Už jsem se začínal nudit. Zničeho nic jsem si vzpomněl na Isabell. Už je to lepší, ale sem tam si na ní vzpomenu, a usměju se nad těma krásnýma vzpomínkama sní. Byla to holka, kterou si vždycky každý kluk přál. Milá, hodná, hodně jsem se sní nasmál. Jednoduše jsem ji miloval. Říká se mi to s těžkostí, ale je to minulost, a lidé přicházejí a odcházejí.
Takový už život je. Buď ho dáš ty nebo si dá on tebe. Oddychl jsem si a podíval se na Rose. Hrála si s Esther. ,,Už bych měla jít domů Jasone." podívala se na mě.
,,Musíš?" sklesle jsem se na ni podíval.
,,Bohužel ano." povzdychla si.
,,Fajn, zatím zavolám opraváře na ty dveře. Kdy, nebo v kolik chceš jít domů?" odvrátila pohled od Esther a na chvíli se zamyslela. ,,Ani nevím. Přijde mi divný se tu vyspat a pak hned ráno jít domů."
,,Chápu tě. Tak si zajdeme na oběd a mezitím tam zavolám toho opraváře dobře?" pousmál jsem se. Povzdechla si. ,,Dobře jen se potřebuju převléct.",,Jdu se převlíct a pak tě zavezu domů." přikývla. Odešel jsem do mého pokoje, šel jsem ke skříni a oblékl si bílé delší tričko, světlé džíny a na to si dal černou košili. Zvolil jsem kšiltovku a brýle.
Odešel jsem z pokoje a šel dolů, kde na mě čekala Rosie.,,Můžeme jít." přikývla a obula si své boty. Nasedli jsme do auta a jeli k jejímu domu. Zastavil jsem na Statefield. Vystoupila a já mezitím zavolal opraváři.
Domluvil jsem se sním, a pak to zavěsil.Rose otevřela dveře a nastoupila.
Slušelo jí to. Letní šaty, boty na podpatku a vlasy vyčesané do vysokého copu. Byla prostě krásná, a budu to říkat stále znova a znova.,,Tak kam půjdeme?" zeptal jsem se.
,,Co třeba něco obyčejného?" otočila ke mně hlavu.,,Tak jedeme." uculil jsem se. Bože, zase?-
Podíval jsem se na hodinky. Přesně jedenáct hodin poledne. Zastavil jsem před restaurací, a následně jsme vystoupili. Otevřel jsem dveře a přidržel je Rose. Posadili jsme se do zadního boxu a počkali než přijde číšnice. Mezitím jsme si povídali o příhodách a různých věcech.
,,Co si dáš?" zeptal jsem se jí.
,,Nechám to na tobě." přikývl jsem a to už akorát přišla číšníce s povrchním úsměvem na tváři.,,Dobrý den, co to bude?" vytáhla si malý blok s propiskou. ,,Dvakrát jablečný koláč a džus." přikývla a odešla.
,,Rosie mohl bych se tě na něco zeptat? Už mě to delší dobu trápí." podíval jsem se na ni. ,,Samozřejmě." usmála se.
,,Víš... Máš tyhle záchvaty často?" s nejistotou jsem vzhlédl.
,,Jasone já si nepamatuji že bych někdy nějaký záchvat měla. Tenhle byl první." povzdechla si. ,,Promiň. Jen jsem to potřeboval vědět." chytil jsem jí za ruku a ona se smutně usmála a přikývla.
Číšnice nám přinesla jablečný džus. Rose si upila, položila skleničku na stůl a zeptala se mně. ,,Jasone chtěla jsem se te zeptat jestli bys semnou nejel za mámou. Dlouho jsem jí neviděla a ráda bych tě jí představila." její oslnivý, zářivý úsměv mě udeřil do očí. ,,Ale jistě žádný problém. Rád poznám tvou mámu," usmál jsem se a Rose taky.
,,A kdy tam jedeme?"
,,Asi tohle pondělí nebo úterý."
,,Dobře. Taky bych se měl stavit za Jennifer." až teď jsem si uvědomil co jsem řekl.Tak kamaráde teď budeš muset jít s pravdou ven..
Teda ty se ozveš vždycky když to nejmíň čekám.
,,Kdo je Jennifer?" nadzvedla obočí.
,,Moje teta, taky jsem jí nějakou dobu neviděl" zalhal jsem. Povzdechl jsem si a díval se někam jinam než na ni.
Jen se pousmála a dál to neřešila, za což jsem byl vděčný. Číšnice nám přinesla koláč, my jí poděkovali a začali jíst.-
Když jsme měli dojezeno dopili jsme džus a pak si objednali ještě jedno pití. Byli jsme tam tak dvě hodiny. Celé jsme je promluvili a ptali jsme se na všelijaké otázky. Bylo něco kolem jedné tak jsem se rozhodl že se projdeme po parku. Park je tu v LA krásný a to bez pochyb. Koupili jsme si zmrzlinu a sedli si na lavičku.
Začal mi zvonit mobil. Byl to Khalil a tak jsem to vypl. Stejně se za ním zítra přijedu.
-
Pomalu se schylovalo k sedmé hodině a tak jsme se rozhodli dnešek ještě nějak zdokonalit. Šli jsme do menšího klubu na drink. ,,Co si dáš?" zeptal jsem se jí, když jsme si sedli k barovým židlím.
,,Jasone teď platím já." zvážněla.
,,Je to divný" povzdechl jsem si.
,,Neřeš to. Co si dáš?",,Whiskey, protože už mě nebaví tě pořád přemlouvat." zasmála se. ,,Zvykneš si." mrkla na mě. Wohouu. Otočila se na barmana. ,,Alkoholické mojito a dvojitou whiskey." barman přikývl.
Na pult mi dal dvojtou whiskey a Rose podal mojito. Nejsem nějak moc na chlast a ani nebudu. Hodil jsem do sebe obě dvě whiskey a dál už si nic neobjednal. Rose už taky nic neměla, a tak se rozhodla mě zatáhnout na parket i přes všechny mé protesty. Tancovali jsme všelijak bylo nám to jedno,protože jsme blázni. Ať se na nás každý dívá.
Začala hýbat boky, tak jsem si ji přitáhl k sobě. Vlnili jsme se do rytmu hudby a když skončila písnička, šli jsme si k baru objednat další pití. Zvolili jsme Redbull a vodku a vrátili se zpátky na parket.
-
Podíval jsem se na mobil kolik je hodin.
No to snad ne! Půl druhé ráno!
Zřejmě bychom už měli jít. Našel jsem Rose jak sedí u baru. Nepila takže zatím v pořádku.,,Rose, pojď už půjdeme, je pozdě," ona jen kývla. Vypadala celkem unaveně. Vyšli jsme z klubu a nasedli do auta. Jel jsem asi deset minut. Když jsem mluvil na Rose tak nevnímala. Podíval jsem se na ní při pohledu na ni, jak spí jsem se musel usmát.
,,Tak jo dneska přespíš u mě, samotnou tě tam nenechám." šeptl jsem si sám pro sebe. Ještě před odjezdem ke mě domů jsem se zastavil u Rose pro pár jejich osobních věcí.
-
Zastavil jsem před mým domem otevřel jsem dveře spolujezdce a Rose vzal do náruče. Tašku jsem taky měl, tak jsem zamkl auto a vešel dovnitř domu.
Zavřel jsem za sebou, a šel do pokoje pro hosty. Rose jsem opatrně položil na postel a vyzul jí boty. Zakryl jsem jí a věnoval jí poslední pohled, přičemž jsem se usmál. Kdybych se ve správnou chvíli neotočil, zřejmě bych vrazil do zdi. S uchechtnutím jsem šel jsem do koupelny a dal si rychlou sprchu.
Oblékl jsem se a s úsměvem na rtech a vzpomínkami na dnešek jsem usnul a upadl do říše snů.
ČTEŠ
Dark Side
FanfictionCopyright ©2016 GrandeeBooks. [PROBÍHÁ KOREKCE] Zaplést se do mafie nečiní nic dobrého, ale zaplést nevědomě do mafie někoho, na kom vám záleží, je jako kdyby vám někdo vyrval srdce z hrudníku. A tohle přesně se stalo Jasonovi, když přišel dívku s...