FORGET [Cameron Dallas]✔️

•Odjezd•

„Počkej..já-já nemůžu" řekla jsem a on se mi podíval do očí. „Promiň" kuňkla jsem potichu a podívala se do země. „Ne, já promiň." řekl a usmál se. Sundal ruce z mých boků a trošku ode mě ustoupil. Byla mi už trošku zima a tak jsem šla dovnitř za ostatními. Pořád nemůžu uvěřit tomu, co se právě stalo.

„Lidi?! Asi potřebuju pomoct!" zakřičel Johnson ze země. Všichni jsme se na něj podívali a začali se smát. „Hele, co kdyby jste mi místo toho smíchu pomohli! Ono to celkem jako bolí!" postěžoval si. „Tyvole, nemáš si dávat nohu za hlavu když víš, že jí pak nedáš zpátky" řekl Gilinsky a šel mu pomoct dát nohu zpátky. Nikdo jinej toho totiž nebyl schopnej. Oni dva jsou taková dvojka. „Tyvole to vypadá dost strašidelně" řekl Johnson když viděl jeho fotku s nohou za hlavou, kterou stihl vyfotit Nash.

„Promiň mi to, že jsem ti neřekla, že spolu s Nashem chodíme. Ale ono to všechno byo tak rychlí, že jsem se z toho nestihla sama vzpamatovat" omlouvala se mi Ell. „To je v pohodě. CHápu to, ale mrzelo mě to. Všechno dobrý?" „Všechno dobrý" usmála se a vtáhla si mě do medvědího objetí. „Hromadný objetííí!" zakřičel Johnson a přiběhl k nám a objal nás. Postupně k nám naskákali i ostatní.

ODJEZD

„Mě se nechce domů" řekl smutně Shawn a sedl si na gauč a svěsil ruce. „Neboj kámo zase sem pojedem" poplácal ho po rameni Nash.

Všichni jsme se nějakým způsobem naskládali do auta a mohli jsme vyrazit domů. Popravdě mi ty lidi nějakým způsobem i přirostli k srdci, ale že bych s nima musela jezdit pořád někam tak to fakt ne.

Pořád jsem vykolejená z toho, co se včera stalo na balkóně s Cameronem. On dělá jakoby se nic nestalo a je happy a já jsem z toho taková přešlá. To bude tím, že on tohle asi praktikuje pořád a já tak jednou za úherskej rok.

„Díky za odvoz bylo to super kluci" usmála jsem a poděkovala. „To my děkujem! Příště znova!" řekl Shawn a mrkl na mě. „Jasný" zasmála jsem se a vystupovala pomalu z auta a Cameron mi vytahoval věci z kufru. „Děkuju" „Maličkost" zářivě se usmál. Co to s ním je? Třeba to, co se včera stalo nepamatuje. „Tak čau kluci!" zamávala jsem jim a odcházela k našemu baráku. Odemkla jsem a vešla. Doma klasicky nikdo nebyl. Naši v práci a brácha zase někde lítá. Hodila jsem si věci do pokoje a převlékla se. Šla jsem do kuchyně udělat si něco malýho k jídlu a pak jsem ulehla do postele s notebookem, kde jsem usnula.

Hellooou!

Chtěla bych vám hrozně moooc poděkovat za vaše krásný komentáře a hvězdičky! Jste nejlepšíí!❤️