Darling, už neplakej.
Takhle jsi děsivá.
Tenhle večer bude ohromnej.
Darling, tak si utři slzy.
Sníme si cukrovou vatu
na kolotoči.
A pak si zahrajeme na princeznu
a na únosce s bílou košilí.
Pamatuješ, jak jsme si hrály?
Já byla úmosce a ty princezna s tváří od zmrzky.
Postavily jsme snovou cukrárnu
z písku a postavily jsme ji hezky.
Hezká jsem byla i já.
A dávala jsem ti sedmikrásky do vlasů,
jednou na ní byla beruška.
A tys mi dělala copánky svejma ručkama.
Bylas trošku baculatá. Roztomile baculatá.
Darling, vždyť jsi chodící XXS kostra.
Darling, usměj se. Jako ses usmívala dřív.
Vždyť bychom se mohly mít líp.
Buď dětská. Schovejme se do objetí
Malého Prince. A beránek sice umřel,
ale to nevadí.
Jsi tu přece ty a já.
A poplujme na Měsíc přes naše sny.
Měsíc je z porcelánu, víš?
Musíš bejt opatrná, ať ho nezničíš
svejma křišťálovejma slzama.
ČTEŠ
Čaj, večerní déšť a jeden poetik ✔
PoesiePopadla jsem tužku, sešit, napila se čaje a začala psát. Ač se mé pokusy o poezii hrozné zdají, pořád nutí mě se usmívat. -- Nezařatitelné básně.
