Na mé smysly udeří ta mě dobře známá vůně, kterou si tak dobře pamatuju. Silná vůně leštěnky na dřevo a dřeva samotného smíchaná s vůní tabáku, ale takovou tou nevtíravou jemnou vůní a ještě něčím co jsem ani za ty roky nedokázala identifikovat. Nic se tu za ty roky nezměnilo tedy snad až na ten vývěsní štít. Projdu hlavním vchodem a obklopí mě známé šero a hudba linoucí se z juboxu v rohu místnosti. V mysli se mi vynoří vzpomínky na tohle místo a na tu noc...
„Elijah, Elijah..."
Otočím se po tom známém hlase a vteřinu na to jsem vtažena do náruče Marge a následně i Kristin. V mých očí se objeví slzy a na tváři úsměv. Je to divná kombinace, ale jsem šťastná i smutná zároveň.
„Holky tak ráda vás vidím" odtáhnu se s Kristininy náruče a obě si důkladně prohlédnu, můj zrak se zastaví na Marge, která je...
„Ach bože Margi opravdu..s kým...kdy" obě se začnou smát a táhnou mě k našemu boxu, kde jak záhy zjistím se rozvaluje zbytek party.
„Eli..."
„Elijah ty hvězdo jedna" ozývá se ze všech stran a já nestačím reagovat, když tu náhle....
„Elíííííí..."
Tornádo zvané Katherin mě sevře ve svém objetí a já lapám po dechu, jelikož tahle holka byla vždycky bezva blázen z velkou silou a jak se zdá ani po tolika letech to není jinak.
„Tak ráda tě vidím Elijah, chybělas nám" jsem vtažena do boxu mezi ostatní, rozhlédnu se po těch změněných, ale přesto velmi známých obličejích a neubráním se úsměvu. Můj zrak nakonec zakotví na dvojici naproti mně a já konečně dostávám svou odpověď... Marge a Sam.
„Tak přece jenom, ne nadarmo jsem říkala, že protiklady se přitahují"
Ti dva se jen uculují a přikyvují na souhlas a všichni kolem taky. Než se naději jsou na stole panáky, teda hlavně před námi (je divné vidět Marge u pomerančového džusu) a já si připíjím s ostatními na naše shledání. Ovšem tím to vše končí i přes protesty ostatních se moje následné pití skládá z červeného vína, což se neobejde bez zdvižených obočí a salv smíchu.
Cítím se velmi dobře v jejich společnosti nad starými vzpomínkami, ale čas neúprosně běží a bar se pomalu zaplňuje mě známky lidmi a potom co se parta rozejde za svými povinnostmi ocitám se u baru ve společnosti lidí, které jsem dlouhé roky neviděla.
Mnozí mi přejí jen to dobré s mnohými si musím vyříkat staré křivdy, ale nakonec zjišťuji, že i přesto všechno co jsem se na vyváděla mě tu lidé mají rádi a mně se rozlije po těle pocit, že jsem našla opět svůj domov. Místo kam zase patřím.
Sednu si k baru a objednám si u Peta ještě víno, když se barem rozlehne mě známá píseň. Při prvních tónech se mi po těle rozlije mrazení a já se ponořím do hudby.
„Smím prosit slečno"
Hlas, který se tak náhle ozve vedle mne, mě trošku vyleká, ale ne moc, jelikož ho znám. Otočím se a setkám se z úžasným hnědým pohledem usměvavého bruneta.
„Ty vždy Liame, ty vždy"
Přijmu jeho nabízenou ruku a oba se přidáme k ostatním na parketu. Chviličku jen tak kroužíme a já si užívám Liamovu přítomnost. Jeden čas, když jsme měli s Niallem menší neshodu to byl právě on kdo mne držel nad vodou. To on nás vlastně dal opět dohromady. Není potřeba slov, jen si hledíme do očí a jeho úsměv mě stejně jako Niallův uklidňuje a já zavřu oči a nechám se pod jeho vedením ovíjet hudbou.
Když dozní poslední tóny hudby, odvede mě Liam zpět k baru. Za tu dobu jsme spolu nepromluvily ani slovo a myslím, že stejně jak já i on ví, že nejsou potřeba, když mi předá bílou obálku a na rozloučenou mě obejme.
„Rád jsem tě viděl Elijah. A věř mi vy dva patříte k sobě, tak se tím řiď, řiď se srdcem to tě povede tam kam patříš"
Jeho slova mi zní v hlavě, když se otočí potom co mi vtiskne lehký polibek na čelo a ztratí se někde v davu lidí, kteří přišli se tento večer pobavit.
Posadím se na barovou židli a stále přemýšlím o jeho slovech. Všichni tři mi dnes připomínali, jak moc mě Niall miluje. Všechno mi to připadalo, jakoby oni věděli něco víc, něco co já nevím. Klapnutí sklenice u pult mě přivede zpět z mých myšlenek, zpět do baru a já se podívám na Peta.
„Vypadáš, že jí potřebuješ Eli"
Vděčně se na něj podívám a kopnu do sebe malého panáka jeho domácí whiskey. Alkohol mě pálí v krku, ale teplo, které se mi rozlévá po těle mě uklidňuje. Podívám se na bílou obálku před sebou, jak jinak nadepsanou Niallovým písmem a snažím se zklidnit své srdce. Rozlepím jí a vytáhnu opět malou kartičku.
Ovšem něco mě zarazí, jelikož něco je jinak....
Dívám se na ty pouhá dvě slovíčka napsaná vprostřed a na tu věc přilepenou k papíru. Poznávám ho a poté co ho odlepím a sevřu ve své dlani se mé srdce naplno rozbuší. Na mysli mi vyvstanou poslední Liamova slova a já vím kam jít. Na mojí poslední zastávku v tomhle malém dobrodružstvím pod Niallovou taktovkou. Na místo kam patřím a kam mě teď momentálně táhne moje srdce......
••••••••••
MILUJI TĚ
••••••••••
Ano, ano předposlední díl je na světě. Tak snad se vám líbil lásky moje. Komentáře a hvězdičky moc potěší.
With big love...♥
Vaše Nathalii...
![](https://img.wattpad.com/cover/87605799-288-k944026.jpg)
ČTEŠ
Secret love song... N.H.
FanfictionDva lidé, dvě srdce hledající tu správnou cestu. Skrytá láska a píseň o tom všem. Jak to vše dopadne? Nechme se překvapit zda dva lidé najdou tu správnou cestu jak být spolu, nebo zda je tohle vše nakonec rozdělí....