Mafia CZ

10. kapitola

Po třech hodinách přišel vyčerpaný Max. Sedl si vedle mě a podíval mým směrem. Čekala, jsem, že mi řekne, že nežije. Že zemřel kvůli mně, protože jsem udělala nějakou chybu, protože jsem udělala něco, co neměla.

„Žije, ale měl na mále" zašeptal Max a já vydechla přebytečný vzduch.

„Děkuju" šeptla jsem mu nazpátek a hlavu dala do dlaní. Přisedl si blíž a objal mě kolem ramen.

„Emily, mám ti od něj něco vyřídit" řekl po chvíli. Podívala jsem se na něj a čekala, co z něj vypadne.

„Mám ti říct, cituji: ‚To, že jsi mafiánka, mé city k tobě nezmění. Pořád tě miluji. Děkuji, že jsi mi řekla pravdu. Pravdu, od úplného začátku. Vím, že tě to bude bolet slyšet, ale... Zasloužíš si žít. Nemůžeš za to, že jsi jako mladší měla takovou smůlu. Jediné štěstí, co tě potkalo, byl Max... Miluji tě a vždycky budu'. Emi, ty si zasloužíš lásku. Po tom všem, ano. On tě miluje a ty jeho očividně taky. Že mám pravdu?" zeptal se nakonec.

„Já nevím Maxi. Když jsem ho uviděla v přístavu, tak jsem myslela jen na to, jak ho dostanu do bezpečí. Když po nás začali střílet, tak ani nevyjekl bolestí. Nic, jenom mě poslouchal, celý vyděšený, ale snažil se mě poslouchat. A když mi v pokoji řekl, že mě miluje, tak se mi rozbušilo srdce. Prosím, Maxi, řekni mi, že to přežije" prosila jsem se a začala brečet.

„Snad ano. Teď akorát záleží, jestli budeš schopná ho pohlídat. Nesmí se otočit na levou stranu, jinak by mu mohli popraskat stehy. Zrovna spí. Nevím, jak dlouho bude spát. Možná celý den a část druhého. Potřebuje klid, tak nedělej moc rámus. Odpoledne ho přijdu zkontrolovat. Teď musím domů za rodiči" odpověděl mi.

„Pozdravuj je a děkuju ti" pousmála jsem se. Přikývl a začal odcházet. Zůstala jsem na gauči a přemýšlela, když jsem si něco uvědomila.

„Maxi!" přiběhla jsem rychle ke dveřím. Otočil se na mě a čekal, co ještě řeknu.

„Máš pravdu, miluji ho" vydechla jsem.

„Já vím, Emi. Já vím" usmál se a objal mě. Hned na to odešel a já se odebrala do mého pokoje, kde ležel Harry.

*Pohled Maxe*

„Máš pravdu, miluji ho" vydechla Emily, když doběhla ke dveřím.

„Já vím, Emi. Já vím" usmál jsem se a objal ji. Odcházel jsem s pocitem radosti. Už když se s Harrym vyspala poprvé, tak jsem na ní poznal, že ho miluje a teď mi to potvrdila. Přeju jí štěstí. Je to to, co si po tom všem zaslouží nejvíce.

*Pohled Emily*

Akorát si dělám snídani s čajem. Snídani i se sklenicí vody si položím na tác a vrátím se do postele. Namočila jsem rožek kapesníku a vodu z něj nakapala na Harryho rty. Max mi to dovolil, tak jsem neměla strach. Sedla jsem si na gauč, na kterém jsem strávila noc. Vůbec jsem nemohla spát. Pořád jsem se budila a kontrolovala Harryho. Když jsem dosnídala, tak jsem šla uklidit nádobí do myčky. Když jsem se vrátila do pokoje, tak jsem přešla k Harrymu. Pohladila jsem ho po vlasech a dala polibek na rty. Hned potom jsem přešla do koupelny a následně do sprchy.

Po sprše jsem se oblékla do bílého spodního prádla. Na to jsem si oblékla modré riflové kraťasy a šedé tričko s krátkým rukávem a obula kytičkované vansky. Kolem krku jsem si zapnula zlatý řetízek s nápisem Bad. Vlasy jsem si svázala do culíku, nanesla trochu řasenky a linky. Vzala jsem si černý lak na nehty a vrátila se do pokoje. Otevřela jsem okno, sedla si na parapet a začala si lakovat nehty.

„Ach jo. Co mám dělat?" povzdechla jsem si a dál se dívala z okna. Najednou se otevřely dveře. Rychle jsem sáhla do tajného stolku a odjistila zbraň, kterou jsem měla schovanou.