You Are My World [CZ] ✓

•It was just a bet•

Předchozí část
,,Takže zítra?"
Jen jsem si povzdechla
,,Zítra.."

Pohled Kathrin
Vlastně jsem si v hodině málem vytrhala vlasy nad tím, jak jsem se na odpoledne těšila. Už jsem odpočítala i vteřiny do zazvoní. V okamžiku vteřiny mě napadlo, že bych možná ten zvuk zvonku začala mít ráda, ale na to jsem hned záporně mávla rukou.
Tak a je to tady. Zvonek ohlásil poslední hodinu a já vyběhla ze třídy jako první. Dneska jsme měli rozdělené vyučování na kluci, holky.
Rozeběhla jsem se ke své skříňce a všechno si během pár sekund naskládala do rukou, tak abych nespadla. ,, Ahoj Kat, mužů tě doprovodit jestli chceš.." přiběhl ke mně Luke a nevinně se usmál. Zadívala jsem se mu do očí a nervózně přešlápla z nohy na nohu. Do jeho očí bych se mohla dívat klidně i hodiny.

Pohled Luka
Pro sebe jsem se usmál. Mám ji přesně tam, kde jsem chtěl. Sázka je sázka.
Musím, ale přiznat, že Kathrin je krásná. Má modré oči, jako oceán, v kterém se tak snadno začnu topit. Tmavé kudrnaté vlasy, které jí vždy vlajou ve směru větru. Když je na hodině nervózní, vždy si nechá spadat jednotlivé prameny do očí nebo když se zlobí nakrčí vtipně nos a na čele se ji objeví malá vráska. Zakroutil jsem komicky hlavou, abych vyhnal takové myšlenky z hlavy a opět s úsměvem se vydal ke Kat, abych jí pomohl s učením. Chci vyrazit rovnou.

,,Kam chceš jít?" Zeptala se po cestě, když jsem ji oznámil, že půjdeme rovnou. Vůbec si nestěžovala a nevypadalo to, jako by ji to vadilo.
,,To je překvapení" Spiklenecky jsem se usmál a táhl ji k mému autu.
Kathrin překvapeně vykulila oči. Proč se všichni vždy diví, že mám auto? Je to snad nezákonné v osmnácti?

Cestou autem jsme jeli v tichosti. Nikdy nic neříkal, ale nebylo ani potřeba mluvit. Pozorovali jsme krajinu kolem a nechávali myšlenkám volný průchod. Zastavil jsem trochu dál od místa, kde bylo to překvapení.
,,Pojď.." Pobídl jsem ji a Kathrin na slovo poslechla a vystoupila z auta. Zakryl jsem ji dlaněmi oči a pomalu, aby nezakopla jsem ji vedl na místo.
,,Je to nutné, abych neviděla?"
,,Naprosto"

Pohled Kathrin
Slyšela jsem šumění potůčků a zpěv ptáčků. Usoudila jsem, že jsme někde u vody a tajně doufala, že mě Luke nemá v plánu tam hodit. Našlapovala jsem na klacky, které přitom praskali. Párkrát zafoukal vítr, který mi pohazoval vlasy. ,,Máš strašně moc vlasů.."- Odmlčel se. "Jsme tu.."
Odkryl mi oči a já se konečně mohla rozkoukat kolem.
První jsem všimla faktu toho, že jsme uprostřed lesa. Ale ten fakt jsem po chvíli přestala řešit. Před námi byl obrovský průzračný vodopád, který to tu celý ozářil. Párkrát na nás pár studených kapek dopadlo, ale v letním počasí by to nikomu nevadilo.
Pod vodopádem ve vodě byl menší vstup pod hladinu. Bylo to tu nádherné a nemohla jsem uvěřit, že zrovna Luke mě vzal na tak překrásné místo.
,,Nelíbí se ti to? Můžeme jít jinam..nebo-" přiložila jsem mu prst na rty, abych ho umlčela.
,,Je to to nejlepší překvapení, který jsem kdy dostala.." Rozpřáhla jsem ruce a zatočila se dokola se slzami v očích. Nebyly to slzy, které vídám častěji, ale byly to slzy štěstí.
Přes rameno jsem zaznamenala, jak Lukovi cukaly koutky.
Nenapadlo mě, že zadržuje smích kvůli něčemu úplně jinému. Během mé otočky jsem zakopla o kámen a spadla s velkým nárazem do vody.
Při pádu jsem zadržela dech a ponořila se do vody. Voda byla chladná, ale v létě je to osvěžující. Nakonec jsem se s velkým nádechem vynořila a mírně se rozkašlala.
,,Chvíli jsem si myslel, že se topíš" Vyditelně si oddechl Luke, když uviděl, že jsem se vynořila.
,,Dáme si závod. Kdo bude u toho vydopádu první vyhrál"- Luke se na mě nedůvěřivě podíval- "nebylo by pro tebe trapný, aby nad kapitánem fotbalového týmu vyhrála holka?" Zasmála jsem se a rychle začala plavat k vodopádu. Mokré vlasy mi spadaly do očí a já už přes ně skoro ani neviděla. Zamnou jsem uslyšela hlasitě šplouchnutí a usoudila jsem, že Luke skočil za mnou. Neměla jsem čas se otáčet.

Už jsem byla kousek od cíle, ale zničeho nic mě Luke chytil za ramena ze zadu. Než jsem se stihla otočit, byla jsem celá potopená ve vodě a Luke byl vysmátý už dávno v cíli. Oklepala jsem se zimou a pomalu k němu doplavala. Sice bylo léto, ale plavat v ledové vodě taky není úplně dobrý nápad.

,,Už začíná být zima, nechceš jít nebo zůstanem? Je to jen na tobě?" Zeptal se Luke a jemně mě obejmul, když si všimnul, že se mírně třesu zimou.
,,Půjdeme! Nechci, abys mi nastydla."

****

Ani nevím,jak jsem se dostala k Lukovi do bytu, ale pravděpodobně jsme usla. Zrovna teď ležím na Lukovi posteli zabalená vyhřátýma peřinama. Pousmála jsem se a zabořila hlavu do jednoho z polštářů.
Voněl po Lukovi. Jeho klasická vůně, která mě uklidňovala.
Pomalu se mi začaly klížit víčka, ale probral mě něčí křik ze zdola. Okamžitě jsem se vymrštila do sedu, vstala a rozešla se dolů, ale zastavila jsem se uprostřed cesty, když jsem zaslechla mé jméno.

,,Jsi normální, Luku?!" Zakřičel Chris.
,,Říkám, že jsem s Kathrin nespal!"- Chvíli byla odmlka, ale potom pokračoval.
,,S nějakou blbou sázkou končím! Nic takového dělat nebudu!"
,,Že by se nám Luke Hemmings zamiloval?" To byli poslední slova, co jsem slyšela než jsem zalezla s uslzenýma očima zpátky do postele.

_______________________________________