Kapitola 14

2.8K 189 22
                                    

O týden později

Ráno jsem vstávala s myšlenkami na včerejší den. Byla jsem s klukama v kině. Hodně jsem se s nimi za ten týden sblížila. Trávili jsme spolu hodně času, ale pořád si máme spolu o čem povídat. Marcusovi mám povoleno (spíše nakázáno) říkat Mac a Martinusovi Tinus. Musím říct, že když je trochu poznáte, nudit se opravdu nebudete. Každou chvíli z nich vypadne nějaký vtip. Jsou neuvěřitelně ukecaní a možná proto si tak rozumíme.
.
Dnešek mám úplně volný, ale kolem 17 hodiny mají přijít Mac s Tinusem. Už se těším, ale nevím, jak dnešek přežiju. Rodiče jsou v práci, psa nemáme, většinu emailů mám vyřešených a Em je pryč s rodiči.
A tak zapnu svůj MacBook a začnu stříhat video, které jsem včera točila. K tomu jsem si nakrájela ovoce a pustila písničky od Maca a Tinuse. Hodně jsem si jejich písničky oblíbila. Moje úplně nejoblíbenější je Without You. Dokonce už na 100% rozeznám který je který a tomu já říkám úspěch!
Mám je ráda oba, ale stejně mám takový jiný.....zvláštní pocit když jsem s Martinusem. Mám ho ráda, možná i víc než to, ale stejně jsem pro něj jen kamarádka. Raději budu mlčet než abych zničila naše kamarádství. 
Na mobilu mi pípla nová zpráva a tak jsem ho odemkla a koukla se kdo mi píše. Tinus....
Tinus: Ahoj ☺ platí teda ten dnešek?
Me: Jo, jasně. Stejně bych se tu asi ukousala nudou....
Tinus: To mi povídej, Marcus šel ven s Oskarem a já jsem v celém domě sám..
Me: Tak proč si nešel s nimi??
Tinus: Když mě se nechtělo..
Me: Tak si nestěžuj 😛 já mám úplně jiný problém...
Tinus: Copak se děje?
Me: Umíram hlady, ale doma už k jídlu nic není (kromě toho, co mám na večer) a jsem líná jít na nákup. A teď se rozhoduju jestli si objednám pizzu nebo čínu... Poraď mi...

Zamknula jsem mobil a šla si nalít džus. Když jsem se vrátila do pokoje, čekala jsem zprávu od Tinuse, ale nic tam nebylo...

Me: Kde jsi??
        Haloooo...
        Díky za radu..

Když už neodpovídal čtvrt hodiny, chtěla jsem si jít objednat tu pizzu. Ale akorát zazvonil zvonek a tak jsem se vydala ke dveřím. Když jsem je otevřela, stál za nimi vysmátý Tinus s dvěma krabicemi ve kterých byla pizza. "Ahoj a promiň, že mi to tak trvalo" promluvil první Tinus. Úplně mě tím odrovnal a tak jsem se zmohla na pouhé "Ahoj". Poodstoupila jsem ode dveří a Tinus si to namířil rovnou do kuchyně. Když položil obě krabice na linku, musela jsem ho obejmout. Nečekal to, ale po chvilce mi obmotal ruce kolem pasu. "Moc děkuju" zašeptala jsem mu do trička. "Přece bych tě tu nenechal umřít hlady. Co bych bez tebe dělal?" zasmál se. Vzala jsem do ruky džus a skleničku pro Tinuse a on vzal do ruky pizzy a táhl mě do mého pokoje, kde pořád hrály jejich písničky. "A pak že nás neposloucháš" řekl pobaveně. "Nakonec to není tak špatné" odpověděla jsem mu. Na to se jen usmál, sedl si na postel a na mém počítači začal hledat nějaký film. Já jsem nám nalila džus a sedla si k němu. Všimla jsem si, že pustil Titanic. Překvapeně jsem se na něj koukla, ale on jen pokrčil rameny a usmál se. Miluju jeho úsměv. Natáhnul se pro první krabici s pizzou, otevřel víko a nabídnul mi. Já si s úsměvem vzala první kousek a pustila se do jídla. Takhle jsme postupně snědli obě pizzy. Někdy v půlce filmu jsem si všimla, že mě Tinus pozoruje. "Proč na mě tak koukáš?" zeptala jsem se a natočila hlavu jeho směrem. "Jen tak" usmál se a stočil svou pozornost zpátky k filmu. Já si ho ještě chvíli prohlížela, protože se nějak nemůžu vynadívat na jeho krásné hnědé oči. Hlavu jsem si položila na Tinusovo rameno. Překvapeně se na mě podíval, ale pak se usmál a znovu se otočil směrem k počítači. Tahle chvilka byla prostě dokonalá. Tinus se hlavou opřel o tu mojí a já se nevědomky usmála.

Ahoj 🙌 chtěla jsem se zeptat, jestli by jste chtěli i pohled Martinuse nebo Marcuse?? Byla bych ráda kdyby jste mi to napsali do komentářů ❤. A také jsem vám chtěla poděkovay za 1K přečtení🎉 hrozně si vážím toho, že to vůbec někdo čte💜 DĚKUJU 💙 Jinak doufám, že se vám kapitolka líbí....

Xx Terez ❤

Dream  | FF Marcus & MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat