Boj pro Heichou

Boj pro Heichou 7

V minulém díle *„Jaeger!Odpočiň si, zvládneme to!" Ozval se Connie a vrátil se dozadu do pozice. Navoze mi obvázali ruce a já koukal na Heichou. Chytl jsem ho za ruku a lehl sik němu „Nebojte Heichou, vím kdo to byl" Šeptl jsem a usnul u něj.*

 

-Po návratu do můru-

Probral jsem se vedle Heichou na staré dvojlůžkové posteli. Heichou byl stále mimo „Heichou" řekl jsem jeho jméno a pak jsem vstal. Vyšel jsem naštvaně z pokoje a mířil za Mikasou a Arminem. Věděl jsem že to byli oni... Také když mě chtěli zastavit.... Říkal jsem si a šel po chodbě. Mezitím jsem si sundal obvazy z rukou ale náplast na tváři jsem si nechal, tam jsem cítil že se to ještě hojí. Chtěl jsem zajít za rožek ale hned jsem se prudce zastavil, slyšel jsem tam Mikasu s Arminem „Mikaso co uděláme?! Pokud se o tom dozví policie?! Já říkal že to s tou Leviho 3D MG byl špatný nápad!" Panikařil Armin. Jen jsem stál s kamenným pohledem a poslouchal z poza rožku. Ale uráčil jsem se vyjít a hned jsem se oproti nim vydal. Držel jsem ruce v pěst a jen mi z rukou unikala pára. Mikasa mě zaznamenala a hned se oproti mě rozběhla a skočila mi kolem krku „Jsem tak ráda že jsi v pořádku" Odstrčil jsem ji „Nesahej na mě těma svýma špinavýma rukama zapáchajíc kriminalitou!! Vše jsem slyšel!! O tom co jste udělali s Leviho 3D MG!! Kolikrát jsem vám dvěma říkal ať se nepletete do mého vztahu s Heichou?!" Byl jsem přísný „Omlouvám se ale s váma dvěma už nechci mít nic společné" otočil jsem se a odcházel do pokoje za Heichou

-Po třech dnech-

Mikasu s Arminem odvedli před vojenský soud, oba je vyslechli v tu samou dobu, Armin se přiznal dobrovolně ale Mikasa s odporem. Odvedli je do žhaře na vcelku dlouho. Heichou byl stále v pokoji a neprobíral se. Sedával jsem u něj každý den, co nejvíce to šlo. Pomalu se blížil čas kdy by se měl probudit. Sledoval jsem ho a pak odskočil pro lavor s vodou a houbičkou. Donesl jsem to a položil to vedle postele „Umyju vás Heichou" šeptl jsem a natahl se na něj. Odekryl jsem ho a začal svlékat z noční košile. Byl svlečený, vzal jsem houbičku a začal ho umývat „No tak Heichou proberte se už" šeptal jsem a když jsem ho chtěl otočit na břicho, tak mě jeho ruce upnuli ve své náruči „H-Heichou!" vyjekl jsem „Co se stalo?" zeptal se a já nevěděl jestli mu to říct nebo ne „No?" ptal se, vydechl jsem a zpustil „Mikasa s Arminem vám porouchali 3D MG když to chystali na výpravu" Heichou z ničeho nic vyletěl z postele a mířil za němi „Heichou?!" zavolal jsem na něj „HA?!" koukl na mě vražedným pohledem tak jako vždy ale chytl jsem ho za ruku ještě před tím než otevřel dveře „N-no.." Podíval jsem se na něj a on zrudl a zakryl se „Snad tam nechcete jít nahý?" zeptal jsem se „N-no... to jsem nedomyslel" Podal jsem mu z nočního stolku oblečení a pomohl mu se obléct. „Děkuji" řekl a já Heichou následoval ho když šel rovnou do žháře. Po cestě jsme potkali pár lidí z jednotky a byli rádi že je Heichou v pořádku. Po chvilce jsme došli ke dveřím, Heichou měl klíče a policie co to tam hlídala mu dala povolení „Jdeme" Kývl jsem a vešli jsme na schodiště co vedlo úplně do podzemí, rozhlédl jsem se „Tak tu jsou trestanci" Myslel jsem si „Ty tu budeš brzo taky" vtipkoval „Ale Heichou" šeptl jsem mu na krk a on se otřásl „T-to si nech na soukromí, tu ne" vydechl jsem a sešli jsme dolů „Tudy Erene" kývl jsem opět a zamířili přímo k přísně střežené budově... Tu v podzemí jsem poprvé a doufám že i naposledy... vydechl jsem a rozhlížel se, byli tu převážně starší lidé. Heichou ukázal u policie co to tu hlídala propustku a nás pustili dovnitř „Jdeme" šli jsme po schodech dolů a zastavili u cely kde byli jak Armin tak Mikasa, Mikasa se samozřejmě vražedně koukla na Heichou „Nevraždi Heichou pohledem" řekl jsem na ni přísně a Heichou před něma políbil „E-Erene tu ne!" vyjekl Heichou „Mikaso, nepleť se do našeho vztahu a už se ani plést nebudeš" Otočil jsem se k cele zády a Heichou mě chytl za ruku „Jdeme" vyšli jsme jak z budovy tak z podzemí „Heichou?" Vytáhl jsem z kapsy krabičku kde se ukrýval zásnubní prsten s rudým kamenem. Poklekl jsem před Heichou a otevřel krabičku „Heichou až mi bude po osmnástých narozeninách mohl bych si vás vzít?" Požádal jsem Heichou o ruku. Heichou se nahrnuli slzy do očí a dal si ruku přes ústa „H-hai" objal mě a já vytáhl z krabičky prstýnek a dal mu ho na Heichou prsteníček.