Zářijové sluníčko hřálo den ode dne míň, a tak méně a méně studentů pobývalo venku. Rose se Scorpiusem mezi ně nepatřili; ona trávila spoustu času u Hagrida, a on zase spoustu času na koštěti.
,,Budu už muset jít, Hagride, chci si ještě něco najít o těch vlkodlacích," zvedla se Rose, když už se začínalo stmívat. Tesák zakňučel - její přítomnost měl rád.
,,Jasnačka, Rose," přikývl Hagrid a uklidil hrnky, ze kterých pili čaj. ,,Když se někdy zas stavíš, budu moc rád."
,,Tak zatím, Hagride," rozloučila se zrzka a vyšla z jeho srubu. Zadívala se na oblohu. Dnes by měl být úplněk.
,,Hej, Rose!" Zasténala, když na půli cesty k hradu zaslechla ten otravný hlas.
,,Co zase chceš, Malfoyi?" odsekla Rose a přidala do kroku, jenže on ji přeci jenom doběhl.
,,Popovídat si," kráčel po jejím boku a poočku ji sledoval. ,,Kde jsi byla?"
,,Co ti je do toho?"
,,Tolik co tobě do -"
,,To, co jsi dělal ty, Malfoyi, mi je úplně ukradené," přerušila ho netrpělivě, ,,a nemám čas se s tebou vybavovat. Mám nějakou práci, kterou musím udělat, abych měla alespoň nějakou budoucnost."
Scorpius lehce protočil očima, ale na tváři mu stále tančil úsměv.
,,Rose, pojď se vsadit."
To ji donutilo se zastavit. Nevěřícně se na něj podívala. ,,Cože prosím?"
,,Vsadíme se," opakoval Scorpius. ,,Že tě dokážu pozvat na rande. A ty kývneš."
Rose se rozesmála. Byl to takový ten nucený a falešný smích, a pak se na něj vážně podívala a řekla: ,,Ne."
,,To se bojíš, že prohraješ, Rose?" popichoval ji Scorpius. Věděl, že tímhle ji dostane. Že na to přistoupí.
,,Ne, nebojím," odsekla mu, ale v jejím hlase slyšel malé obavy, ,,já neprohrávám."
Scorpius se usmíval. ,,Takže ty neprohráváš? Tak mě o tom přesvěč."
Rose zúžila oči a pátravě se na něj zadívala. ,,Co po mně chceš, Malfoyi?"
,,Když vyhraješ, dám ti pokoj," řekl klidně. Byl si jistý, že vyhraje on. ,,A když vyhraju já, tak se mnou půjdeš na rande."
,,Divím se, že jsi vůbec našel odvahu," ušklíbla se.
,,Jo, to já taky," nepřestával se usmívat. ,,Tak co, přijímáš?"
,,Dobře, Malfoyi," zavrčela Rose, ,,máš moje slovo."
,,Super! Vyhrávám!" ušklíbl se vítězně. ,,Protože jsi kývla!"
,,Nezapomínej, že je to jedna nula pro mě, Malfoyi," broukla Rose a otočila se na patě, ,,a nezapomeň, že já neprohrávám!"
,,Aby ses nedivila," zamumlal si pro sebe a sledoval ji, jak kráčí po schodech nahoru, dokud mu nezmizela z dohledu.
•••
,,Dominique!" vyhrkla Rose, když se přihnala do nebelvírské společenské místnosti. Její sestřenice seděla v křesle u krbu a jakmile ji zaslechla, zvedla hlavu a tázavě se na ni zadívala. Rose se zhroutila do křesla vedle ní.
,,Uzavřela jsem s Malfoyem sázku," přiznala.
,,A jakou? Vsadila ses s ním, že Nebelvír vyhraje? Tak to máš v kapse, protože vyhraje," zasmála se Dominique a sklonila se ke své eseji, kde přeškrtla jednu celou větu. ,,Hmm. Tohle je divný spojení. Zkontroluješ mi to potom?"
,,Jo, jasně," odbyla ji netrpělivě Rose. ,,Tvrdil mi, že mě dokáže pozvat na rande."
To na blondýnku zapůsobilo, a tak zvedla oči. Tiše vypískla. ,,A když tě neobměkčí?"
,,Tak mi prý dá pokoj," pokrčila rameny.
,,Ale Rose," pokroutila hlavou Dominique, ,,je to Malfoy, ten si nikdy nedá pokoj!"
•••
,,Albusi! Abe!" do pokoje vtrhl rozzářený Scorpius a rychle si přetáhl famfrpálový dres přes hlavu. Albus zvedl hlavu od svého kufru a nadzvedl obočí. ,,Tomu nebudeš věřit!"
,,Co? Konečně přijala tvoje pozvání? Nebo tě tentokrát přetáhla tvým milovaným koštětem, místo knihy, že ti konečně došlo, že Rose s tebou na rande nikdy nepůjde?" uchechtl se Albus a zavřel svůj kufr. Sedl si ke Scorpiusovi na postel, zatímco blonďák poletoval po pokoji sem a tam.
,,Ne! Uzavřeli jsme sázku! Když vyhraju, půjde se mnou na rande!" vyvedl ho z mylné představy a hodil dres někam za sebe.
,,A když vyhraje ona?" ptal se Albus.
,,Tak jí dám pokoj. Což samozřejmě nedám, protože jsem Malfoy, a ti se jen tak nevzdávají!" prohlásil slavnostně, ale pak trochu pochybovačně dodal: ,,Aspoň myslím."
,,Teda, Scorpiusi," vydechl Albus s úsměvem, ,,tohle je dobrý začátek!"
,,Já vím, říkal jsem ti to už na začátku! Už dávno jsem zasel semínko, ze kterého jednou vykvete naše manželství!" usmíval se jako sluníčko a hupsl na Albusovu postel. ,,Teda, Abe, ani nevíš, jak jsem šťastný!"
,,Ne, to nevím," zasmál se, ,,ale chováš se, jako kdyby jsi vypil Felix felicis. Nebo jako bys nebyl při smyslech."
Scorpius zbystřil a rázně se posadil. ,,No jo!" řekl vážně. ,,Co když jsem vypil Felix felicis?"
,,To je blbost. Rose si určitě říkala, že vyhraje a bude mít od tebe konečně pokoj, proto kývla," zavrtěl hlavou pobavený Albus.
,,Jo, tvrdila mi, že vyhraje," souhlasil neochotně Scorpius, ,,ale i kdyby vyhrála, tak - jak jsem říkal - se jen tak nevzdám!"
,,Já vím, Scorpiusi," usmíval se zase Albus, ,,nevzdal jsi to ani po sedmi letech."
,,To by nešlo, vždyť Rose je tak úžasná!"
,,Tehdy v tom vlaku to vážně byla láska na první pohled, co?"
•••
Děkuji moc za odezvu u minulé kapitoly!💘
ČTEŠ
Seeker VS Know-it-all ✔ | ˢᶜᵒʳᵒˢᵉ ¹
Fanfic1.díl trilogie Scorose „Rose, jsi krásná jako jarní růže, teď už mi nic a nikdo nepomůže. Je mi trapně, jsem jako tlustočerv na slunci, ale hlavní je, že miluji tě, ve dne i o půlnoci. Když někdy hvězda z nebe padá, vždycky si přeju, abys u mě spal...