FORGET [Cameron Dallas]✔️

•Shiit!•

„Shiit!" chytila jsem se za hlavu když jsem se probudila. Sotva jsem otevřela oči a chtělo se mi zvracet. Sakra!

Pomalu jsem se posadila a porozhlédla se po pokoji. Na nočním stolku jsem měla připravený prášek a vodu na zapití. Ani jsem neváhala a prášek spolkla.

Rozhodla jsem se, že si ještě na chvíli lehnu a třeba to bude lepší i když o tom dost pochybuju. Takhle blbě mi teda dlouho nebylo. To jsem to musel strašně míchat.

Probudila jsem se asi o hodinu později, kdy mě vzbudil rachot z vedlejší místnosti. Všichni už byli asi vzhůru, snídali a seděli u kafe. Rozhodla jsem se tedy, že vstanu a půjdu se nasnídat.

Vstala jsem z postele a přešla ke dvěřím, které vedou do obývaku a otevřela je. Všechny pohledy se na mě otočili a většina v sobě dusila smích. Asi jsem musela vypadat fakt strašně.

„Dobré ráno zlatíčko" vstala babička a pohladila mě po tváři.

„No né moc dobré" snažila jsem se o úsměv a moc mi to nešlo. Momentálně bych sama sebe opravdu vidět nechtěla. Musím vypadat jak smrtka.

Porozhlédla jsem se po místnosti, kde je volné místo, ale místo toho jsem si všimla polosedícího strejdy na gauči a musela jsem se zasmát.

Svalila jsem se na křeslo, kde bylo volno.

„Tak jak ti je?" zeptala se teta Agnes s úsměvem na tváři.

„Jak myslíš?" zasmála jsem se a opřela si hlavu o ruce.

„No vypadáš..zkroušeně." dodala a zasmála se.

„Děkuju babi." usmála jsem se na babičku když mi přinesla vánočku a kakao.

Spolkla jsem první sousto a v tu chvíli jsem myslela, že vrhnu. Rychle jsem vstala od stolu a úprkem běžela na záchod, kde jsem se i následně vyzvracela.

V koupelně jsem si vyčistila zuby a omyla obličej a vrátila se k ostatním.

„Asi nebudu snídat." řekla jsem polohlasem a zkroutila se do křesla.

„Páni, jste na tom oba stejně." zasmál se děda.

„Beth běž si ještě lehnout. Pak tě vzbudíme." řekl mi taťka a napil se svého kafe.

Jen jsem přikýla a vstala z křesla.

„Tak zas dobrou." zasmála jsem se a pomalu odcházela do pokoje.

„Dobrou." řekli mi sborově.

Zavřela jsem dvěře a lehla si do postele. Do peřiny jsem se pořádně zachumlala s znovu usnula. Snad mi bude líp nebo až pojedeme domů budeme každou chvíli zastavovat.