Nastoupila jsem do autobusu jako totání troska, ale co už. Zaplula jsem na volné sedadlo do zadní části autobusu a svezla se po sedačce. Koukala jsem na stékající kapky deště po skle a přemýšlela jak to vlastně teď celé bude. Jaké to bude ve škole, až se potkám s jeho partou a tak.
Ale nejvíc mi v hlavě vrtal fakt, že kdybych se na instastory Ashley nepodíval jestli by mi to řekl. Jasně, že by mi to neřekl! Co si to zase namlouvám?!
Začaly mi po tváři stékat slzy. Rychle jsem je setřela, aby je nikdo neviděl a začala vnímat okolí.
„Doprdele!" zaklela jsem si potichu. Musela jsem nastoupit do špatného autobusu. Já husa se totiž nepodívala na číslo!
Rychle jsem vstala ze sedačky a běžela ke dveřím s úmyslem vystoupit na nejbližší zastávce.
Vystoupila jsem z autobusu a ohlédla se jakým číslem jsem to vlastně jela.
„No jasně 27. To je na úplně druhou stranu města." povídala jsem si pro sebe.
Otevřela jsem mapy na mobilu abych aspoň věděla do jaký prdele jsem se to vlastně dostala protože v téhlé části jsem ještě nebyla.
Přešla jsem k jízdním řádům, kde jsem si vyhledala kdy by měl jet autobus a tentokrát do části, kde bydlím.
Jede to v 16:01 a je 15:33. Pecka!
Co tady asi mám dělat?! Je mi zima a prší.
„Kurva kaluž! No to si ze mě už dneska někdo dělá prdel!" zanadávala jsem si. Vytáhla jsem botu z louže vody a zprudka si sedla na lavičku.
Sundala jsem si botu a obrátila ji vzhůru nohama abych z ní vylila vodu.
Postávající mladý pán, který na mě celou dobu koukal se začal blbě uculovat. Hodila jsem na něj vražednej pohled a nasadila si totálně mokrou botu.
Co víc chceš. V jeden den se rozejít s klukem, do toho nastoupit do špatnýho autobusu a dojet na druhou stranu města, mít rozmazaný make-up, mokrý boty protože si šlápneš do louže, mokrý oblečení a do toho všeho se ti i vysměje týpek na zastávce, který tě celou dobu bedlivě pozoruje.
„Nastup si!" zakřičel on. Cameron.
ČTEŠ
FORGET [Cameron Dallas]✔️
FanficNebudu vám tady nic psát, jestli to chcete vědet, tak si to přečtěte♥️