Teacher JBFF√

Rodinný oběd 2/2

"Ahoj babi." Objala jsem svojí babičku, kterou jsem dlouho neviděla. Jo pracuje ve škole jako ředitelka, ale když nemám průser tak za ní chodit nemám. Ale já to chápu. Bylo by to divné. Skoro nikde ve škole neví, že je to moje babička. Má jiné příjmení. Je to babička z máminy strany. Nechci aby to lidi věděli. Pak by měli kecy, že tu jsem jen z protekce a tak. Ale zase kdybych ji řekla co je mezi mnou a Bieberem tak by ho nevyhodila. I když musela by. Pokud by to teda zjistil někdo jiný. "Ahoj zlatíčko." Políbila mě babička na tvář. "Dnes ti to moc sluší." Usmála jsem se a poděkovala. Pozdravila jsem se s Chazem. Nevím proč, ale pokaždé když má na sobě bratr oblek se mi chce hrozně smát. Je to u něj nezvyk. On prostě není tenhle typ kluka. On rád nosí džíny a tak. Prostě je to směšné. "Buď zticha ségra." Zpražil mě pohledem když viděl, že nemám daleko od smíchu. Zakroutila jsem hlavou a vyplázla na něj jazyk. "Tak se posadíme." Zavelela babička. Docela mě překvapilo, že dnes nikoho dalšího nepozvala. Je to tak vždy. Usmála jsem se a vzala si sklenici s vodou a napila se. Je to tak nefér, že všichni mají víno a jen já vodu. No jo nejsem ještě plnoletá a ještě mám nemocné srdce. Jaká to otrava.

Jako předkrm nám přinesli tatarák z lososa a k tomu malé topinky. Předkrmu jsem se vyhla, jelikož já a ryby? Ne to fakt nejde. Ryby úplně nenávidím. Je mi z nich špatně. Nikdy bych si rybu nestrčila do pusy. Po předkrmu jsme měli polévku. Myslím, že to byl hovězí vývar s bramborovými noky, ale na sto procent to nevím. V polévkách se nevyznám. Mám je ráda, ale jaká polévka je jaká? Tak to fakt nepoznám. Jako hlavní chod jsme měli steak s hranolkami. Ten úplně miluju. Je to moje nejoblíbenější jídlo. Po hlavním chodu jsme měli chvíli volno. Desert nám vždy nosí až úplně na konci když babička zavelí. Mezi hlavním chodem a dezertem totiž řešíme všelijaké věci. Já nemám co řešit takže u vždy jen sedím a poslouchám.

"Chtěl bych vám všem říct, že mě přijali na práva." Řekl Chaz a mě zaskočila voda. On a práva? Nevěděla jsem, že se tam hlásí. Podívala jsem se na něj. "A kam tě přijali?" Zeptala se máma. "Do Anglie." Ne to nesmí. Nesmí mě tady nechat. Já to tu bez něj nezvládnu. Občas si lezeme na nervy, ale já ho potřebuju. "Odjíždím za týden." Po téhle jeho větě jsem začala kroutit hlavou a oči se mi začali plnit slzami. "Sam." Promluvil. Já ale jen zakroutila hlavou a se slzami v očích vyběhla ven. Zaběhla jsem za roh a opřela se o zeď. Moje oči začali slzy vypouštět ven a já pi stěně sjela do dřepu. Nemůže mi to udělat. Proč mi to neřekl dřív? Proč? Kdybych to věděla tak by se na to už připravila a nebyla by to pro mě taková rána. Vytáhla jsem si ze svého psaníčka telefon a vytočila první číslo, které jsem našla. Bylo mi jedno kdo to je. Jen jsem potřebovala aby mě někdo dostal odsud.

"Děje se něco Sam?" Zeptal se ustaraným hlasem.

"Jsem u restaurace Golden Star. Mohl by jsi pro mě přijet?" Řekla jsem nakřáplým hlasem.

"Jo. Za chvíli jsem tam." Usmála jsem se a mobil uklidila do kabelky.

"Sam!" Uslyšela jsem asi po deseti minutách hlas. Zvedla jsem hlavu. Když jsem uviděla tu osobu zvedla jsem se a rozběhla se k ní. "Prosím odvez mě." Zašeptala jsem. "Domů?" Zakroutila jsem hlavou a on jen přikývl. "Pojď do auta." Pohladil mě po tváři a vydal se se mnou k autu. "Copak se stalo?" Zeptal se. "Chaz odjíždí do Londýna na pět let. Vzali ho tam na práva." Vysvětlila jsem a on mi stiskl ruku.

Auto zastavilo před domem a já se zhluboka nadechla. "Neboj. Mám tam jen bratra." Překvapeně jsem se na něj podívala. On má bratra. "A nebudu překážet?" Podívala jsem se zpět k domu. "Ty nikdy." Usmála jsem se a vystoupila z auta. "Půjčím ti něco na sebe." Děkovně jsem se na něj usmála a vešla za ním do domu. "Jsem doma brácha." Zavolal Justin a za chvíli tam stál kluk, kterého jsem viděla už dvakrát. Takže Jaxon je Justinův bratr? Pane jo. "Jé ahoj Sam." Usmál se na mě Jaxon. "Máme na sebe ale štěstí co?" Mrkl na mě. Zasmála jsem se. "Jo to teda." Objala jsem ho. "Tady máš nějaké oblečení a koupelna je vedle." Ukázal na pootevřené dveře, ze kterých koukalo zrcadlo. "Děkuju." Usmála jsem se na něj a zalezla si do koupelny.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Lucy