"Ahoj! Nejdeš se mnou dneska ven?" skočil mi na záda JungKook a omotal mi nohy kolem pasu.
Musel jsem ho vzít pod zadkem, jinak by to pako spadlo. Opět...
"Ahoj. Promiň Kookie, ale dneska asi ne." zamlel jsem hlavu.
JungKook posmutněl.
"Prosííííííím. Moc prosím. Můžeme se jít třeba jenom projít. Nemusíme nic dělat. Ale pojď ven." zakňučel.
"Ach jo. Tak co mám s tebou dělat." dal jsem ho dolů na nohy a JungKook hned vyskočil radostí.
"Za chvilku za tebou přijdu. Buď připravenej." vyjekl a hned zmizel do svého pokoje.
Já jen nechápavě zamlel hlavou nad tím malým dítětem. Usmál jsem se a já došel do svého pokoje. Vytáhl jsem ze skříně opět černé oblečení.
"Tak to ne." řekl ve spěchu Jimin a hned mě táhl zpátky dovnitř, když jsem chtěl vyjít.
"Co máš za problém?" zeptal jsem se ho nechápavě.
"Co? Že se furt oblíkáš do černý." zamračil se a hned ze mě sundal černou koženou bundu a otevřel mou skříň.
Spokojeně jsem se usmál. Samá černá. Jimin se na mě otočil s vražedným výrazem a hned mě táhl k jeho skříni. Sakra. Měl jsem vyházet všechno jeho oblečení, co bylo barevné.
"Na...tohle bude dobrý. K tomu tohle. Pak tyhle boty, ještě mikinu, pak tuhle bundu... a nebo spíš tuhle a....ještě tohle." vyházel na postel, kde jsem právě seděl já.
Takže to oblečení nebylo na posteli, ale všechno skončilo naházené na mě.
"Obleč si něco." dal si ruce křížem.
"Odmítám. Nic jiného kromě černý." vyjekl jsem.
"YoonGi!" zařval nahlas Jimin.
"Neřvi. Jsem hned vedle. Co chceš?" přišel za námi a nadskočil, jak se lekl toho bordelu.
Jimin mu něco s ďábelským úsměvem pošeptal do ucha. YoonGi se spokojeně usmál a začal se v něčem přehrabovat.
"Tak si vyber." usmál se vítězně.
YoonGi vytáhl pastelově růžové tričko a bílé kalhoty.
Popadl jsem hromadu Jiminova oblečení.
"Dejte mi minutku." zazubil jsem se a hned zmizel v koupelně.
Dobře, tohle ještě snesu, ale růžová a bílá? Nikdy!
Rychle jsem si na sebe dal pruhované černobílé tričko a tmavě modré kalhoty s černými botami. Vyšel jsem z koupelny a oba na mě čuměli jak na debila.
"Co? To je to až tak moc hrozný?" zeptal jsem se nechápavě.
"Právě naopak." zamlel Suga hlavou.
Jimin se ještě zamýšlel a pak mi dal na krk černý kožený obojek.
"Teď už můžeš jít." usmál se spokojeně.
I já byl spokojený. Svým způsobem jsem Jiminovi ukradl oblečení. Awww, můj nejlepší den ^^
"Tak mů-žeme?" zasekl se Kook ve dveřích.
"Ano." kývl jsem s úsměvem a Jimin se pořád hrdě nade mnou usmíval.
JungKook na mě pořád koukal jako na debila.
"Pozítří už konečně zase odjíždíme." usmál se spokojeně.
"Co? To už?" podivil jsem se.
ČTEŠ
P o i n t l e s s ✔
Hayran KurguPříběh vypráví o chlapci žijícím v České republice, ale pochází z Asie. Přesně z Jižní Koree. Ve škole moc oblíbený není, ale nikdo mu, pro jeho štěstí, neubližuje. Chodí na taneční akademii. Miluje hudbu a tanec už od malička a vždy snil o tom, že...
