The Best Man - L.S./Z.T. (CZ) ✓

1. kapitola

„Do prdele, Harolde, děláš si srandu?!" rozčiloval se modrooký brunet na mladíka vedle sebe, když mu ukázal dva lístky do kina, které před chvílí zakoupil u pokladny spolu s velkým kelímkem koly a popcornem. „Tohle je normální podraz!"

„Ale no tak, Lou..." nadhodil skleslý výraz vyšší z mladíků, ten se zelenýma očima a delšími kudrnatými vlasy. „Ten tvůj animák byl už vyprodaný," bezostyšně zalhal a potlačoval smích.

„Aspoň mi nelži. Kdyby byl, měli by to tam napsaný. Tys jednoduše využil příležitosti, abys viděl ten svůj podělanej horor!" založil si Louis vzdorovitě ruce na prsou a naštvaně ohrnul ret. Tohle udělal ten blbec schválně!

„Na tom animáči jsem byl se sestřenkou. Byla to hrozná kravina. Tohle si aspoň užijem..." znovu se vymlouval Harry.

„Vážně, Stylesi?" vyklenul Louis ukázkově obočí, „vážně?" zopakoval ironicky. „Pokud ovšem vím, ty žádnou sestřenku nemáš!" Přeměřil si ho brunet pohledem.

„Lou..." zaúpěl zelenooký a zaklonil hlavu. „Prosím, prosím, prosím, prosím," nadhodil svůj psí výraz a snažil se obměkčit kamarádovo srdce.

„Sakra víš, že horory nesnáším..." sklesle podotknul Louis a uvolnil svůj postoj. Ruce svěsil podél těla. Nikdy se na Harryho nevydržel zlobit dlouho.

„No ták!" protáhl kudrnatý. „Budu tam s tebou! A budu tě - když tak - držet za ruku!" sliboval, jen aby s ním Louis šel. „Přece mi teď nedáš košem..." mrknul na něj.

„Ugh... tak fajn," svolil brunet poraženecky.

„Supér!" Harry se nahlas zaradoval a i s plnýma rukama Louise obejmul. „Jsi ten nejlepší kamarád pod sluncem!"

„Ale nezapomeň, že všechny psychický neduhy, který z toho budu mít, máš na svědomí ty..." zabrblal ještě Louis, než se od něj Harry odtáhl a vrazil mu do jedné ruky kelímek s kolou a za druhou ho začal tahat ke správnému sálu.

***

Když téměř přes celé plátno vystříkla červená barva jakožto krev z rozmáčknuté lebky, Harry se zachechtal a požitkářky do sebe hodil další kousky popcornu. Louis naopak znechuceně přivřel oči a sklopil hlavu, aby se na to nemusel dívat. Zatím tu mnoho lekacích scén nebylo, takže byl po této stránce jakž takž v klidu. Ovšem tyhle krvavé masakry také nebyly nic pro něj. Dělalo se mu špatně, kdykoliv se ve filmu objevilo více červené, než bylo nutné, a kdykoliv mu Harry přistrčil pod nos krabici s popcornem, okázale jeho ruku zase odstrčil. Kdyby si některý z kousků vzal, pravděpodobně by ho během několika minut běžel vyhodit do záchodové mísy spolu s dalším obsahem jeho žaludku.

Před nepříjemnými skřeky obětí si nenápadně zakrýval uši, ale ani tak jim díky dobré technice rozmístěné po celém sálu neunikl. A když se poprvé spolu s několika dalšími diváky nehorázně leknul, byl rozhodnutý kašlat na to, že je film teprve v první třetině, a na to, že tu nechá Harryho samotného. Odmítal se však dívat dál.

„Harry," syknul šeptem a prstem dloubl do kamarádova bicepsu.

„No tak Lou, neruš. Zrovna je to zajímavý," zamumlal Harry mezi dalšími sousty popcornu a Louis nad ním s povzdechem zakroutil hlavou. Tomuhle se opravdu říká kamarád. Takovýmu ignorantovi.

„Jdu pryč," oznámil mu modrooký. A Harry si patrně ani neuvědomil, co mu říkal. Jen zamumlané souhlasné hmm opustilo Stylesova ústa. Louis si znovu povzdechl a začal se zvedat. Jeho pohyb už však Harryho pozornost přitáhnul. „Ty někam jdeš?"

„Teď jsem ti to říkal," zavyl Louis nad Harryho neschopností. „Jdu pryč."

„Pryč? Nejdeš nikam! Sedni si," za zápěstí stáhl bruneta nazpátek do sedačky.

„Je to hnusný, Harry. Nebudu se na to koukat," zakňoural Louis možná více plačtivě, než měl původně v úmyslu.

„Lou," povzdechl si Harold. „Pojď sem," řekl a naznačil mu, aby se Louis posunul blíže k němu. Objal ho rukou kolem ramen a nechal bruneta, aby si svou hlavu položil na jeho rameno. „Nikam nepůjdeš, jasný?" zašeptal mu do ucha a pak znovu začal sám sebe cpát popcornem.

Ovšem na konci filmu už Louisova hlava neležela na Harryho rameni, nýbrž byla schovaná v prohlubni jeho podpaží, odkud Louis na uklidněnou vdechoval Harryho typickou vůni. Spolu s titulky na plátně se začalo v sále pomalu rozsvěcovat, což byl pro Louise signál k tomu, aby se od Harryho odtáhnul.

„Vidíš, žes to zvládnul," uchechtnul se zelenooký a rukou rozcuchal brunetovi vlasy. A když se Louis zatvářil pochybovačně, se smíchem mu vlepil pusu na čelo. „Teď půjdeme k tobě domů a pustíme ti za odměnu nějakej animáč."

„Louisi!" lusknutí Niallových prstů před jeho očima ho donutilo několikrát zamrkat a probrat se ze vzpomínání. „Co je?" zamručel brunet nevrle a nechápavě se podíval po ostatních. Všechny oči v místnosti se upíraly jen a jen na něj. Málem by zapomněl, že Niall sezval všechny jejich přátele, nebo spíše všechny své přátele na filmový maraton, během kterého se nakonec i dostalo na Louisův velmi oblíbený žánr. Horor. A aby toho nebylo málo, tak zrovna na ten horor.

„Už dávno jsme tam kvůli tobě hodili něco jinýho, ale ty pořád tak divně a nepřítomně zíráš před sebe..." namítla nějaká hnědovláska, jejíž jméno bylo Louisovi neznámé a naprosto ukradené. Její vyčítavý tón mírně bodl bruneta u srdce, ale na druhou stranu... mohla mu být někde.

„Je fajn, že na mě berete takový ohledy, ale klidně si tu kravinu dejte nazpátek. Jdu spát. Zítra budu potřebovat být při smyslech." Louis vstal a protáhl se s rukama nataženýma nad hlavou, takže se mu při záklonu na břiše vyhrnulo tričko. Nově odhalená kůže přitáhla zvědavý pohled jednoho mladého muže, který seděl hned vedle Nialla. Když si blonďák všimnul, kam směřují oči jeho souseda, nakopnul ho špičkou boty do holeně a věnoval mu výhružný pohled.

Když se Louis natočil k odchodu, zastavil ho Niallův hlas. „Lou! Já... promiň, zapomněl jsem, že horory nemáš rád," provinile se na něj blonďák kouknul a omluvně se usmál.

„To je... v pohodě? Neřeš to, Ni. Dobrou noc," podrbal se Louis na zátylku a vydal se z obýváku pryč, do svého v pokoje v dalším patře.

„Dobrou," slyšel za sebou ještě Niallův hlas, ke kterému se nakonec připojily i dva nebo tři další.

Nahoře se Louis unaveně skolil do postele, a aniž by se namáhal s převlékáním, přitáhl si peřinu až po bradu a pokoušel se usnout. Zítra musí vstát brzo ráno a dobalit poslední věci, aby s úderem deváté hodiny mohl naložit kufr do auta a spolu s Niallem vyrazit směr letiště.

Ode dne, co mu přišel Harryho dopis, uplynul už týden. Po menším hloubání a hledání argumentů pro a proti se nakonec rozhodl, že kudrnáčovu nabídku přijme. A proto zítra, tři dny před svatbou a přesně podle Haroldova přání, odlétá do USA, kde nyní Harry i se svou nastávající žije.

Původně tato kapitola měla vyjít až za několik dní, ale svými ohlasy na prolog jste mě neskutečně potěšili, a tak ji tu máte už dnes. Mockrát vám děkuji za přečtení, hlasy a především děkuji komentujícím za jejich nádherné odezvy. Všichni jste mě velice mile překvapili. :3 

Ráda zkouším s každou další povídkou něco nového, takže i tady se budete setkávat s prvkem, který jsem ještě nikde jinde nepoužila - s flashbacky. Jejich prostřednictvím se budete postupně odhalovat tajemství z minulosti, které je nyní příčinou napětí mezi Harrym a Louisem. Snad vás prolínání dvou časových rovin od příběhu neodradí. :)

Určitě vám budu vděčná, když se k nové části opět vyjádříte do komentářů. Baví mě je číst, ráda se dozvídám vaše názory a hlavně mě neuvěřitelně dokáží nakopnout vpřed ve psaní.

Makkakonka