Chapter 46

203 14 2
                                    

Pohled Beth
"Hej, jseš vpohodě?" říkal dokola nějaký hlas. Klučičí hlas. Měla jsem zavřené oči. Docela dost mě bolela hlava a noha, ale jinak nic. Otevřela jsem oči.
"K-kdo si?" vykoktala jsem
"Jsem Jack"
"Bethany" odpověděla jsem. Teď už jsen pomalu vstávala ze země.
"Pojď, pomůžu ti"
"Děkuju" poděkovala jsem.
"Jsi v pohodě?"
"Jo, jen mě trochu bolí noha"
"Ok, pojď radši půjdeme do nemocnice"
"Ale.."chtěla jsem něco namítnout
"Žádny ale, jdeme, je to rozkaz " usmál se
___________________________

V nemocnici mi řekli, že mám docela dost naraženou nohu a naštěstí s hlavou nic nemám, ale Jack dopadl hůř. Má lehký otřes mozku a zlomenou ruku. V nemocnici si ho nechali na pozorování a mě poslali domů. Zítra ho chci jít navštívit.

Když jsem došla domů, tak jsem šla okamžitě do sprchy a pak do postele.
"A sakra!!" křikla jsem, když už jsem ležela asi 5 minut. Zapomněla jsem na Adell. Hledala jsem mobil. Kdy6 jsem ho našla okamžitě jsem si všimla jedné zprávy
"Jen jedna?" 4ekla jsem nahkas, protože když příjdu pozdě, tak mám na mobilu tak 7 zmeškaných hovorů a 14 zpráv.
Klikla jsem na zprávu a četla

Ahoj Beth,
Promiň, ale nestihnu to..
Zítra ti to vysvětlím, promiň
XX Adell :"

To byla celá zpráva. Zbytel dne,spíž večera ( skoro cekej den jsem byka v nemocnici ) jsem proležela v postely.

__________________________________

Crrrr.... Crrrr
Zvonil mi budík. Zaklapla jsem ho a vstala. Měla jsem doceka dobrou náladu, sice mě pořád bolí ta noha, ale i tak. Udělala jsem raní hygienu, oblékla jsem se, nasnídala jsem se a šla pomalu do školy.
První hodina, fyzika...
"Grrrr" slyšela jsem, tak jsem se otočila. Za mnou stála Adell a nevypadala zrovna šťastně
"Copak?"
"Fyzika" odpověděla. Ani jedna z nás nemáme rády fyziku, je to snad ten nejhorši předmět.
Vydali jsme se do učebny. Zazvonilo.
Dovnitř vešla učitelka a hned za ní ....

Nový díl 😁
Konečně jsem se dokopala ho napsat 👏 líbí ?? 😊😊

AND WHO ARE YOU? I AM..Kde žijí příběhy. Začni objevovat