Canterlotské podsvětí (Dokončeno)

15

Pinkie měla na Cheese čekat u Maud doma...
Maud byla na nákupu a Pinkie přemýšlela co řekne Cheesovi.
Najednou někdo zaklepal na dveře.
Pinkie polkla a s nadějí, že je to Maud, šla otevřít.
Otevřela dveře a znervózněla.
,,Ahoj Cheesi."
,,Čau Pinkie! Jak ses tu měla? V Zebrice bylo suprově. Jak de cukrárna?" ptal se vesele Cheese a podával Pinkie květiny.
,,Cheesi... Já ti musím něco... Poď dál." vymáčkla ze sebe nakonec Pinkie a pokynula Cheesovi, aby šel dovnitř.
Cheese vešel a posadil se na gauč.
Pinkie zavřela a posadila se vedle něj.
,,Cheesi... Já... Musím se ti......k něčemu.....přiznat." mačkala ze sebe nervózně a provinile Pinkie.
,,Stalo se něco?" zeptal se nechápavě Cheese.
,,Stalo se toho až moc..." Pinkie se dívala na svá kopyta a vyhýbala se očnímu kontaktu s Cheesem.
Věta, kterou musela říct, tížila její srdce jako velký kámen.
,,Sem..............těhotná." vydechla po chvíli a Cheese jen nechápavě vykulil oči a zvedl se z gauče.
,,Ale vždyť sme spolu nikdy..." nechápal Cheese a pak mu to došlo.
,,Jak si mi to mohla udělat, Pinkie?" řekl zlomeně.
,,Cheesi ty to nechápeš!" hájila se Pinkie.
,,Chápu to až moc dobře! Přítel ti odjede do Zebriky, tak hned musíš skočit na prvního hřebce co uvidíš!" rozzlobil se Cheese a začal dupat směrem ke dveřím.
,,Ne Cheesi! Tak to nebylo! Já... Já byla zoufalá!" bránila se Pinkie a vyhrkly jí slzy.
,,Já už tě nechci ani vidět ty děvko!" zaklel Cheese a prásknul dveřmi.

Omlouvám se za krátkou kapitolu, ale ta další bude z jejich Silvestra a ta bude delší. ;)
Mimochodem: Je vám Pinkie líto?
Mě úplně trhalo srdce když sem tuhle kapitolu psala...
Chudák Pinkie. :(