You Are My World [CZ] ✓

•Skateboarding•

předchozí část:
,,Byl to jen zlý sen.."

Pohled Kathrin
Učitelčiny výklady jsem, jako vždy vůbec nevnímala. Až do té doby, než práskla tyčí o tabuli a všichni sebou jako na povel trhli.
Sundala si brýle a zadívala se na mě zamyšleným pohledem. Tohle je na učitelce zvláštní. Když si sundá brýle, její oči se zdají malé a zranitelné, pomžikávají a působí trochu zmateně,jako kukadla hloupé ovce, která právě zabloudila. Ale jakmile si je nasadí, působí rázem pronikavě a bystře, jako pohled orla, který si dává hloupé ovce k snídani. Z mého přemýšlení mě probudilo hlasité zazvonění a všichni se rázem postavili z lavic.
,,Konec hodiny určuje učitel a ne zvonění" Zamručela si pro sebe, ale to stejně už byla půlka třídy pryč ze školy. Já se vydala šnečím tempem domů a zpívala si pro sebe znělku z jedné písničky, kterou jsem už nemohla nějakou dobu dostat z hlavy. Nejhorší bylo, že jsem ani nevěděla z jakého filmu ta písnička je.
,,Kathrin!" Zaslechla jsem za sebou Lilly hlas a s úsměvem se otočila.
,,Ahoj Lill" Usmála jsem se na ní a všimla si, že v ruce drží Skate. Oči se mi ještě víc rozzářili a úsměv se mi rozšířil. ,,Jezdíš?" Kývla jsem hlavou.
,,Nechceš si jít zajezdit?" Udělala jsem na ní psí oči, které vždy ve filmu fungovali. Lill souhlasně přikývla a já si šla s úsměvem pro svůj skateboard.
Na své bývalé škole jsem často jezdila s kamarády a vždy jsme si to užili. Ráda jsem si užívala ten pocit, když vám vlaje vítr ve vlasech a ten čerstvý vzduch všude okolo. A dneska to nebylo jinak.
S Lilly jsme jezdili, jako smyslů zbavený. Křičeli jsme na celý park a užívali si to. Vítr mi pohazoval vlasy na všechny strany a nadechovala jsem se studeného vánku, kterého se nikdy nemůžu nabažit.
Odrážela jsem se, abych byla rychlejší a smála se Lilly, která mě se zamračeným úšklebkem doháněla.
Dojeli jsme do nějakého parku, který sloužil na ježdění. Nejspíš pro kola, brusle a skateboardy.
Beze slov jsme se tam rozjeli a vydali se na různé rampy, které tam čekali až je konečně vyzkoušíme. V parku moc lidí nebylo. Nějaký starší pár na bruslích a nějací kluci, kteří měli pušťenou hudbu na plný pecky.
,,Jsou tu i kluci.." zašeptala mi Lilly do ucha a já se uchechtla.
,,Jsou ze školy? Já je moc neznám.."
Přiznala jsem se a Lill jen mávla rukou.
,,Nejlepší kamarád Luka, ten černovlasý strašně roztomilý.."- prohrábla si vlasy a usmívala se.
,,..se jmenuje Christopher, ale říkej mu Chris.." Přikývla jsem a v skupince lidí jsem vážně zahlédla černovlasého kluka, jak se směje s nějakou zrzavou holkou.
,,Dál. Luke chodí s kapitánkou rozstleskávaček Ashley. Blondýna a je strašně nepříjemná.." Jasně. Takže moje předpoklady se vyplnili. Je to ona.
,,A dál.." Chtěla pokračovat, ale já ji umlčela.
,,Dobrý, základ už vím a to mi zatím stačí" Řekla jsem ji s klidem v hlase a vydala se na první rampu. Byla jsem trochu nervózní. Na skatu jsem nestála dost dlouho.
Rozjela jsem se a ve vzduchu udělala první otočku, kterou jsem moc nevychytala a spadla s vysokým nárazem na zem. Sykla jsem nad prudkou bolestí v koleně. Asi jsem měla začít víc zlehka.
Okamžitě se ke mně někdo rozběhnul a pomohl mi na nohy.
,,V pohodě kočko?" Zeptal se myslím, že Chris, ale jistá jsem si nebyla.
Zamumlala jsem tiché díky a rozhlédla se po Lilly.
,,Jestli hledáš tu blondýnu, se kterou si přijela je támhle..."- ukázal na před tím skupinku kluků. Teď už skupinku kluků i holek.
,,Nechceš se přidat? Neboj mi nekoušeme" řekl se smíchem, když uviděl můj vyděšený pohled. Popravdě jsem tam nechtěla, ale šla jsem. Kvůli Lilly. Nevěděla jsem, co mám říkat a taky, co mám dělat. Všichni se tam smáli a poslouchali hlasitou hudbu, kterou jsem v životě neslyšela. Přišlo mi to, jako v zpomaleným filmu. Atmosféra, která tady kolovala se mi nelíbila. Rozhlédla jsem se a na lavičce zahlédla kluka. Luke.
Rozešla jsem se k němu a posadila se vedle něj. Mlčel si a já se ti ani nedivím. Taky jsem mlčela.
,,Ahoj.." Chabě jsem se usmála, ale nečekala jsem takovou reakci.
,,Co zas chceš? Nevidíš, že nemám zájem?!" Rozkřičel se na mě a já zmateně těkala očima mezi Lukem a skupinkou lidí, kteří nám nedávali ani trochu pozornosti.

Pohled Luka
Nechtěl jsem křičet, ale udělal jsem to. Rychle jsem se postavil a rozeběhl se směrem domů. Od zraků všech těch namyšlených krav nebo zas naopak od Chrise a dalších kluků, se kterýma mám vážně dobře vztahy.

Vytáhl jsem si z batohu klíče a odemkl byt. Vyzul jsem si boty a hodil je směrem do botníku.
,,Jsem doma!" Zakřičel jsem na mamku, aby mě slyšela. Táta se odstěhoval před čtyřmi lety. Vlastní obrovskou firmu a mě s matkou často navštěvuje. Matka ho nesnáší. Nikdy mi neřekla, co přesně se stalo, ale já vím, že to určitě nebylo nic hezkého.
,,Ahoj Luku, dáš si něco?" Zeptala se mě a já jen zakroutil hlavou a vydal se do pokoje. Zabouchl jsem za sebou dveře a pustil hudbu na nejvyšší hlasitost, co to jde. Zpíval jsem si nahlas slova písničky a kroutil hlavou do rytmu písničky. Moc dlouho mi to nevydrželo, protože písnička přestala hrát. Nademnou se skláněla matka s nespokojeným pohledem na tváři.
,,Chtěla jsem se zeptat.." pobídl jsem jí ať mluví a dál si něco vyřizoval na mobilu.
,,Nenašel sis nějakou slečnu? Aby byla milá, hodná..-" Začala s jejím klasickým výkladem a to už jsem vážně nevydržel.
,,Ne mami! Láska je na nic, když si i bez ní můžeš..-" Pro změnu mi skočila do řeči matka a vztyčila ukazováček, abych byl zticha.

,,Chováš se už, jako tvůj otec.."

______________________________________