„Ou, kotě takhle upřímná si být nemusela, ale dík za názor" lehce se usmál a sundal ruku z mého stehna s přeřadil. „Chtěl si slyšet můj názor, tak ho máš" usmála jsem a podívala se před sebe. „Pamatuješ si vůbec ze včera něco?" zeptala jsem se ho. „Celkem jo, neměl bych?" „Byl si dost na káry" „To je možný. A taky si pamatuju, co jsem ti řekl." podíval se na mě a čekal na moji reakci. „Ty si to pamatuješ?" divila jsem se. „Jo, když jsem ožralej, tak si to pamatuju. A co říkáš na ty slova, co jsem ti včera řekl?" vyzvídal. „Bylo to hezký, ale já pořád nechápu proč se chováš jednou tak a jednou tak." „Ve škole je to jiný. Je tam spoustu lidí, kteří mě ovlivňujou už jenom kvůli tomu, že jsem s nima v jedný budově. A tady je to něco jinýho. Hele, vždycky jsem se s tebou chtěl bavit a hrozně mě mrzelo, že se spolu nebavíme když jsem se spolu bavili když jsme byli malý a prožili jsme toho spolu tolik. Možná ve škole působím jako badboy fotbalista, ale mimo školu je to trošku jiný." koukala jsem na něj a nevěřila vlastním uším. Nečekala jsem, že tohle někdy takovej kluk může vypustit z pusy. „Vím, že na t asi nemáš co říct, ale chtěl jsem, aby si tohle věděla.Taky mám city, ale to už asi ze školy nikdo neví když jsem tam ojel skoro všechny holky. Jasně, jsem perverzní, ale jsem kluk a ke klukům tohle prostě patří. Chci se s tebou bavit. A do téhle chvíle mě v tom omezovala jedna jediná osoba. Ashley. To ona mi říkala, jak jsi hrozná a tak a já jsem byl ovečka a chytil se toho a to se už nestane. Slibuju" udělal gesto na přísáhnutí slibu. „Páni..já..nevím, co ti na to mám říct" koukala jsem na svoje ruce a tak trošku se styděla. „Nemusíš nic říkat" usmál se a věnoval se řízení.
„We are hereeee!" zakřičel do bytu Cameron a zavřel vchodové dveře. Nestačila jsem koukat, jak to tady kluci mají krásný. Všechno je tu moderní a přizpůsobený na spaní a chlastání. Musela jsem se nad tím zasmát.
„Co budem dělaat? Já se děsně nudím" zaškemrala jsem a čekala na odezvu. Leželi jsme na gauči a koukali na videa na youtube. Hrozná zábavička. „Já bych o něčem věděl" řekl Cameron a udělal kulišácký pohled. „Ani na to nemysli." zazdila jsem ho a on se na mě ublíženě podíval. „Nevím, můžem jít ven nebo tak něco" řekl Johnson. „Půjdem se projít a objevovat krásy přírody" vylezlo z Griera a nadšeně se šel oblíkat. Všichni jsme na sebe něco hodili a mohli jsme jít ven.
Helloooooou! Jak se máte? Líbí se vám díl? Piště názory do komentů a nezapomeňte hvězdičkovat!^^
Love yaaaa!^^
ČTEŠ
FORGET [Cameron Dallas]✔️
FanfictionNebudu vám tady nic psát, jestli to chcete vědet, tak si to přečtěte♥️