Boj pro Heichou

Boj pro Heichou 8.5

V minulém díle *-Po svatbě se mnohé změnilo, Heichou, teda Levi mi dovolil abych mu tykal, byl to nezvyk a ještě větší nezvyk byl ho oslovovat jménem. Dokonce jsme si vybudovali blízko sídla Legie , menší domek... Konečně ve svém... řekl jsem si a dodal... A se svým Levim... mluvil jsem v mysli*

Bylo po svatbě a s Levim jsme zařizovali skromné bydlení, mezitím jsme jezdili na pár výjezdů ale Generál Erwin nám dával úlevy, což šlo poznat... Už abychom se připojili plnohodnotně k jednotce... Myslel jsem si a najednou se v místnosti začalo prášit, kýchl jsem „Co to?" otočil jsem se a Levi byl v domácím a důkladně uklízel „No tak Erene, vezmi si také prachovku nebo vědro s vodou a nějakou hadru a pojď uklízet" Popohnal mě a já kývl „Dobře, já vím, je třeba uklidit" souhlasil jsem pro tentokrát, byl tu v celku nepořádek. Jak chtěl Levi tak jsem začal uklízet. Nebavilo mě to ale tak, pro Leviho bych to udělal, je to jen má manželka. Usmál jsem se a jak bylo uklizeno Levi ke mně došel a objal mě „Copak se děje?" zeptal jsem se a objal ho nazpět „Jsi jen hrozně vysoký" namítl a já se na něj koukl „Omlouvám se ale takto budeme stejně vysocí" vzal jsem ho do náruče a vyzvedl, už byl stejně vysoký. Levi se chytl okolo mého krku a držel se. Políbil jsem ho a on odklonil pohled na stranu.

-O 5 let později-

Jednotka nás okamžitě povolala, byl to poplach. Na můr se blížilo několik titánů. Dorazili jsme do sídla Legie a ihned si vzali 3D MG a vyrazili, šel jsem po Leviho boku ale pak se ozval Generál Erwin a zavolal „Erene, rozděl se s Levim a veď nový oddíl!" „Rozkaz!" Ihned jsem odpověděl a s Levim si dal polibek a pak se rozdělili.. Buď na sebe opatrný Levi... Myslel jsem si a letěl k novému oddílu „Oddíle, buďte opatrní a pozorní!" Kývli na souhlas a společně jsme letěli k můru ale pak se ozvala hlasitá rána „Co to?!" vyjekl jsem a ohlédl se, byl tam obrněný a kolosální titán... Hlavně klid, nesmím se rychle přeměnit, musím to zvládnout abych vedl oddíl... Z rukou se mi začalo odpařovat „Oddíle, formace C!" Nakázal jsem a oni se rozdělili přesně do formace. Vydechl jsem „Tak dobře, letím!" Zrychlil jsem a letěl k obrněnému titánovi... Toho musím vyřídit jako prvního, hlavně ať sem Levi neletí, nesmí se mu nic stát!... „Dobře!" Obletěl jsem titána a začal do něj sekat, čepele se mi sice lámaly ale pokaždé jsem si je vyměnil „Je na čase použít tajnou zbraň" řekl jsem si potichu a vytáhl speciálně vyrobený oštěp s výbušninou a střelil ho do něj. Explodoval ale exploze zasáhla i mě, odmrštila mě a já sebou pleskl o střechu domu. Zakašlal jsem a vstal, otočil jsem se a tam byl kolosální titán „Do prdele!" Vystřelil jsem se na 3D MG a obletěl ho ale pak jsem zaslechl křik „LEVI HEICHOU!!!!!" Okamžitě jsem zareagoval, ale ne abych tam letěl, přeměnil jsem se na titána a rozběhl se tam... Jestli se mu něco stalo.... Neodpustím to titánům!!... „Jednotko, nezapomínejte na formaci!" Zavolal Levi a když jsem doběhl nějaký titán, kterého jsem ještě neviděl, ho držel v ruce a tiskl ho „GRAAAAAAAA!!!!" Zaječel jsem ale ten titán se nepřestal hýbat... Nefunguje to?! ... Všiml jsem si že Leviho stiskl už tak že z jeho úst vytékala krev „E-Erene ne-choď!" zavolal na mě s bolestným hlasem „VRAŤ LEVIHO ZPĚT!!!!!!!!" Zakřičel jsem v titání schránce a rozběhl se na toho titána, ale odrazil mě jakoby nic a to byl jen asi o pět metrů menší jak já ale měl za to dlouhé ruce a byl celý porostlí srstí, rozhlédl jsem se a Generál Erwin ležel v louži krvi na zemi a z jednotky zbylo už málo, začala ze mě unikat pára a oheň až se mi začalo škvařit tělo, rozběhl jsem se znovu a tentokrát jsem měl obranu oheň a páru. Chytl jsem tomu titánovi ruku a oderval mu ji ale před tím stihl trochu víc Leviho stisknout „E-re..." jen se ozvalo tiše, vzal jsem Leviho do ruky a dal ho okamžitě na bezpečné místo ale u toho porostlého titána se objevil kolosální „Sakra" řekl jsem si v schránce ale nic jiné mi nezbývalo než jen bojovat, rychle jsem se rozběhl na toho porostlého titána a rychle ho zničil, vytáhl jsem z té schránky něčí tělo ale když jsem se na něj podíval, zarazil jsem se „O-otec?!" řekl jsem naštvaně a udiveně ale hned jsem to tělo rozdrtil na padrť „Za to jak si ublížil Levimu" najednou se mi zatmělo před očima... Sakra... Zrak se mi vrátil ale cítil jsem pálení všech končetin i těla... Rychle na kolosálního titána, déle nevydržím... Polkl jsem a běžel na kolosálního titána, ten mě odkopl a já skončil rozplácnutý na zdi, ale seškrábl jsem se a běžel na něj zpět, po cestě jsem vzal speciálně upravený oštěp a i s titáním tělem vyskočil na kolosálního titána a zarazil mu ten oštěp do krku, ihned to explodovalo ale tomuto jsem se nedovedl natolik vyhnout a zasáhl mě výbuch, mé tělo vyšlo z titání schránky a padlo hned naproti Leviho, koukl jsem na něj a plazil se, mžilo se mi před očima, měl jsem popálené celé tělo „L-Levi" doplazil jsem se a s kouskem poslední síly ho chytl za ruku „E-re-ne, proč?" zeptal se „M-musíš žít" zavírali se mi oči ale naklonil se a Leviho políbil, z mého těla začala unikat pára ale necítil jsem to, jen jsem ležel a zavřel oči, Levi začal kašlat a kašlal krev „Erene nesmí-š!" Nemohl se hýbat ale pak jeho tělem projela bolest a nakonec se zcela uvolnil „A-asi se uvidíme nahoře" Zaslechl jsem to „M-miluji tě Levi" šeptl jsem naposledy a odešel „E-re-ne" řekl Levi rozklepaným hlasem ale začali se mu zavírat oči až je zavřel, ztekli mu z nich slz a už byl u mě nahoře „Tu budeme žít alespoň bez titánů, že Levi?" usmál jsem se a on kývl.