Hoseok
Ten kluk, s kterým je Jimin na pokoji je celkem roztomilý. Takové roztomilé ukeťátko. Kdybych ho znásilnil, vsadil bych se, že by mu to ani nedocházelo, co se děje. No...zkusit bych to třeba mohl. Ale na co? Stejně tu budeme jen pár měsíců a pak zase letíme domů.
I když...jak Jimin říkal...chce se stát idolem stejně jako my. Třeba by to tady nebylo naposledy, co bychom se viděli.
No co...za pokus nic nedám.
Lepší, než kdyby ho získal Jimin sám pro sebe.
Asi si to Jake moc neuvědomuje, ale Jimin na něm pořád visí pohledem. Vždyť je to tak jasné, když se na něj dívá, tak ho svléká pohledem a bůh ví co by se dělo, kdyby byli ti dva sami.
To nesmím dopustit. Jake bude můj ať se to Jiminovi líbí nebo ne. Ale musím se chovat pořád mile."Hobi?" zaculilo se vedle mě to sladké stvoření.
"Copak?" podíval jsem se na něj.
"Nemohl by jsi se mnou zítra po škole jít tancovat?" v tu chvíli se mi srdce doslova zastavilo.
Čekal jsem všechno, ale tohle ne. On chce jít tancovat...se mnou?! To je snad sen!!!
Začal jsem se culit jak nějaký blbeček, co fetoval."No tak, Hobi...prosím." zaškemral znovu.
Hned jsem si představoval, jak by to asi znělo, kdybych... ne...takhle nepřemýšlet. Jsem to ale perverzní človíček, heh.
"Půjdu, ale hned po škole asi ne. Máme učit nějakou tu studentku, kvůli které tu taky jsme, takže...kolem šestý v tělocvičně?" podíval jsem se na něj.
"Děkuji. Jsi nejlepší Hobi-hyung." jako nějaká zamilovaná holka mě objal a odhopkal pryč.
"A to co bylo?" zeptal se JungKook a zabíjel ho pohledem.
"Tady někdo žárlí, že je roztomilejší než náš maknae, co?" začal mu Tae mačkat tvářičky.
"Jdi ode mě. Ještě se uvidí, kdo je tu roztomilejší." zavrčel a odešel.
"Kluci, co je s tím pakem? Teď to do mě málem narval a byl dost rozzlobený." přišel k nám po chvíli Jimin.
Ten nám tu tak chyběl.
"Jake je roztomilejší než on. Žárlí." mávl nad tím YoonGi rukou.
Jimin zvedl nechápavě obočí a poté jen pokrčil rameny.
"Moment...on tu byl Jake?" hned zpozorněl.
"Jo." zavrčel jsem.
Kurva Jimine...já tě klidně i zabiju, když to bude nutný. Tomu chudákovi plést hlavu nebudeš, je ti to jasný!
"A kam šel, nevíte?" zeptal se rychle.
"Asi k sobě. Je volno. To dává smysl, ne?" pokrčil jsem rameny.
"Hobi? My máme volno. Jake ne. Jen Bangtani se dneska neučí. Copak sis to nečetl?" nechápavě se na mě podíval.
Jen jsem protočil očima a mávl nad ním rukou.
"Hobi. Nebuď takový." objal mě V kolem pasu.
"Tae, ten kluk mi leze na nervy." procedil jsem skrze zatnuté zuby.
"Hobi? Nechceš si o něčem promluvit?" přejel mě pohledem.
"V...já...já mám asi JungKyuna rád..." řekl jsem tiše.
"Hyung...jsi v prdeli." poplácal mě V po zádech.
"Děkuji. Toho bych se všiml i bez tebe. Cením si tvé upřímnosti." řekl jsem ironicky.
"Umm...promiň, no...víš...to, že Jake vypadá jako typické uke, neznamená to, že hned je na kluky. I když...silně to tak vypadá." zamyslel se.
"I kdyby...jeho UB je Jimin. Musím se zbavit Jimina. Dřív, než tomu stvořeníčku ublíží." řekl jsem rozhodně
"O kom se to bavíte?" usmíval se Jimin jako sluníčko."O nikom." zamlel hlavou.
Pohledem jsem Vho žádal o pomoc.
Ten se na Jimina zazubil a odtáhl mě na záchod."Ty z něj zblbneš hyung." zavrčel V a jakmile spatřil obrovské zrcadlo, už byl ve svém světě.
"Pane bože...mám vrásku! To neeeee...." vyběhl ven Tae a já se na něj díval stylem /AYFKM?/
Povzdychl jsem si a šel za ním.
"Klid. Pořád jsi stejně ošklivej jako vždy." uklidnil jsem ho a kolem procházel Namjoon.
"Hele vy dva...padejte do učebny." řekl rázně a my raději šli.
Kluci už tam taky byli a po chvíli tam přišel i Joon s tou dívkou, kvůli které tu původně jsme. Čekali jsme tam snad deset drahocenných minut, než se uráčila ta holka dojít.
"Omlouvám se. Musela jsem jít ještě za ředitelkou." špitla a prošla kolem nás.
Tak to jí potom omlouvá... Je sakra divná...
Kluci si něco začali šeptat a NamJoon se usmál.
"Tak...pustíme se do toho, ne?" vstal ze země a pak nás ta holčina informovala, které kroky jí jdou.
Nešlo jí skoro vůbec nic. Nechápu, jak se sem mohla dostat. Toto je taneční akademie sakra! Ale nedivím se, její matka tu učí. Tohle stvoření patří trochu někam jinam.
***
"JungKyunie?" zaklepal jsem na dveře od jeho pokoje, když jsem byl připravený.
"Hobi? Co tu děláš?" nechápavě se na mě podíval.
"Jake se mnou chtěl jít tančit." oznámil jsem mu.
"Už jdu." ozvalo se z pokoje a po chvíli vyběhl Jake.
"Můžeme?" podíval se na mě.
"Pokud jsi připravený, tak ano." kývl jsem.
"Dobře. Jimine...snad nevadí, že tu budeš pár hodin sám." otočil se na Jimina.
No jak jinak... Nesnáším toho debila... Sice mám Jimina rád, ale...někdy bych ho vážně nejradši střelil do hlavy.
"V pohodě. Už mám svůj plán s TaeHyungem." usmál se a odešel.
Jen jsme oba pokrčili s JungKyunem rameny a šli jsme do velké tělocvičny. Na třech stěnách byly samá zrcadla. Tady jsem byl doma...
"Tak...jen se tě tak zeptám...umíš něco zatancovat od nás?" zazubil jsem se.
"Kromě toho, že neumím Dope...tak zvládám tak nějak všechno." kývl jsem.
"Tak to sis na trénink vybral toho správnýho. Naučím tě to. Nic těžkého to není. Pokud to nebudeš zkoušet hned na poprvé, aby to bylo dokonalý." podíval jsem se na něj.
"Dobře." kývl s úsměvem.
"Dobře, tak...pojď vedle mě. Ukážu ti kroky." usmál jsem se a postavili jsme se před zrcadla vedle sebe.
***
"Ne ne ne, tu nohu musíš dát..." než jsem to stihl doříct, tak už ležel na zemi se zamotanýma nohama.
Začal jsem se hned smát.
"Pojď." pomohl jsem mu na nohy a ukázal mu to znovu.
"To je na zlámání všech končetin." pousmál se.
"Ale vedeš si dobře." poplácal jsem ho po zádech.
Annyeong ďáblíci! :D
Nový díl. Jak už jste si asi všimli :D
Další díly k této story by se měly objevovat každou sobotu, tak snad se mi to podaří :D
Votujte a komentujte gomawo ;)
Saranghae :*
-B.Devil ;)
ČTEŠ
P o i n t l e s s ✔
FanfictionPříběh vypráví o chlapci žijícím v České republice, ale pochází z Asie. Přesně z Jižní Koree. Ve škole moc oblíbený není, ale nikdo mu, pro jeho štěstí, neubližuje. Chodí na taneční akademii. Miluje hudbu a tanec už od malička a vždy snil o tom, že...