Mafia CZ

22. Kapitola

„Kdo ti volá?" zeptal jsem se jí.

„FBI" řekla vyděšeně. Max na ni vykulil oči a Em začala zrychleně dýchat. Mobil pořád zvonil a my všichni byli zvědavý, jak se rozhodne. Jestli bude riskovat život tím, že hovor přijme, nebo jestli to položí.

*pohled Emily*

Podívala jsem se na všechny u stolu. Zrak jsem vrátila zpátky k telefonu a váhala. Nakonec jsem si povzdechla, hovor přijala a mobil přiložila k uchu se slovy: „Emily Black"

„Dobrý den, slečno" ozvalo se na druhé straně.

„Přejete si?" zeptala jsem se.

„Ano. Londýnská policie nám volala. Je pravda, že hledáte svou rodinu? Že znáte Rcera X?" zeptal se mě mužský hlas.

„Ano, je to pravda" odpověděla jsem.

„Jste teď sama nebo u sebe máte pana Stylese a své kumpány?" ptal se mě dál. Vyděšeně jsem se podívala na Harryho a zeptala se: „Jakto, že víte o mě a panu Stylesi?"

„My víme všechno. No, běžte do své kanceláře. Potřebujeme s Vámi mluvit o samotě nebo víte co? Vykliďte dům a my přijdeme za Vámi" navrhl. Zavřela jsem oči a přemýšlela.

„Přijdete jenom dva" určila jsem si podmínky.

„Na to zapomeň. Nepůjdeme do mafiánského doupěte bez ozbrojených policistů" odporoval mi.

„Tak za prvé: Odkdy si tykáme? A za druhé: Nemám tady žádné mé kumpány, ale 4 obyčejné lidi a mého kamaráda, který si mě adoptoval, když mi bylo 16, tak mi tady kurva nemel něco o tom, že tady mám své lidi!" vykřikla jsem a položila to. Přešla jsem ke vstupním dveřím a otevřela je. Opřela jsem se o rám dveří a čekala, až přijdou. Přišli dva muži a jedna žena.

„Řekla jsem, že přijdete jenom dva" zamračila jsem se.

„Dobrý den se přeje" zasmál se jeden muž přede mnou. Chtěl vstoupit do domu, ale zatarasila jsem mu cestu. Pískla jsem na Zubu a Kinga, kteří hned byli u mě a vrčeli na ty tři.

„Říkala jsem, že tady nemám své lidi. O zvířatech se nic neříkalo" usmála jsem se arogantně. Ustoupila jsem i se Zubou a Kingem stranou, aby mohli vejít. Zavřela jsem za nimi dveře a vedla do jídelny, kde seděli kluci. Posadila jsem je na jednu stranu a já sama sedla do čela stolu.

„Chtěli jsme s Vámi mluvit o samotě" oznámila mi žena, co s nimi přišla.

„Jste u mě doma a tady si podmínky určuji já" zamračila jsem se na ni. Hned ztichla a nechala mluvit své kolegy. Všichni tři se mě báli a jejich strach se znásobil, když jsem na stůl položila mou plně nabitou zbraň.

„Co po mě chcete?" zeptala jsem se jich.

„Vyjednávat" odpověděl mi jeden z mužů.

„První se mi představte, ať vím, jak Vás oslovovat. Dáma první" poukázala jsem k jediné ženě mezi nimi.

„Elizabeth White, madam" představila se mi. Měla ze mě respekt a bála se. Podívala jsem se na ty dva ostatní a pokynula hlavou, aby jeden z nich začal.

„Adam Amory" pokývl hlavou hnědovlasý muž. Přikývla jsem a podívala na třetího člena jejich skupiny.

„William Clinton" představil se blonďák. Podívala jsem se na kluky a ti čekali, co se bude dít.

„Pojďte do kanceláře. Kingu hlídej kluky. Zubo, jdeme" postavila jsem se a vedla ty tři do mé kanceláře. Zuba šel jako poslední a šel se mnou i do kanceláře. Zavřela jsem za námi dveře a posadila za stůl do mého křesla.