Došel jsem před pokoj Vho a Hobiho.
Nadechl jsem se a zvedl ruku, že chci zaklepat, ale vtom se rozletěli dveře a v nich stál Hoseok. Jenom kousíček ode mě.
Nechápavě se na mě podíval.
"Kyunie...co se stalo?" vyjekl, když si všiml mého obličeje.
"Pojď..." chytil mě za ruku a kolem pasu.
Vedl mě pomalu, jako bych sebou měl každou chvíli seknout.
Posadil mě na gauč a šel uvařit kávu.
"Povídej...co se stalo?" setřel mi slzy.
"Za všechno může Jimin..." vzlykl jsem znovu.
"Povídej..." chytil mě za ruce.
"Prostě...řekl mi, abych se o něj nesnažil víc, že je mi to k ničemu a jemu je to stejně jedno. Takhle nějak to vyznělo." řekl jsem a začal brečet znovu.
"Kyunie..." povzdychl si V a zezadu mě objal.
"Říkali jsme ti to..." pohladil mě po zádech.
"To jo, ale...teď už vážně nevím, co je na něm pravda a co ne." povzdychl jsem si.
"Jaku...teď se tím klukem netrap. Nestojí ti za to." položil si Tae hlavu na moje záda.
"Má pravdu. Takový člověk ti za to nestojí. Jimin je opravdu dobrý přitel, ale...to ty jsi taky. A tebe máme radši. Nebo aspoň já ano." řekl Hobi.
Najednou do dveří vletěl Kookie. Hrozně jsem se toho paka lekl.
"Kluci, nechcete někdo na skatepark?" zeptal se nejmladší s prknem v ruce.
"Jake půjde rád, viď? Potřebuje se odreagovat." poplácal mě Tae po zádech.
"Dobře." kývl nadšeně.
"Tak jo Kyunie...hlavně ho doveď v pořádku. Mon s Jinem by tě asi zabili." zasmál se Hobi.
Stoupl jsem si a Hobi mě šel doprovodit ke dveřím.
"Kookie...počkej prosím na chodbě..." kývl směrem ven.
Kookie odešel a Hobi se na mě podíval.
"Kyunie...copak jsem ti to o Jiminovi neříkal? Je hetero na 100%. Možná je bi, ale nikdy jsem ho neviděl s klukem. Nedělej si falešné naděje. Nechci tě potom zase vidět trpět." řekl smutně.
"Ale...proč mi to říkáš? Proč mě nenecháš spadnout na hubu. Byl by to můj problém. Ne tvůj. Tak proč?" zeptal jsem se nechápavě.
"Už jsem ti to přeci říkal." sklopil pohled.
"Hobi..." zvedl jsem mu hlavu a podíval se na něj.
Dlouze a lehce jsem přitiskl své rty na ty jeho. Musel jsem si trochu stoupnout na špičky.
"Děkuji. Mám tě rád..." špitl jsem a objal ho.
Rychle jsem zase vystřelil z jeho pokoje.
"Co si tam prosím tě dělal zase?" chytil mě za ruku a táhl mě do svého pokoje.
"Že tobě se líbí Hobi." vyjekl a já se zadrhl.
"Ani nápad." přišel jsem do pokoje.
Jimin se rozvaloval na posteli a koukal do mobilu.
"Hele...viděl jsem a slyšel všechno. Proč bys ho jinak líbal?" zamračil se.
"Byla to jen jedna pusa. Nedělej z toho kdo ví co." zasmál jsem se.
"Vím, co jsem viděl." nafoukl tváře.
"Těžko." prstem jsem mu píchl do tváře a ty mu praskly.
ČTEŠ
P o i n t l e s s ✔
FanfictionPříběh vypráví o chlapci žijícím v České republice, ale pochází z Asie. Přesně z Jižní Koree. Ve škole moc oblíbený není, ale nikdo mu, pro jeho štěstí, neubližuje. Chodí na taneční akademii. Miluje hudbu a tanec už od malička a vždy snil o tom, že...
