Buď shořme spolu
nebo shořím já.
A půjdu navždy domů.
Domovem mi budou luka.
Luka, kde bych držela dlaně
mojí múzy, mojí darling.
Pozorovaly bychom hvězdný pláně.
A kouřily bychom cigarety.
Sice bych furt myslela na tvůj knot,
kterej se mi nepovedlo zapálit.
Ale stejně to byl moc velkej plot,
ten se mi nepovedlo přelízt.
S múzou bychom ruku v ruce kouřily cigarety
a já bych na tebe (snad) zapomněla.
A jedly bychom komety.
A ona by mě (asi) svou něhou zachránila.
ČTEŠ
Čaj, večerní déšť a jeden poetik ✔
PoesíaPopadla jsem tužku, sešit, napila se čaje a začala psát. Ač se mé pokusy o poezii hrozné zdají, pořád nutí mě se usmívat. -- Nezařatitelné básně.
