Pohled 3. Osoby
Beth byla ve vodě moc dlouho. Chybělo málo a byla by mrtvá, ale zachránila jí její sestra Ali. Alison potřebovala mluvit s Beth a tak šla ke dveřím jejího pokoje a zaklepala na dveře. Nikdo jí neotvíral, tak pomalu otevřela dveře. Nikdo tam nebyl. Šla zkusit ještě dveře od koupelny. Zaklepala, ale nikdo jí neodpověděl. Zkusila otevřít dveře, ale nešly. Rychle seběhla dolů do kuchyně, kde otevřela skříň s náhradními klíči. Popadla rychle klíč s číslem 23 a běžela odemknout. Ruce se jí klepaly. Co když se Beth něco stalo? Co když.. Co když je mrtvá? Napadly Alison okamžitě tyto myšlenky. Nechtěla na toto myslet, ale nešlo to. Bála se o svojí sestru. Podařilo se jí odemknout a vběhla do koupelny. Rozhlédla se a uviděla Beth ležící pod vodou. Přiběhla k ní, vytáhla jí a dotáhla jí až na postel. Vzala mobil ležící na nočním stolku a vyťukala tísňové volání záchranky. Paní na telefonu jí dávala zatím rady co s ní má a nemá dělat a do deseti minut přijela záchranka. Beth odvezli a Alison jela s nimi. Beth odvezli na ambulanci, aby zjistila, jestli žije nebo jestli umřela. Alison musela zůstat v čekárně, tak mezitím aspoň zavolala mámě, tátovi a Adell. Zhruba po patnácti minutách dorazila i Adell. Rodiče přiletí zítra večer.
Po další půl hodině vyšel doktor z ambulance. Alison a Adell okamžitě vstaly a chtěli vědět do je Bethany.
"Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu" řekl jim doktor. Alison kývla hlavou na souhlas, že to chce vědět
"takže slečna More žije a je stabilizovaná, to je ta dobrá zpráva"
"A ta špatná?" skočila mu do řeči Adell
"Je v umělém spánku, bohužel byla pod vodou moc dlouho, ale můžeme být rádi, že žije"
"A-ano d-děkujeme" řekla rozklepaně Alison
"A můžeme jí vidět?" řekla rychle Adell. Alison i Adell se chtělo brečet, ale musely to vydržet.
"Ano, pokoj 203"
"Děkujeme"
Nemáte zač" řekl a odešel
Obě vešly do pokoje, kde ležela Bethany. Bez známek života, celá bledá. Alison se rozbrečela a Adell chvilku po ní.
"Please, stay" pomyslela si Adell.
Pohled Adell
Byla jsem u Bethany jsme byli celý večer, přespaly jsme i v nemocnici, ale asi o půl čtvrté ráno nám řekli, že tady už nemůžeme být a máme jít domů.
Celý zbytek víkendu jsem strávila u Beth. Udělala malý pokrok, ale jen malý. Doktor, ale říkal, že když udělala aspoň tak malý pokrok, běhěm dvou dní, že je to na dobré cestě.
Je neděle večer a já se chystám do školy. Mám velký kruhy pod očima, rozcuchaný vlasy a depresi. Moje nejlepší kámoška leží v nemocnici a já můžu jenom doufat, že se vzbudí a bude v pohodě. Volala jsem už i Terri. Říkala, že chtěla přijet za dva týdny, ale prý ji rodiče uvolní ze školy dřív, aby mohla za Beth.
Šla jsem se vysprchovat, umýt vlasy, vyčistit zuby a spadla jsem přímo do postele. Doslova. Za celý víkend jsem spala asi pět hodin.
Ráno mě probudil budík. Vstala jsem, dala si řasenku, vzala jablko jako snídani a vyrazila do školy. Na sobě jsem měla černé jeansy, modrý crop top a modrou mikinu. Vlasy jsem si stáhla do culíku.
Vešla jsem do školy a zamíříla jsem přímo ke skříňkám.
"Ahoj Adell" usmál se Chris. Nebavíme se spolu, jen tak mimochodem, byli jsme kámoši, ale jakmile se rozešel s Beth, tak jsme se nějak přestali bavit
"Ahoj"
"Co ti je?" zajímal se.
"Nic" odbyla jsem ho
"Hey, vypadáš dneska příšerně, takže mi nekecej"
"Tak děkuju" moje ironie v hlase byla dost zřetelná
"Nemáš zač, takže co ti je?" zajímal se pořád
"Beth je v nemocnici v umělém spánku" ukápla mi slza
"Jakto?"
"Byla dlouho pod vodou ve vaně"
"Aha" řekl zamyšleně
"No nic, musím jít, ahoj" řekla jsem
"Ahoj a je mi to líto" řekl smutným hlasem
Ahoj! po delší době nová kapitola a taky je navíc dlouhá! :D
A co si myslíte o Beth, vzbudí se?
A co myslíte, jak zareagoval Chris, bude něco dělat, nebo se o Beth už vůbec nezajímá?
A STRAŠNĚ MOC DĚKUJU ZA 6K READS ♥♥
I ♥ U!
ČTEŠ
AND WHO ARE YOU? I AM..
Fanfiction"Milovala jsem tě.." ukápla mi slza a on ji setřel. Nadechnoul se a vypadalo to, že chce něco říct... ®Original story !! Je to moje první knížka, takže děj je občas nepřesný a jsou tam chyby, takže berte na to prosím ohled. Děkuji! :)
