P o i n t l e s s ✔

5 | p a r t |

Tancovali jsme ještě pár hodin a v deset hodin už jsme šli do sprch. Rychle jsem se osprchoval a nenápadně jsem házel očko po Jakovi.

"Jaku...můžu s tebou na chvilku mluvit?" zeptal jsem se ho mile.

"Hmm?" kývl s úsměvem.

"Jaku...já, vim, že se neznáme moc dlouho a asi to pro tebe nebude nic znament, ale...já...miluju tě." přitáhl jsem si ho do objetí.

"H-hobi..." zakoktal se a objal mě taky.
"Je mi to líto. Mám tě rád, ale...promiň..." pohladil mě po tváři a smutně se na mě podíval.

"Ty...ty už někoho máš?" do očí se mi draly slzy.

"Ne, ale...miluju někoho jinýho. Promiň Hobi."

"Koho?" prosím ať neřekne Jimin!

"Umm...Jimina....opravdu mě to mrzí." dal mi dětskou pusu a odešel.

Vzal jsem si věci a přišel jsem do pokoje za TaeHyungem.

"Tae..." zašeptal jsem a běžel k němu.

"Hobi...copak se děje?" přitáhl si mě k sobě a objal mě.

"J-já...řekl jsem...to Jakovi. On..." rozbrečel jsem se ještě víc.

"Chce Jimina..." domyslel si a já jen kývl.

"Hobi...no tak...je to malej kluk...máš na lepší...co by za to jiní dali, aby mohli chodit s takovým úžasným klukem. Věř mi....nestojí ti za to..." povzdychl si a setřel mi slzy.

"A-ale...já mám rád Jaka." začal jsem znovu brečet.

"Hobiiii...no tak...na světě je spoustu jiných kluků. Lepších." pohladil mě po zádech.

"Bude to dobré. Jake není až tak dokonalý. Máš na lepší."

"Myslíš?" vzlykl jsem.

"Samozřejmě. Jsi moc hodný Hobi, určitě se tu najde několik kluků, kteří by za to dali cokoliv, aby jsi vůbec s nimi jen promluvil." usmál se a objal mě.

"Díky TaeTae..." pousmál jsem se.

Jake:

Přišel jsem k sobě do pokoje a Jimin už tam byl. To znamená, že Tae by měl být taky zpátky.

"Ahoj, tak jak bylo s Hoseokem?" usmál se Jimin.

"Jo, super." smutně jsem se pousmál.

"Ale... Copak?" zamračil se a natáhl ke mě ruku.

Přišel jsem k němu a on si mě posadil na klín.

"To nic." mávl jsem nad tím rukou.

"Ale... Povídej." kývl ke mě hlavou.

"Nic, jen...Hobi mi řekl jednu věc, co mě hrozně zarazila." omotal jsem mu ruku kolem krku.

"Jakoupak?" pohladil mě po zádech.

"Hmm...má mě prý rád." špitl jsem.

"A co ty na to?" zeptal se zvědavě.

"No co by? Odmítl jsem ho. Sice celkem slušně, ale...ne." zamlel jsem hlavou.

"Jak to? Vždyť je to dobrej kluk." nechápal Jimin.

"No jo, ale...já chci někohooo jinýho." zadíval jsem se do země.

"Ale...kohopak?" nahodil úchylný výraz.

"Tss to bys rád věděl, co?" ušklíbl jsem se.

"No samozřejmě." kývl s úsměvem.

"Ani za nic chlapečku." vyplázl jsem na něj jazyk.

"Heeeeej, jsem tvůj Hyung, máš být milý. Počkej, dostaneš na prdel." v tom jsem se zvedl a utekl do kuchyně.

"Ani za nic." zopakoval jsem gesto a Jimin běžel za mnou.

Vyběhl jsem z bytu a rychle jsem běžel pryč. Jimin hned za mnou a proběhli jsme snad celou školu.

"No co tohle je? Jak si to představujete? Škola není žádný holubník. Ale...že by si Jake konečně našel někoho vyhovujícího." usmála se spokojeně učitelka.

"Umm...už to tak bude." omotal jsem Jiminovi ruku kolem krku.

"Tak to je fajn." prošla kolem nás a šla pryč.

S Jiminem jsme se zase začali smát jak blbý. Šli jsme k sobě do pokoje, ale cestou jsme narazili na Hobiho.

"Hobi.." zakřičeli jsme na něj s Jiminem oba dva.

Jen se otočil a já k němu doběhl.

"Co je?" podíval se na mě.

"Hobi...opravdu mě to mrzí. A...kdyby cokoliv, tak...řekni. Snad budeme nadále přáteli." dal jsem mu ruku na rameno.

"Rád bych, ale...nevím...bojím se." sklopil pohled.

"Čeho?" pohladil jsem ho po vlasech.

"Já...neřeš." povzdychl si a podíva se na přicházejícího Jimina.

"Takže jste spolu?" zašeptal tiše, aby to Jimin neslyšel.

"Co? Ne...Hobi...nedělej ze mě takovou svini prosím."

"Promiň. Už musím. Dobrou." zašeptal znovu a odešel.

"Na co se ptal?" jen jsem pokrčil rameny a šli jsme s Jiminem do pokoje.

Převlékl jsem se do čistého prádla a lehl jsem si na postel.
Jiminovi pak začal zvonit mobil.
Pro sebe se usmál. Mluvil korejsky celou dobu. Myslel jsem si, že je to někdo z rodiny, ale to by asi jen těžko říkal někomu velice hezké věci.

Tázavě jsem se na něj podíval.

"Ah, promiň...přítelkyně." pousmál se.

"P-přítelkyně?" zakoktal jsem se.

"No jo...už rok a něco. Je to doba...ale nikomu to prosím neříkej." podíval se na mě a já chtě nechtě kývl.

Takže u Jimina mám zákaz úplně. No co víc si přát. Je to slušně v...ehm.

Annyeong ďáblíci! :)

Další díl máte zde! :D trochu později, než bylo plánované, ale hlavně, že je ;)

A nebojte se...nebude to tak, že když se Jake dozvěděl o Jiminovi, že má přitelkyni, tak bude s Hobim. To zdaleka neeee :D
*Ďábelský smích*

Dobře, ještě nevim co pro ně připravím, ale umírat se nebude ;)

Snad se líbilo :)

Votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)