P o i n t l e s s ✔

6 | p a r t |

Jimin už usnul, jen já nemohl pořád spát. Házel jsem sebou v posteli a vůbec mi nešlo usnout. Vylezl sem tedy a oblékl se do civilu místo pyžama. Vyšel jsem pomalu z pokoje a zamířil k TaeHyungovi, kde byly slyšet hlasy. Tedy...spíš jen Tae. Zaklepal jsem na dveře a po chvíli mi TaeHyung otevřel se svým zubením. Ale vypadal roztomile. 

"Pojď." rukou mi pokynul, abych vešel. 

"Ale...úsměv, ne?" pozvedl mi Tae koutky nahoru. 

"Tentokrát ne V." povzdychl jsem si. 

"Ale...copak?" dal mi ruku na rameno. 

"Jimin..." špitl jsem. 

"Takže...už jsi to zjistil?" chápavě se na mě podíval. 

"Jo..." pokýval jsem hlavou.

"Ale no tak...bude líp. Jimin je na nic. Věř mi." usmál se a pohladil mě po vlasech. 

"Ale..."

"Jaku...on je idol...pochop to...i když bys mu byl kdo ví jak blízko...vždycky pro něj budeš jen kamarád...to nezměníš." přitáhl si mě do objetí. 

"A...kdybych mu to řekl..." 

"Jaku...to prostě nejde. On nikdy nehodí s přáteli, to si zapamatuj...je to dost těžký s ním. Já vim, že to pro tebe bude těžký, ale...snaž se, aby pro tebe nebyl nic víc, než jen idol a UB. Bude to tak lepší." upozornil mě a šli jsme si sednout na gauč. 

"Tae...to je tak těžký. Hoseok mě má rád, ale já zase Himina a Jimin si toho vůbec nevšímá." povzdychl jsem se.

"Bude líp, věř mi. Jak říkám...Jimin neměl se svými přáteli vážný ani jiný vztah. Ale...Hobiho jsi pěkně ranil." posmutněl.

"Já vím, ale...nemůžu mu lhát....a to ho mám přeci až moc rád." podíval jsem se do země.

"Ehm...bavíte se o mě?" odkašlal si Hobi za námi.

"Hoseokie..." stoupl jsem si a přišel k němu.

"Co?" sklopil pohled.

"Je mi to líto. Nechtěl jsem..." dal jsem mu ruku na rameno.

"Kolikrát se mi ještě omluvíš?" smutně se na mě podíval.

"Já...promiň." sklopil jsem hlavu.

"Pojď sem ty pako moje." povzdychl si a přitáhl si mě k sobě.

Nos jsem mu zabořil do hrudi a nechal se od něj objímat.

"Já to chápu. Vím, že je těžký milovat někoho, koho nemiluješ." chápavě se na mě podíval.

"Vážně?"  zeptal jsem se šokovaně. 

"Samozřejmě...ale ještě těžší je předstírat, že nemiluješ někoho, koho doopravdy miluješ. Myslím, že by bylo lepší to Jiminovi říct, ne?" pohladil mě po vlasech. 

"Když...teď už je pozdě. Když má holku." povzdychl jsem se. 

"No a? Tak má holku? Ale....jedno o něm nevíš." ďábelsky se usmál. 

"Co? Povídej." vyhrkl jsem ze sebe zvědavě. 

"Ale ale ale...to by jsi chtěl vědět." zasmál se a sedl si na gauč. 

"Prosím, chci to vědět." udělal jsem na něj psí očka. 

"JungKyunie...pojď sem..." poklepal si na klín a já jako poslušný pejsek šel za ním. 

Sedl jsem si n jeho klín a on mi omotal ruce kolem pasu. 

"Proč máš tolik rád Jimina...JungKyune...ani ho pořádně neznáš." opřel si čelo o mé rameno. 

"No...neznám, ale...je hodný. Milý. Přátelský. On by určitě nikdy nikomu nic neudělal." řekl jsem jistě. 

"Kyune...kdybych tě neměl tak rád...vykašlu se na tebe, ale...pomůžu ti, aby sis aspoň trochu získal Jimina." řekl sklesle. 

"To...opravdu? Vážně? Neděláš si srandu?" vyjekl jsem radostně. 

"Ne. Pro tebe to udělám. Ale za darmo to nebude." ušklíbl se. 

"To mi mohlo dojít. Co z to budeš chtít?" zeptal jsem se ho nejistě. 

"No...teď ještě nevím. Uvidíme potom." jen jsem kývl a podíval se na hodiny. 

Už byly dvě ráno. Na to, že mám zítra školu, jsem celkem aktivní. 

"Už bys asi měl jít." uvážil Hobi. 

"Asi jo." kývl jsem a vstal. 

"Doprovodím tě." řekl rozhodně a šel se mnou. 

Přišli jsme ke dveřím mého pokoje a zastavili jsme se. Hobi se na mě podíval a opřel se jednou rukou o zeď. Naklonil se ke mě blíž a objal mě. 

"JungKyunie...zlobíš se na mě pořád?" podíval se na mě provinile. 

"Ale ne....je to v pořádku. Vlastně...jsem rád, že jsi mi to řekl." pousmál jsem se. 

"Opravdu?" podíval se na mě těma svýma velkýma kukadlama. 

"Samozřejmě. Nic to není." kývl jsem. 

"Dobře..." usmál se a podíval se do země. 

"Děje se něco?" zeptal jsem se nechápavě. 

"JungKyunie..." bradu mi sevřel mezi prsty a políbil mě lehce na rty. 

Pohladil mě po tváři a zrovna v ten nejlepší okamžik otevřel Jimin dveře. 

Ano....jen tak dál!  Koukal na nás celkem vyjukaně. 

Annyeong ďáblíci!!! :D

Tak tu máte po dvou týdnech další díl. Omlouvám se, ale...snad to chápete, že bylo 24. tak jsem nechtěla trávit moc času na mobilu :/

Snad se vám to líbilo i takto krátké :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)