Canterlotské podsvětí (Dokončeno)

20

Pinkie byla v kuchyni a vařila oběd.
Najednou přiběhl nadšený Whooves.
,,Hádej co! Hádej co!" vyhrkl vesele.
,,Um... Dám se podat?" řekla nervózně Pinkie.
Doufala že se nestalo to co si myslela že se stalo.
,,Dokončil sem stroj!" Whooves začal skákat na místě.
,,Cože?!" vyjekla zděšeně Pinkie.
Stalo se přesně to, co čekala.
,,Jak to myslíš "Cože"? To je přece super!" nechápal Doktor.
,,Ale ne! Ty to nechápeš! Já... Já... Urgh! Bože já sem strašná!" vylezlo z ní nakonec a poraženecky sklopila hlavu.
,,Stalo se něco Pinkie?" Whooves se sklonil a nahlédl jí do tváře.
,,Já... Já... Sem... Sem..." Pinkie si povzdechla a podívala se Whoovesovi do očí ,,Pracuju pro mafii.".
,,Cože?" řekl zlomeně Whooves.
,,Sem, sem šlapka kterou si najali aby si tě omotala kolem kopyta a nahlásila kdy dokončíš stroj, aby ti ho mohli ukrást." vysvětlila smutně.
Whooves chtěl něco říct, ale Pinkie ho přerušila.
,,Ale já to nedokážu. Miluju tě a a nesnesla bych kdybys byl smutný. Nedokázala bych se ti už nikdy podívat do očí a bez tebe by můj život už neměl smysl." dodala sklesle.
,,Pinkie..." Whooves to nedořekl a Pinkie překvapilo že ji objal.
Najednou ale za oknem něco zahlédla.
Poníka.
Od mafie.
,,Sou tady!" zpanikařila.
Poník odběhl.
,,Co? Kdo je tady?" nechápal Whooves.
Někdo začal zvenku narážet do dveří.
,,Mafie! Oni... Oni už vědí že sem ti to řekla!" Pinkie byla úplně zoufalá a začala brečet.
Dveře ruply a vypadly z pantů.
,,My umřeme! My umřeme!" brečela Pinkie.
,,Nikdo tu neumře. Poď!" zavelel Whooves a vzal Pinkie za kopyto.
Do domu vtrhli dva poníci.
Pinkie a Whooves doběhli do ložnice a on otevřel okno.
,,Né! Už zase?" zasténala Pinkie.
,,Jednou se to už povedlo, ne?" obrátil Doktor.
,,Ale... Skočíš taky. Že jo?" chtěla se ujistit Pinkie.
,,Jasně že jo. Hlavně už skákej!" pospíchal Whooves.
Poníci začali prohledávat dům a narazili na schody nahoru.
Pinkie na sucho polkla, skočila na větev pod oknem a nějak sešplhala dolů.
Whooves uslyšel dusot kopyt na schodech.
Rychle skočil a pevně se chytl větve.
Do ložnice vtrhli dva poníci.
,,Tady taky nic. Poď dál." řekl jeden z nich a odešli.
Whooves si oddychl a sešplhal dolů.
Když byl dole, Pinkie ho objala.
Ale hned se zase odtáhli.
Na objímání nebyl čas.
,,Kam bychom se mohli schovat?" zeptal se Whooves.
,,Jediný poník kterému věřím je moje sestra, ale ta bydlí na druhé straně Canterlotu. Museli bychom přes celé město a to je riskantní. Můžeme tak maximálně pod most." řekla beznadějně.
,,Tak jo, hlavně ať sme odsud pryč." přikývl Whooves, vzal Pinkie za kopyto a vyběhli.

÷÷÷÷÷÷

,,Akce se podařila. Máme ten stroj, ale Doktor a ta šlapka utekli." nahlásil jeden z poníků.
,,No to snad ne! Uvědomujete si že nás můžou udat?!" zakřičela rozzlobeně Vinyl.
,,Nevědí kde máme základnu." zkusil ji uklidnit druhý poník.
,,No dobře, dobře. Hlavně že máme ten stroj. A teď TY připrav patent!" zvýšila hlas Vinyl.
Poníci odešli.
,,Idioti." řekla.
,,Tak oni pro tebe poslušně pracujou a ty jim ještě nadáváš?" smála se Daring, která zrovna vešla do místnosti ,,Ty seš teda milá šéfka. O čem si se mnou chtěla mluvit?".
,,Ahoj, Daring. Jen sem ti chtěla říct že končíš s prací policajtky a budeš mafiánka na plný úvazek." oznámila lhostejně Vinyl.
,,Cože?! A to mi říkáš jen tak?" naštvala se Daring.
,,Hele, stejně si tam byla jen aby si nás kryla a aby na nás nikdo nepřišel. Spitfire teď přišla o všechny poníky. Bude muset narychlo někoho najmout a až to udělá, bude litovat." vysvětlila Vinyl.
,,Ty chceš zabít Spitfire?" zeptala se Daring.
,,Jo. Páč jinak by si tam mohla najmout někoho nebezpečně dobrýho. Ale je to jen opatření. Stejně odsud zmizím někam za hranice až prodám ten stroj." potvrdila Vinyl.
,,Počkej! Ty mluvíš v jednotným čísle? Chceš zdrhnout s prachama a všechny tady nechat?" rozzlobila se Daring.
,,Holka, to je prostě byznys. Ale že seš to ty, klidně tě vezmu sebou jestli chceš." řekla lhostejně Vinyl a opřela se o opěradlo židle.
,,Hodně si se změnila, Vinyl. Bývalas na ostatní hodná. Co se stalo?" zeptala se ustaraně Daring.
,,Ty moc dobře víš co se mi stalo. Si jediný poník kterému sem to řekla." posmutněla Vinyl.
,,Pořád tě hryže svědomí kvůli Swee...?"
,,Neříkej to jméno!" přerušila ji Vinyl a zadržovala slzy ,,Už sem zapomněla co je to svědomí! Jasný?!".
,,Vinyl, zachovala si se špatně, ale to neznamená že to ještě nemůžeš napravit." dodávala jí Daring odvahy.
,,A jak?! Už je to čtyři roky! Nepotřebuju tvoje rady! Nepotřebuju nikoho!" zakřičela Vinyl a z očí jí tekly slzy.
,,Já ti chci jen..."
,,Vypadni!!"
Daring odešla a Vinyl si položila hlavu do kopyt.
Daring měla pravdu...
Nikdy si to neodpustila...
Nikdy...

Mě tak moc baví to komplikovat!
x3
Máme zrovna tělocvik a vzhledem k tomu že všechny kamarádky chybí a nikdo mě nechce do týmu, sedím na lavičce a píšu. xD

O kom myslíte že byla řeč???

Líbila se kapitola???

Pište do komentářů. ;*