"Tak už se konečně rozhodni, Mistle! Za námi už se začíná tvořit fronta!" pokusí se mě popohnat nervózní Nicholas, který si rytmicky začal podupávat nohou do rytmu uši trhající písničky nahlas puštěné přes reproduktory z rádia.
"Když já si nemůžu vybrat!" podrážděně si odfrknu a zůstanu dál civět na oči vypalující tabuli s menu.
To Nicholase dopálí ještě víc: "Pro Kristovy rány, Mistletoe! Neřešíš tu ani třetí světovou, ani hladomor ani nedostatek pitné vody, ale zatracený kečup nebo majonézu!" rozkřikne se po celém McDonaldu a já na něj vyděšeně vykulím oči, načež propuknu v záchvat smíchu, až se mi do očí začnou hrnout slzy.
"Tohle není vtipné, ty jsi normální pako!" rozohní se ještě víc nad mou reakcí, ale to už se v té chvíli popadám za břicho, jaké v něm mám křeče.
Po chvíli, kdy se dostanu z nejhoršího a Nicholas se stane snad ještě rudějším, než kdy jsem ho předtím viděla, s upřímným úsměvem na tváři mu odpovím: "Kečup, prosím."
"Děkuji," oddychne si a jeho obličej konečně začne nabývat normálních barev. Nicholas tedy začne objednávat, když v tom si ještě něco uvědomím.
"Nicholasi?" zavolám na něj přes celou budovu a několik řad, a to i přesto, že na něj ani nevidím.
"Zapomeň na to, Mistletoe! Už máš kečup a hotovo," prokoukne moji snahu opět si změnit objednávku.
Otráveně prokulím oči a zklamaně se vydám k Joshuovi usazenému jen pár stolů dál, už okusujícího svůj obří hamburger.
Znechuceně si k němu přisednu a zaujatě začnu pozorovat, jak mu až nechutně mastná omáčka stéká po tvářích a usazuje se v jeho jindy tak upraveném knírku.
"Co na mě tak koukáš?" hodí po mě zmatený pohled. Už už se mu chystám odpovědět, když v tom ale přikluše Nicholas s táckem a naší objednávkou v náruči. Ochotně ho postaví přede mě a všichni se pustíme do jídla.
Po pár soustech se zarazím: "Co ale uděláme teď?"
Joshua se nic neříkajícím pohledem povídá na Nicholase, který mu pohled oplatí.
"Vyzkoušeli jsme už televizi, rádio, policii, myslivce," začnu s výčtem metod, pomocí kterých jsme se už Rudolfa snažili najít, "myslím, že už nám zbývá jenom čarodějnice," pokusím se vymyslet nové záchranné lano, za které bychom se mohli zachytit.
Joshua mi věnuje odsuzující pohled, mezitím co Nicholas vypadá, jako by nad tím opravdu uvažoval.
"Nicholasi," oslovím ho jemně, "to byl jenom vtip," pokusím se ujistit, že to tak taky bral.
"Mistletoe Mary Anno, kolikrát už jsem ti dneska říkal, že nejsem debil," procedí rozzuřeně procedí mezi zuby a já se začnu bát, aby mě nepokousal.
A tak všichni sedíme v relativním tichu, když v tom ale Joshua z ničeho nic vyplivne kousek svého hamburgeru a prudce vyskočí ze židle: "Mám to!"
Znechuceně se na něj podívám: "Pokud jsi tam našel křupku, jdi to reklamovat, ale nám to říkat nemusíš."
"Ne tohle, ty nemehlo," pokárá mě a upře na nás s Nicholasem svůj jiskřící pohled, "mám další nápad."
"Jsem s ním, bereme i voodoo."
"Nalákáme ho na Třpytku."
"Jo, to je rozhodně lepší."
"A navíc to nezahrnuje jehly."
"Strašpytle."
ČTEŠ
Jak jsem ztratila svého soba ✔️
ContoUž se Vám taky někdy povedlo ztratit soba? Mně ano. Tak šup hledat, času není nazbyt!
