našpulil ústa. „Za nic“ mlaskla jsem a převalila se na záda. To jsem však neměla dělat. Matt se zvedl, nějak se rozhýbal a v okamžiku jeho oči z výšky propalovaly ty mé. Rukama se opíral o postel těsně vedle mé hlavy. Kolena zabodával do matrace vedle mých stehen a hlavu držel v těsné blízkosti s mou. V té chvíli jsem si uvědomila, že jsem nahraná.
