Boj pro Heichou

Boj pro Heichou 18 Nová doba

V minulém díle * Já jsem tam seděl a čekal až bude po všem...Toto je horší než rány od titánů... Po úmorných třech hodinách vyšel doktor, vyčerpaný. Vstal jsem a šel k němu „Jak to dopadlo, jak je na tom Levi?" hrnul jsme na něj.*

Doktor ke mně přišel blíž a dal mi ruku na rameno „Nebojte, tentokrát bude už v pořádku, napraskl tam šev tak jsme to zreoperovali a pevněji zašili, takže bude v pořádku" Málem jsem si klekl z toho na zem „Takže..." nestihl jsem doříct a doktor se mi podíval do očí „Pokud myslíte na jeho kariéru policisty, tak se nebojte, bude ji moct vykonávat ale asi až za dva měsíce" usmál se na mě a já si musel na chvilku sednout „Děkuji" řekl jsem z celého srdce „Je to naše práce, vy nás zase chráníte a my vás léčíme" řekl když odcházel. Já jsem vstal, došel na JIP a zeptal se sestry jestli mohu dovnitř. Kývla na ano, dal jsem si plášť a došel k Levimu na pokoj. Vypadal už mnohem lépe. Sedl jsem si na židli co byla u postele a chvilku na něj koukal „Nebojte Heichou, budete moct pracovat tak jak doposud" Dal jsem hlavu na postel a Heichou chytl za ruku. Asi po pár minutách jsem u něj tvrdě usnul. Ráno mě probralo hýbání se na posteli „To už je ráno?" zamumlal jsem a když jsem si všiml, že je Heichou vzhůru musel jsem ho objat „Heichou" řekl jsem rozklepaným hlasem a sotva jsem držel slzy v očích „Jste v pořádku?" Musel jsem se zeptat a trošku se oddálit abych na něj viděl „Ano, jsem, teda, je mi lepší jen.." Odmlčel a vážně se na mě podíval „Co se stalo?" zeptal se, v celku vážným tónem. Sklopil jsem hlavu, nechtěl jsem mu nic říkat, z toho co se stalo „No?" naléhal „Tak dobře, pamatujete si tu holku co nám vtrhla na pokoj a nadávala vám?" Jen kývl a dodal „Pamatuji" Vydechl jsem „Tak jak vás vezl ten doktor na 'vyšetření' tak to byl Armin Alrelt, můj bývalí spolužák ze základky, Mikasa se s Arminem spolčila a prostě vás unesli a zřídili" říkal jsem těžce ale nechtěl jsem mu lhát nebo něco zatajovat „Kde jsou teď?" zeptal se v celku klidným hlasem „Na stanici, zajatí" Heichou vydechl „Dobře, jdu tam a rozmlátím těm spratkům hubu" Chystal se zvednout ale tlak co měl na hrudi ho dostal zpět na lůžko „Heichou, nemůžete vstávat, jste po operaci" Napomenul jsem ho a radši na něj dával pozor „Mimo to, co máš tolik těch obvazů a náplastí na sobě?" až teď jsem si uvědomil že nějaké na sobě mám „To je od výbuchu a od titání síly" Heichou se zarazil „Výbuchu?!" kývl jsem na souhlas „Nevím proč, ale ti dva sestrojili androida, který vypadal stejně jako Annie a v stejné velikosti, když se přemění na titána. Musel jsem použít bez dovolení ten granát abych..." Přerušilo mě jak mě Heichou chytl za triko „Zase riskuješ?!" Tady tímto mě vždy dovedl naštvat „Zase s tím začínáte?" zeptal jsem se ho s v celku naštvaným hlasem „Já jen...nechci aby se ti něco kvůli mně stalo" Sklopil hlavu „Promiňte Heichou, Vás bych ochránil za jakoukoliv cenu" Podíval jsem se mu do očí „To mě tu chceš skrz to nechat samotného?! Pamatuj i na sebe spratku!!" Zakřičel skoro na celý pokoj. Překvapilo mě že mě takto po dlouhé době oslovil „Heichou, nezapomínejte, že má titání regenerace se mnou došla i sem, takže není riziko, že bych vás skrze to nechal samotného" Koukl se na mě tím svým typickým pohledem „Promiň ale toto ti nevěřím, když ještě titáni byli tak ne vždy si se vyléčil titání regenerací" V tomto měl pravdu. Chtěl jsem mu něco říct ale pak mi zazvonil telefon, podíval jsem se na něj „To je policie" Heichou zpozorněl „Vem to!" nakázal mi, vzal jsem to. Ozval se Oluo „Erene promiň ale když jsme vedli Mikasu na výslech tak utekla, stačila vzít nabitou pistoli i nůž" Ona toho nenechá! „Asi vím kam má namířeno" Najednou se ozvalo klepání a dovnitř vešla Mikasa s namířenou pistolí na Heichou „Erene uhni!"