21 | p a r t |

135 23 0
                                    

Vystupovali Pentagon a my měli jít hned po nich. Koukal jsem pořád na Jimina. Nevypadal dobře. 

"Hej, JungKyune...jdeme." kývl hlavou směrem na stage Ron. 

"Uhh...jo..." ještě jednou jsem se koukl na Jimina. 

Taky se na mě podíval. Chtěl jsem za ním jít, ale teď jsem se musel soustředit. Jen jsem zamlel hlavou a šel za ostatními kluky, kteří čekali už jen na mě. 

Já nikdy neměl být leader. Opravdu ne. Pokud mě dokáže vykolejit jenom tahle věc. A tahám to do své práce. Neměl bych. Měl bych se tím zabývat až potom. Ale pohled na zlomeného Jimina byl moc. Nemohl jsem se pořádně soustředit. Začal jsem tancovat spolu s ostatními, ale moc jsem nezpíval. Soustředil jsem se většinou jen na Jimina, který to celé sledoval. Ach bože. Navázali jsme spolu oční kontakt. Dělal jsem hodně pomalé pohyby. Zamlel jsem hlavou a soustředil se. Nebo jsem se aspoň snažil. Nešlo to na moc dlouho. Musel jsem se na něj furt koukat. 

Nakonec to skončilo i tak, že jsem zapomněl polovinu mého sola. Kluci se na mě překvapeně koukli. 

"Jsi v pohodě? Prober se." stiskl mi HighTop ruku. 

"Sorry, já...necítím se dobře..." vrátil jsem se k choreografii. 

Když jsem si myslel, že půjde všechno dobře, tak jsem si podrazil vlastní nohy a spadl jsem na zadek. Nevím, co mě bolelo víc, ale budiž. 

Z-uk  se ke mě sehnul a podal mi ruku. Vytáhl mě pomalu na nohy a já se lehce zamotal. Bylo mi dosti blbě. Slyšel jsem hodně špatně a viděl nějak moc rozmazaně. Chytil jsem se Z-ukova ramene a zhluboka dýchal. Tohle se mi vůbec nelíbilo. Hudba se vypnula a kluci mi pomohli odejít. 

Sedl jsem si na lavičku a opřel se o zeď. Vzal jsem si flašku s vodou a napil se. 

"Vidíš to? To máš z toho, že si poslední dobou nespal." vyjekl HighTop s obavou v hlase. 

"Jsem v pohodě." mávl jsem nad tím rukou. 

"Ne, to nejsi." uslyšel jsem pisklavý hlas. 

Jin. 

"Co se stalo?" dřepl si ke mě. 

Byli jsme ve stejné výšce. 

Kluci odešli, když jsem se na mě koukl. 

"Jine...tys to o Jiminovi věděl?" povzdychl jsem si. 

"I slepý by si toho všiml." sklopil hlavu. 

"Před chvilkou mi to řekl. Vykolejilo mě to. A asi víc, než jsem myslel." Jin se na mě povzbudivě usmál. 

"Zapomeň na to. Jimin je...prostě Hobi je lepší. Věř mi." usmál se na mě.

"Ne, já...nechci být hnusný, ale...nechci mít nikdy nic s nikým z vás. Přátelství maximálně." řekl jsem. 

"To by bylo asi nejlepší. Třeba to Jimin časem pochopí." usmál se a pomohl mi na nohy. 

***

"No...tak tady naše cesta asi končí." koukl jsem na Jimina. 

"Asi ano." povzdychl si. 

"Hodně štěstí hyung. Jsem ti vděčný za vše, co jsi pro mě udělal." objal jsem ho. 

"Byl jsi jako můj mladší bráška." usmál se a objal mě. 

"Děkuju za všechno." zamumlal jsem mu do ramene. 

Jimin se usmál a pustil mě. 

"Hodně štěstí." usmál se na mě Hobi. 

"Tobě taky." objali jsme se. 

"Pamatuj, že jakýkoliv tvoje rozhodnutí bude správné." dal mi ruku na hlavu a pohladil mě po vlasech. 

Jako malýmu dítěti. Využíval toho, že jsem byl menší. Rozloučil jsem se i s ostatními kluky. Vypadalo to podle všech plánů a jejich programu, že už se ani ani nikdy neuvidíme. Ale co se dá dělat. Na ty časy se nedá zapomenout jen tak. Vždycky mi zůstanou v hlavě. Ať už ty smutné, tak i ty krásné. Ještě jsme se naposledy objali a každý jsme šli svou vlastní cestou. Všcihni vypadali, že se za chvilku rozbrečí. Až na Kooka s TaeHyungem, kteří už brečeli jako malí kluci. A to byl poslední den, kdy jsme se viděli jako normální přátelé a ne jako rivalové. 



HELLO BI+CHES!!! :D

Poslední díl máte tady. Už mě nic moc nenapadalo, tak jsem to ukončila tímto způsobem. Pokud nevadí :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 20, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

P o i n t l e s s ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat