Secret love song... N.H.

••• Under the baton Jackey •••

Jackey pohladí svou dceru po tváři a na její obličeji se objeví úsměv, který se tam moc často nevyskytuje. Všichni přítomní přihlížejí tomuto menšímu dramatu a nikdo kromě těch osob u oltáře netuší o co tu vlastně jde.

„Děkuji ti Elijah" Jackey uchopí volnou dlaň Elijah do svých rukou a její úsměv se ještě více rozšíří, při pohledu do tváře té drobné rusovlásky, jejíž výraz je stejně zmatený jako všech kolem nich.

„Za co Jackey, za co mi děkuješ" vydechne tiše a stále upírá svůj zrak na ženu před sebou.

„Za to, že jsi mi pomohla si uvědomit co jsem udělala špatně. Vyslechla jsem nechtěně váš včerejší rozhovor ze Sarah a teprve včera večer jsem si uvědomila, že jsem opravdu udělala mnoho chyb. Bohužel některé se nedají napravit, ale mohu se teď na sklonku svého života vyvarovat těch dalších"

Pohladí mírně vykolejenou Elijah po tváři a otočí se zpět ke své dceři. „Opravdu jsi byla odhodlána zničit své štěstí Sarah a to jen kvůli mně, kvůli mé tvrdohlavosti a tvému strachu. Nikdy bych nečekala, že to dotáhnete až sem děti moje, ale já vím, že tvé srdce stejně jako srdce Elijah patří někomu jinému" na nevěřícné pohledy všech reaguje Jackey smíchem.

„Ano vím to, tušila jsem to. To jiskření mezi vámi se nedá přehlédnout. Myslím, že by si ženich měl vyměnit místo ze svým svědkem. Všechna povolení jsou vyřízena" zareaguje Jackey na knězův tázavý pohled a on je přikývne, když Jackey vtiskne polibek Sarah na čelo a vydá se zpět na své místo. „Prosím pokračujme v obřadu" nikdo není schopný žádného odporu, a vlastně kdo by v tu jedinou chvilku odporoval, hlavně kdo by odporoval Jackey.

Niall s úsměvem podá Thomasovy ruku a přenechá mu své místo. „Je jen tvá Tome, opatruj jí" zašeptá a postaví se Thomasovy za záda. Jeho pohled zaletí k momentálně velmi zmatené, ale hodně šťastné Elijah jejichž pohled říká vše po celou dobu obřadu, kdy své životy spojí ti dva, kteří si byli souzeni pod dohledem ženy, která to vše měla ve své moci a to až do posledního okamžiku...

Jackey se nakonec smířila se svým synem a celá rodina byla opět pohromadě, když Jackey o dva měsíce později zemřela poklidně ve spánku obklopena svou rodinou....

O rok později

„Elijah dělej kde se couráš, přijedeme pozdě" slyším z dolního patra netrpělivý hlas Sarah a rychle dokončím poslední úpravy. O té doby co se Sarah a Thomas po Jackeyně smrti spolu s Danielem přestěhovaly do Londýna jsme skoro pořád spolu. A není tomu jinak ani dnes, kdy se rozhodla mě pomalu a jistě deptat. Nesnáším nevědomost.

„No jo už letím řekneš mi konečně, kam se to vlastně chystáme" snažím se nasadit opět svůj prosící kukuč, ale ani tentokrát mi to prostě nepomůže. Sarah se rozhodla, že mi prostě nic neřekne.

„Fajn, ale víš stejně dobře jako Nialler a všichni okolo jak nesnáším překvapení" rychle si nazuji lodičky, které ze srdce nesnáším, ale Sarah se prostě neodporuje a vydám se za ní do auta. V duchu se modlím, aby to nebylo nic drastického, nebo něco při čemž se dokonale ztrapním. Po celou dobu jízdy jí propaluju pohledem, ale s ní to ani nehne. Na tváři jí pohrává mírný spokojený úsměv a to mě vytáčí ještě víc.

„Letiště ? Jako vážně letiště?" zírám na Sarah a jí pohrává na tváři pořád ten spokojený úsměv.

„Sarah co tu děláme..." dál se nedostanu, když se na mé straně otevřou dveře a přede mnou stojí Thomas. Tak teď už jsem úplně mimo. Podává mi ruku, abych mohla vystoupit, a na jeho tváři pohrává stejný spokojený výraz jako u Sarah.

Co se to tu sakra děje? Hlavou mi běží tisíce otázek, ale radši je neřeším, jelikož by to bylo ještě horší. Chopím se jeho ruky a nechám se odvést do soukromého sektoru letiště.

„Thomasi co..." zarazí mě pohybem ruky a podá mi obálku.

„Užij si to Elijah" vtiskne mi polibek na čelo a nechá mě tam stát zmatenou a nic nechápající. Z mého tranzu mě probere až tiché zakašlání a já zvednu svůj zrak, abych se střetla s pohledem letušky stojící kousek ode mě. Na její tváři pohrává jemný úsměv a já si uvědomím, že asi čeká na to, až otevřu tu obálku. Nadechnu se a rozlepím bílou obálku ve svých rukou. Pomalu vytáhnu letenku a malou kartičku nadepsanou Niallovým rukopisem.

Nevěřícně se dívám na letenku do Dublinu a přečtu si vzkaz na kartičce.

••••••••••

Drahá Elijah,

Pevně doufám, že moje pozvání do Irska neodmítneš a přiletíš za mnou. Letenku předej prosím letušce a řiď se jejími pokyny. Už se na tebe velmi těším.

Miluji tě Niall xxx

••••••••••

Tak snad jsem vás potěšila i dnes lásky moje ♥ Komentáře a hvězdičky velmi potěší ♥

With big love

Vaše Nathalii...