Čaj, večerní déšť a jeden poetik ✔

Hádám

Potlačuješ sliby,
neplníš radostí slzy.
Převaluješ se v posteli,
která se stala vodní
díky tvým slzám.

Vždy povídáš,
že se hádkám radši vyhýbáš
a přesto se se mnou hádáš.
Za pravdu mi nedáváš,
že ti není dobře.

Z okna koukáš do Slunce,
přiznej už,
že jsi sám.

Hledáš v tom světle odověď,
pro koho se budeš usmívat
jednou?

A stále se ptám,
proč to sobě
do zrcadla pořád vykládám?

A co si mám na to říct?
Potřebuju
lásku?
Přestat vytvářet samou hádku?

Já povím si ano.
Chci
si
pomoci.

Tak mi změňte osobnost,
trvalý bydliště.
Jen mi řekněte,
jestli už nezničím další známost.

Hádám,
že žádám
pomoc od Boha.

Je to směšný,
ani on mi nepomůže.

Promiňte.

Jo, již brzy tuto sbírku uzavřu, ale budou tu i jiné. Jednu jsem už začala vydávat, tak se na ňu můžete mrknout. Jmenuje se Na dně červeného vína.
Přeji hezké počtení. :)