,,No... tak jsme vlastně vyhráli," poznamenal rozpačitě Albus, když se studenti začali trousit zpět do hradu. Lily, kterou ještě kotník trochu pobolíval, se Rose snažila utěšit a Albus jí slíbil, že za ním okamžitě zajdou na ošetřovnu.
,,A za jakou cenu?" zanaříkala Rose a neustále hleděla do země. ,,Scorpius se zranil -"
,,On bude v pořádku, Rose, mýmu tátovi díky ní dorostly kosti v ruce," řekl jí Albus.
,,Ale tvého otce nesrazily dva Potlouky naráz, že?" odsekla Rose a trochu zrychlila.
,,Rosie," zasténala Lily a Abe ji podepřel.
,,Půjdeš rovnou na kontrolu," přikázal jí a všichni tři už celou cestu až na ošetřovnu mlčeli.
Když jim zbývalo posledních pár schodů, Rose je rychle vyběhla a utíkala na ošetřovnu. Rozrazila dveře a rozhlédla se, aby zjistila, kde blonďák leží.
,,Slečno Weasleyová, jste na ošetřovně," pokárala ji madame Pomfreyová, která právě pokládala prázdnou lahvičku lektvaru proti bolesti na noční stolek. Scorpius už byl při vědomí a když si Rose sedla na jeho postel, maličko se usmál.
,,Co jsi to vyváděl?" zašeptala a stiskla mu ruku. Zahleděla se do jeho bouřkových očí a víc než kdy jindy byla vděčná, že s ním mluví.
,,Snad ses o mě nebála," mrkl na ni Scorpius a stisk ruky jí lehce oplatil.
,,Bála jsem se, a jak moc," přiznala mu a oba dva se zadívali ke dveřím ošetřovny.
,,Scorpiusi, kamaráde!" zahlaholil Albus.
,,Pane Pottere -"
,,Tohle je ošetřovna, já vím," přikývl netrpělivě Albus a sedl si na židli vedle Scorpiusova lůžka. ,,My jsme vyhráli! A jen díky tobě!"
,,Tak to jsem rád," oddechl si Scorpius. ,,Alespoň to zranění není nadarmo."
,,Co madame Pomfreyová zjistila?" vydechla Rose se strachem v hlase.
,,Jsem v pořádku," ujistil ji, ,,jen o vlásek ale nemám zlomená žebra. Jen naražená. Jeden Potlouk mě trefil do hrudi, ten druhý do boku. Přesněji řečeno sem," odrhnul deku a ukázal na pánevní kloub, ,,pánevní kloub, nebo jak se to jmenuje."
,,Přiznám se, že nevím," pokrčila rameny Rose a Scorp s Abem vytřeštili oči. ,,Co je?"
,,Ty něco nevíš?" vydechl Scorpius.
Albus se k němu přidal: ,,To jako jde?"
,,Nechte toho," zavrčela Rose a trošku zrudla.
,,Tak už to tu rozpustíme, mládeži," ozvala se přísně ošetřovatelka. ,,Pan Malfoy potřebuje klid a spánek."
,,Zase za tebou přijdu," slíbila šeptem Rose a na rozloučenou ho políbila.
•••
,,Scorpiusi, kam to jdeme?" zeptala se zmateně Rose, když ji její přítel vzal za ruku a nadšeně ji táhl pryč z knihovny. Zkoušky už měli za sebou a s jejich koncem se zase přiblížil konec školního roku. Scorpius už byl zdravý, a tak s Rose trávil tolik času, kolik jen mohl.
,,Asi nebudeš nadšená, protože je to proti školnímu řádu," přiznal jí nevinně, ,,ale bude se ti to moc líbit!"
Když stanuli u schodů vedoucích na Astronomickou věž, Rose se zamračila. ,,Ale to je zakázané! Není vyučování!"
,,Vždyť jsem ti to říkal! Ten výhled za to ale stojí, nebudeš litovat," usmál se a pustil její ruku. ,,Buď půjdeš se mnou, nebo tu zůstaneš. Jak chceš." A vyběhl schody nahoru. Rose váhala, jako by zvažovala pro a proti, ale zvědavost a další chvilka strávená se Scorpiusem ji lákala. A tak potlačila špatný pocit, že porušuje školní řád, a nejistě vyšla schody nahoru.
,,Věděl jsem, že přijdeš," usmíval se Scorp a opíral se o zábradlí. ,,Pojď sem." Rose ho poslechla a došla až k němu. Přivinul si ji k sobě do náruče a položil si hlavu na její rameno. ,,Za chvíli zapadne slunce."
,,To je romantika," utrousila Rose, ale položila si svou ruku na tu jeho, kterou jí držel kolem pasu. ,,Víš, co mě mrzí?"
,,To netuším."
,,Mrzí mě, že jsme si k sobě nenašli cestu dřív."
,,Ale já si ji k tobě našel hned v prvním ročníku, to ty až tak pozdě," uculil se Scorp a políbil ji na rameno. ,,Ale ty roky čekání za to stály. Miluju tě ještě víc."
,,Nedovedu si představit, že za chvilku to skončí," přiznala Rose šeptem a snažila se potlačit smutek. ,,Už se nebudeme tolik vídat, nebudeme v Bradavicích, budeme dospělí..."
,,Tak se vezmeme, pořídíme si velké sídlo s bazénem a kupu dětí," zasmál se Scorpius.
,,Proč s bazénem?" chtěla vědět Rose a otočila se k němu.
,,Protože můj děda měl pávy. Tak my budeme mít bazén. A nebo slona, pokud nechceš bazén," pokrčil rameny.
,,Bazén je fajn," usmála se Rose a zase sledovala západ slunce.
,,Říkal jsem, že se ti to bude líbit."
,,Měl jsi pravdu. Jsi úžasný," zase se otočila k němu a objala ho rukama kolem krku.
,,To jsem," usmál se a spojil jejich rty v jedny.
•••
Předposlední kapitola! Doufám, že se vám líbila, a samozřejmě budu ráda za názory!😄
-Milka♥
ČTEŠ
Seeker VS Know-it-all ✔ | ˢᶜᵒʳᵒˢᵉ ¹
Fanfiction1.díl trilogie Scorose „Rose, jsi krásná jako jarní růže, teď už mi nic a nikdo nepomůže. Je mi trapně, jsem jako tlustočerv na slunci, ale hlavní je, že miluji tě, ve dne i o půlnoci. Když někdy hvězda z nebe padá, vždycky si přeju, abys u mě spal...