Pohled paní More
"Dělejte sakra něco! obživte ji! Vy jste doktoři! tak dělejte!" křičela jsem. Nemůže tady moje malá dceruška umřít.Nemůže.
"Prosím odejděte"vyhání nás sestřička. Vidím rozmazaně. Točí se mi hlava.Černo
Pohled Adell
Paní More omdlela. Spadla na zem. Sestřička, která nás vyhazovala tak se k ní rozeběhla. Někoho rychle zavolala a vrátila se zpátky do pokoje, kde leží teď asi už mrtvá Beth.
Čekali jsme. Co se stalo s Bethiinou mamkou? A co je s Beth?
Všechno to vypadá, že se to stalo během několika hodin, ale to je omyl. 5 minut. To všechno se stalo během 5 minut.
Z pokoje vyšel doktor.
"Žije" řekl a já jsem mu skočila kolem krku. Emoce.
"Děkujeme" řekla Alison
"Můžeme za ní jít?"
"Na chvilku je unavená"
"Dobře, děkujeme" poděkovala Alison a já už jsem byla mezi dveřma.
Když jsem vešla zpátky k Beth měla otevřené oči. Kolem ní byl ještě jeden doktor se sestřičkou, pak ale odešli.
"Chyběla jsi mi" řekla jsem a rozbrečela jsem se
"Ty mě taky" řekla slabě
"Kde je máma?" zeptala se po chvilce?
"Za chvíli přijde" řekl pan More
"Omluvte mě na chvilku" řekl a odešel
Pohled pana More
Šel jsem hledat svou manželku. Bál jsem se o ní. Dcera žije. Jsem strašně rád, ale co když se stalo něco mé lásce?
"Dobrý den, prosím nevíte kde je paní More? omdlela tady před chvílí"
"Ano, ano, pokoj 133."
"Děkuji moc" vydal jsem se do pokoje 133.
Otevřel jsem dveře. Ležela tam.
"Zlato" šel jsem k ní a chytl jí za ruku
"Žije?" zeptala se potichu
"Ano, je dokonce i vzhůru" rozplakala se.
"Děkuju" objala mě
"Miluju tě"
"Já tebe"
Dneska je krátká, ale BETH ŽIJE <3 ZÍTRA BY MĚLA VYJÍT DALŠÍ KAPITOLA A TAKY DELŠÍ <3 :D I PROMISE :D
ČTEŠ
AND WHO ARE YOU? I AM..
Fanfiction"Milovala jsem tě.." ukápla mi slza a on ji setřel. Nadechnoul se a vypadalo to, že chce něco říct... ®Original story !! Je to moje první knížka, takže děj je občas nepřesný a jsou tam chyby, takže berte na to prosím ohled. Děkuji! :)
