Isabella's point of view
Když jsme se všichni tři usadili na mé posteli, pustila jsem Sebevražedný oddíl a upíjela ze svého kelímku. Měla jsem na ně napsáno Sweetheart. Bylo to od Marcuse hrozně milé.
Když film skončil vydali jsme se do kuchyně, kde Mac vyndal z batohu moje nejoblíbenější gumové medvídky, borůvky a jahody. Za ten týden už mě má celkem prokouklou. Já jsem taky něco vyndala a všechno jsme si to nasypali do misek. Z ledničky jsem vytáhla pomerančový a jahodový džus a rozlila je do skleniček. Pak jsme to nějak pobrali a odnesli do obýváku, kde se dneska bude konat maraton Pirátů z Karibiku a pustila jsem rovnou první díl. Tenhle film znám úplně do posledního písmenka, takže mě to někde v polovině přestalo bavit. Cédéčka mám spočítané zminula a nic jiného kolem televize nemáme... Hlavu jsem si opřela o Macovo rameno. Ten se na mě usmál a svou pozornist věnoval filmu. Vždy, když jsem s klukama se nemůžu vůbec soustředit.Marcus's point of view
Někde uprostřed filmu si Bell opřela hlavu o moje rameno. Až do této chvíle jsem celkem vnímal film. Ale teď? Ani náhodou. Mohl jsem to zkoušet jak jsem chtěl, ale teď i když jsem se snažil sebevíc, prostě to nešlo. Užíval jsem si její přítomnost. Že je o mé rameno opřená. Že se s námi vůbec kamarádí. Zase jsem mohl vdechovat její vůni. Martinus mě probodával pohledem. Bylo mi jasné, že ho štve, že Bell má hlavu opřenou o mě a ne o něj. Škodolibě jsem se usmál na Tinuse a dělal, že se hrozně věnuju filmu.
.
Když skončil i poslední díl všimnul jsem si, že Bell mi usnula na rameni. Opatrně jsem se zvedl a vzal ji do náruče tak, aby se neprobudila. Ale když jsem s ní udělal první krok zavrtěla se, něco zažvatlala a nakonec mi obtočila ruce kolem krku.
Kdyby pohled zabíjel, jsem tak 100x mrtvý. Tinus si asi myslel, že když na se na mě bude vražedně dívat, možná to do mě vypálí díru.... Otevřel mi dveř do Bellina pokoje a já ji položil do postele a přikryl. Bella se něco nesouhlasně zabručela, otočila se na bok a přitáhla si peřinu blíž k obličeji. Já i Tinus jsme se na ni koukali jako na zjevení. Pozorovat ji při spaní bylo k nezaplacení. Vypadala jako víla. Ještě hezčí než víla. Byla roztomilá.
Oba jsme se potichu vykradli z jejího pokoje, zavřeli dveře a vydali se do pokoje pro hosty. Ani jeden z nás nemluvil. Neměli jsme si co říct....
.
Vzbudil mě nějaký zvuk na chodbě. A tak jsem se zvednul a šel se kouknout, co se děje. Chodba byla tmavá, ale ze schodů vycházelo světlo. Potichu jsem sešel schody a vydal se za zvukem tekoucí vody, který vycházel z kuchyně. Když jsem tam nakouknul, uvidě jsem tu nejkrásnější osobu v mém životě. Stála ke mně zády. Kouknul jsem se na nástěnné hodiny, které ukazovaly, že jsou 3 ráno. "Co tu strašíš takhle v noci." zeptal jsem se Belly. Ta vypískla a nadskočila. Neubránil jsem se úsměvu. "Sakra, víš jak jsem se lekla?" řekla mi. "Promiň, to jsem nechtěl" omluvil jsem se. Na to jen pokývala hlavou. "A co tady teda děláš?" zeptal jsem se znovu. "Potřebovala jsem se napít" ukázala na skleničku vody v její ruce "a navíc jsem měla noční můru a už jsem nemohla usnout" dopověděla. Až teď jsem si všimnul kruhů pod jejími začervenalými kukadly. Nic jsem jí na to neřekl. Jen jsem jí vzal skleničku z ruky a objal jsem ji. Zabořila mi hlavu do trika. "To ty jsi mě odnesl z obýváku do postele?"zeptala se tichým hlasem. "Zlobíš se?" "Ne, ale měli jste mě s Tinusem probudit" řekla. "Proč? Vždyť jsi jako pírko" řekl jsem jí. Zavrtěla hlavou, ale pořád ke mně byla přitisknutá. "Řekneš mi, o čem se ti zdálo?" zeptal jsem se. Zase jenom zavrtěla hlavou a tak jsem se, ač nerad, odtáhl z objetí a kouknul se jí do očí. Měla je červené, ale pořád to byly ty nejkrásnější oči jaké jsem kdy viděl. Vzal jsem ji za ruku, zhasnul jsem v kuchyni a vydal se s její rukou v té mé do jejího pokoje. Mezitím, co jsem zavíral dveře si Bell vlezla do postele. Přehodil jsem přes ní peřinu a chtěl jsem odejít, zastavil mě ale její hlas. "Zůstaneš tu prosím se mnou?" zeptala se. Přikývnul jsem, obešel jsem postel a lehnul si čelem k ní. Bella se ke mně přitulila a já se cítil jako ten nejšťastnější člověk na světě. "Děkuju" zašeptala. Dal jsem jí pusu do vlasů a zašeptal "Dobrou noc, Bello." "Dobrou" odpověděla mi. Neusnul jsem, dokud jsem necítil, že pravidelně oddechuje. Dal jsem jí ještě jeden malý polibek do vlasů a sám se odebral do říše snů.
ČTEŠ
Dream | FF Marcus & Martinus
FanfictionBylo 22:17 takže většina lidí v letadle naštěstí spala. Ale já nemohla. Pokaždé, když jsem zavřela oči jsem viděla jeho. Jeho úsměv, oči, vlasy. Vybavila jsem si každý jeho polibek a to mě neskutečně ničilo. Asi bych se vám měla nějak představit...