•Průser•

12.9K 289 4
                                    

„Mohla bys mě nechat projít nebo tady budeš stát jak husa, aby si tě někdo všiml?!" řekla jsem s naprostým klidem největší krávě ze školy, která bohužel chodí semnou do třídy. Že já to vždycky musím takhle schytat. Za co? Abych vás uvedla do děje. Jmenuju se Elizabeth Anderson, ale jakmile mě někdo osloví Elizabeth tak moje ruka si dá placáka s jeho tváří. Takže mi říkejte Beth. Jako asi každá střední škola jsme rozdělený asi na milion skupinek. Jsou tady fotbalisti, roztleskávačky, šlapky, šprti, kuchaři, hudebníci, duševně narušení a pak normální do kterých patřím já. Je mi 17. Nejsem takovej ten typ člověka, který musí každý týden vymetat párty, ale tak občas to taky neuškodí. Mám o 5 let mladšího bráchu a oba rodiče. „Stačilo by to říct slušně Andersonová" ani se nenamáhala se ke mě otočit a říct mi to do očí. Usoudila jsem, že se asi uhnout nechce a tak jsem prostě prošla a neobešlo se to bez vetší narážky na futra. „Au! Děláš si prdel?!" vyjekla Ashley když se namáčkla na futra. „Nemůžu za to, že máš prdel velkou jak náklaďák" zakřičela jsem na ni když jsem došla ke své lavici a dák už jsem ji neřešila. Do třídy kam chodím já tak taky chodí školní playboy a děvkař. Ojel snad všechny holky na škole kromě mě a mé nejlepší kamarádky. Jmenuje se Cameron a jeho nejlepší kámoš btw. taky děvkař Nash. Oba hrají za školní fotbalový tým. „Hej! Beth!" mávala mi před očima Ell - moje nejlepší kámoška. „Co je?" zeptala jsem se zmateně. „Za 1. už asi 10 minut čumíš do blba. Za 2. neustále na tebe čumí Dallas a ten jeho povedej kámoš a za 3. začala hod-" Ell to nestihla dopovědět protože jí do řeči skočil učitel..Haloo!? My tady řešíme důležitý věci...Nikoho nezajímá organická chemie. „Andreson, Smith k tabuli!" „Doprdele" ulevila jsem si, ale asi trošku víc nahlas než bylo třeba. „Co jste říkala?" podíval se na mě učitel. „Že už se nemůžu dočkat" falešně jsem se usmála. „On vás ten humor přejde"

Před školou stáli fotbalisti a jejich povedený holky. Když jsem scházela schody celou dobu jsem na zádech cítila něčí pohled. Protože jsem zvědavá tak jsem se otočila. Dallas. Hlavou naznačil abych šla za ním a za tou partičkou fotbalistů. Jen jsem se ironicky usmála a pokračovala jsem v cestě domů.

Je pátek, takže jsem ve škole končila brzo což znamená, že doma nikdo není. Odhodila jsem batoh do rohu místnosti a rozvalila se na postel.
  Cameron Dallas vám poslal zprávu.

Ahooj! Tak jsem se rozhodla napsat novou story s Cameronem. 😇
Doufám, že se vám bude líbit😊
Mám vás ráda❤️

FORGET [Cameron Dallas]✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat