Kolik jich chceš?
A za co?
Je mi to jedno.
Říkáváš,
že mi je vrátíš,
jak je budeš mít.
Koupím Ti vše,
na co ukážeš.
A co jít na večeři?
To je samozřejmý.
Neostýchej se,
ukazuj si.
Udělej si ze mě bankomat,
má nejdražší.
Ale prosím,
nepřestávej
mě milovat.
Víš,
láska se dá
kupovat.
Stejně
jako Tvý
kozačky drahý.
Já si Tě koupim.
Ale začínám se bát,
až mi dojdou prachy.
Láska v pronájmu
uteče mi.
Prosím neodcházej,
počkej do další výplaty.
Koupim Ti všechny šaty.
Vydrž ještě pár tejdnů.
Ať další dluh splatit můžu.
Jenže kdo komu dluží víc?
Jsi mým dlužníkem,
já Tvým bankomatem.
Koupil jsem si Tě.
ČTEŠ
Čaj, večerní déšť a jeden poetik ✔
PoesíaPopadla jsem tužku, sešit, napila se čaje a začala psát. Ač se mé pokusy o poezii hrozné zdají, pořád nutí mě se usmívat. -- Nezařatitelné básně.
